Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 33/2021-23

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem titul Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 24 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 857,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 150 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky ve výši 7 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 306,11 Kč a úroku 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 6 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 393,25 Kč a úroku 23,72% ročně z částky 8 586,88 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 857,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 150 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky ve výši 7 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 306,11 Kč a úroku 23,72% ročně z částky 10 000 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 6 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 393,25 Kč a úroku 23,72% ročně z částky 8 586,88 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku celkem 24 700 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o úvěru, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou.

2. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaná zůstala ve věci bez vyjádření.

3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami úvěru, smlouvami o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 239 ze Seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání.

4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem došlo

1) dne 3. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázala vrátit tuto částku žalobkyni spolu s dalším navýšením ve výši 7 400 Kč, jako odměnou za administrativní zpracování, náklady za hotovostní inkaso splátek a smluvního úroku, a to formou 58 týdenních splátek. Žalovaná, přestože předmět úvěru řádně převzala při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyni uhradila pouze 3 820 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti ní žalobkyně uplatnila právo na zaplacení úroků ve výši 23,72% ročně z nesplacené jistiny,

2) 22. 8. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázala vrátit tuto částku žalobkyni spolu s dalším navýšením ve výši 7 400 Kč, jako odměnou za administrativní zpracování, náklady za hotovostní inkaso splátek a smluvního úroku, a to formou 58 týdenních splátek. Žalovaná, přestože předmět úvěru řádně převzala při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyni uhradila pouze 6 250 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti ní žalobkyně uplatnila právo na zaplacení úroků ve výši 23,72% ročně z nesplacené jistiny.

5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení a násl. , a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § .

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, jako věřitel v rámci předmětných smluvních závazkových vztahů mezi procesními stranami dostála povinnostem, které jí ukládá shora uvedené zákonné ustanovení, jakož i svým povinnostem smluvním. Žalovaná však nesplnila základní povinnost dlužníka obsaženou ve výše uvedeném zákonném ustanovení, když žalobkyni řádně, včas, resp. dohodnutým způsobem předmět úvěru, a to dlužnou jistinu nevrátila. Proto soud tuto povinnost uložil žalované k návrhu žalobkyně výrokem I. tohoto rozsudku, to včetně zákonného úroku z prodlení.

7. Jiná je situace ohledně žalobou uplatněných nároků na zaplacení administrativních poplatků. Tato částka nebyla žalované reálně vyplacena, uzavření smluv o půjčce se časově shoduje s vyplacením sjednané výše půjčky a ze strany právního předchůdce žalobkyně nedošlo vůči žalované k žádnému plnění, které by placení takovéto úplaty odůvodňovalo. K otázce takovéhoto sjednaného plnění se již v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené u něj pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 jakož i bod I. přílohy I. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ z 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny. Tento rozsudek plně dopadá i na projednávanou věc a soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení administrativních poplatků ve výše uvedené smlouvě není dán.

8. Ve vztahu k nákladům za hotovostní inkaso pak soud odkazuje na Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j.: ze dne 11. 11. 2015, v kontextu s nímž je nutné dovodit neplatnost uvedeného pro rozpor s dobrými mravy a pro významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele.

9. Analogicky v kontextu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. pak soud zamítl žalobu i co do smluvních úroků z prodlení, neboť v rámci spotřebitelských smluv takovéto ujednání zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V projednávané věci se jednalo o spotřebitelské smlouvy, obsahující odkaz na všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí bylo právě ujednání o smluvním úroku, absentující podpis žalované. Ujednání o smluvním úroku tak bylo sjednáno v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, a je tedy neplatné.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.