Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 29/2021-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
s evidovaným místem trvalého pobytu na adrese ulice a číslo,
PSČ obec
o zaplacení 10 862 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 010 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 5 010 Kč od 28.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 852 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 989,06 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 10 862 Kč za dobu od 27.2.2016 do 27.4.2021 a z částky 5 852 Kč od 28.4.2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 010 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 5 010 Kč od 28.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 852 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 989,06 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 10 862 Kč za dobu od 27.2.2016 do 27.4.2021 a z částky 5 852 Kč od 28.4.2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 30.10.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 10 862 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 989,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 862 Kč od 27.2.2016 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,5 %, od 1.7.2018 do 31.12. 2018 ve výši 8 %, od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % a od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 9 % a do 1.7.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobce tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, uzavřel dne 15.2.2010 smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Peníze žalovaný v den uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 12 852 Kč (skládající se z půjčky ve výši 7 000 Kč a poplatku ve výši 5 852 Kč) formou 60 týdenních splátek po 217 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016 byla s účinností od 26.2.2016 pohledávka, která činila ke dni postoupení 10 862 Kč, postoupena na žalobce.
2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouvou o půjčce číslo uzavřenou dne 15.2.2010 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále souhrnný poplatek ve výši 5 852 Kč, celkem tedy částku 12 852 Kč v 59 týdenních splátkách po 217 Kč a poslední splátkou ve výši 49 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, str. 90, uzavřenou dne 26.2.2016 mezi právnická osoba, IČO, a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016 bylo žalovanému odesláno dne 11.3.2016. Výzva k plnění ze dne 7.10.2020 byla žalovanému odeslána téhož dne. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 1 990 Kč.
4. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1.1.2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) dosavadní právní předpisy, tedy zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).
5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
11. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
12. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č 40/1964 Sb. , občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.4.2008, popř. čl. 3 a čl. 5 Směrnice rady ES č. 93/13/EHS ze dne 5.4.1993, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. , účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu.
13. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutou půjčku, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne 15.2.2010 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 39 obč. zák.).
14. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 5 010 Kč (7 000 Kč – 1 990 Kč). Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (26.4.2021). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (27.4.2021), kdy byl o plnění požádán (§ 563 obč. zák.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 28.4.2021, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v prvém pololetí r. 2021 0,25 %, a proto úrok z prodlení k 28.4.2021 byl přiznán ve výši 8,25 % ročně.
15. Ve zbytku, tedy co do částky ve výši 5 852 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 989,06 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 10 862 Kč za dobu od 27.2.2016 do 27.4.2021 a z částky 5 852 Kč od 28.4.2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že smlouva o půjčce (tedy i ujednání o poplatcích) je neplatná.
16. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (půjčku, zápůjčku).
17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).