Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 90/2021-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 080,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 080,48 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 30 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 30 Kč od 4. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 15,48 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 080,48 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 30 Kč od 5. 7. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 30 Kč od 4. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 15,48 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 080,48 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě Účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 15. 5. 2019 a číslo ze dne 14. 5. 2019, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti právnická osoba právnická osoba a Ceník tarifů služeb. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 obchodních podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou vyúčtování číslo za období od 20. 4. 2019 - 19. 5. 2019, které bylo splatné dne 3. 6. 2019, a znělo na částku 154,66 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 5 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 5. 2019 - 19. 6. 2019, které bylo splatné 4. 7. 2019, a znělo na částku 1 338,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 6. 2019 - 19. 7. 2019, které bylo splatné dne 3. 8. 2019, a znělo na částku 968,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 7. 2019 - 19. 8. 2019, které bylo splatné dne 3. 9. 2019, a znělo na částku 1 762,60 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 15,48 Kč), a číslo které bylo splatné dne 21. 1. 2020 a znělo na částku 4000 Kč za smluvní pokutu, která je v tomto soudním řízení nárokována zcela. Proto žalobkyně přistoupila dne 7. 10. 2019 k výpovědi výše uvedených smluv. Pravomoc civilních soudů rozhodovat o uvedených položkách dovozuje žalobkyně na základě §129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, kdy Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7 ) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Komunikačními činnostmi podle §7 cit. zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů. V ostatních případech je pak dána pravomoc k rozhodování civilním soudům. Ceny za poskytování služeb elektronických komunikací byly či budou žalobcem uplatněny v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích u Českého telekomunikačního úřadu. Žalobkyně toto uvádí z opatrnosti pro odstranění pochybností, aby vyloučila případné domněnky o dvojím uplatnění téhož nároku. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni právě částku 4 080,48 Kč, kterou i přes upomínky ze strany žalobkyně žalovaný neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud usnesením ze dne 4. 3. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 25. 3. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne 15. 3. 2021.
4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že účastníci se písemně dohodli na tom, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat základní, doplňkové a prémiové služby elektronických komunikací v jí provozované síti v podobě služeb dohodnutých ve smlouvách číslo ze dne 15. 5. 2019 a číslo ze dne 14. 5. 2019, resp. ve všeobecných obchodních podmínkách, a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 obchodních podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb s tím, že přímo ve smlouvě číslo se pak strany dohodly na pronájmu zařízení pro pevný internet do zásuvky s tím, že v případě nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas je žalobkyně oprávněna po žalovaném uplatnit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný přitom porušil svoje povinnosti vyplývající z účastnických smluv, když neuhradil vyúčtování číslo za období od 20. 4. 2019 - 19. 5. 2019, které bylo splatné dne 3. 6. 2019, a znělo na částku 154,66 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 5 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 5. 2019 - 19. 6. 2019, které bylo splatné 4. 7. 2019, a znělo na částku 1 338,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 6. 2019 - 19. 7. 2019, které bylo splatné dne 3. 8. 2019, a znělo na částku 968,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 7. 2019 - 19. 8. 2019, které bylo splatné dne 3. 9. 2019, a znělo na částku 1 762,60 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 15,48 Kč), pročež žalobkyně přistoupila ke dni 7. 10. 2019 k výpovědi výše uvedených smluv; následně pak vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil řádně a včas pronajaté zařízení pro pevný internet do zásuvky, vyúčtováním číslo které bylo splatné dne 21. 1. 2020, uplatnila u žalovaného nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4000 Kč.
5. Podle ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
6. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Soud v souladu s argumentací žalobkyně o pravomoci soudu k projednání dané věci dospěl k závěru, že je skutečně dána jeho pravomoc ve věci jednat, když předmětem řízení není úhrada služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, jak rovněž opakovaně uzavřel ve svých rozhodnutích i zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. , o rozhodování některých kompetenčních sporů (srov. např. Konf 40/2012 ze dne 29.11.2012, Konf 99/2009-7 ze dne 31.05.2010).
9. Soud má za to, že mezi stranami sporu tedy byla platně v písemné podobě uzavřena smlouva podléhající právním režimem nepojmenované smlouvě ve smyslu cit ust. § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , na základě které vznikla jednak žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému po dohodnutou dobu dohodnuté služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal tyto žalobkyní poskytované služby užívat a hradit za ně dohodnutou cenu dle platného ceníku služeb. Žalovaný své povinnosti porušil, když provedená vyúčtování za telekomunikační služby nehradil řádně a včas a společně s nimi nehradil ani cenu za pronájem zařízení (vyúčtování číslo za období od 20. 4. 2019 - 19. 5. 2019, které bylo splatné dne 3. 6. 2019, a znělo na částku 154,66 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 5 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 5. 2019 - 19. 6. 2019, které bylo splatné 4. 7. 2019, a znělo na částku 1 338,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 6. 2019 - 19. 7. 2019, které bylo splatné dne 3. 8. 2019, a znělo na částku 968,19 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 30 Kč za pronájem zařízení), číslo za období od 20. 7. 2019 - 19. 8. 2019, které bylo splatné dne 3. 9. 2019, a znělo na částku 1 762,60 Kč (z toho je v tomto soudním řízení nárokováno 15,48 Kč), pročež žalobkyně v souladu se smlouvami přistoupila ke dni 7. 10. 2019 k výpovědi výše uvedených smluv; následně pak vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil řádně a včas pronajaté zařízení pro pevný internet do zásuvky, vznikl žalobkyni nárok na uplatnění smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, jak byla sjednána přímo ve smlouvě číslo. Toto ujednání o smluvní pokutě zakotvené v samotné smlouvě přitom, dle soudu odpovídá požadavkům ust. §§ 1813 a 1815 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , neboť smluvní vztah mezi účastníky je spotřebitelskou smlouvu (žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel) uzavřenou adhezním způsobem, pročež se na smlouvu a závazky z ní vzniklé dle ust. § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku použijí ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ust. §§ 1798 -1801 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem, která chrání slabší stranu (doložka, která porušuje ust. § 1800 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , týkající se nečitelných, nesrozumitelných a zvlášť nevýhodných doložek. Sdělení o smluvní pokutě bylo ze strany žalobkyně vůči žalovanému jako spotřebiteli učiněno jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva, a to v textu samotné smlouvy přímo u povinnosti vrátit žalovaným pronajaté zařízení a podle názoru soudu nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
10. Veden těmito důvody proto soud žalobě plně vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaný tím, že neuhradil předmětné poplatky za pronájem a vyúčtovanou smluvní pokutu ve lhůtě stanovené žalobkyní, dostal se s úhradou dluhu do prodlení a žalobkyně tak oprávněně požaduje i úroky z prodlení z této částky v zákonné výši.
11. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 30. 11. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
13. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.