Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 476/2020-46
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 4 456,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 456,09 Kč, spolu s úrokem z prodlení z částky 139,95 Kč od 6.6.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 140 Kč od 6.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 140 Kč od 6.8.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 36,14 Kč od 6.9.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále částku 4 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 456,09 Kč, spolu s úrokem z prodlení z částky 139,95 Kč od 6.6.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 140 Kč od 6.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 140 Kč od 6.8.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 36,14 Kč od 6.9.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále částku 4 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacených služeb a nevráceného pronajatého zařízení na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne 24. 7. 2014.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Žalovaná uzavřela dne 24. 7. 2014 s původním věřitelem, společností právnická osoba, smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. Zároveň byl sjednán pronájem přijímacího zařízení MODEM TECGNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA (4432C87AB50C) právnická osoba PVR HDD USB READY (číslo), kdy se žalovaná zavázala k úhradě cen za poskytované služby a pronajaté zařízení. Žalovaná byla povinna hradit sjednanou cenu za pronajatá Zařízení, konkrétně 140 Kč á měsíc, kterou právnická osoba účtovala daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5.6.2017, ze kterého je požadována cena 139,95 Kč; daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5.7.2017, ze kterého je požadována cena 140 Kč; daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5.8.2017, ze kterého je požadována cena 140 Kč; a daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5.9.2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 20.9.2017 jen ponížená cena 36,14 Kč. Původní věřitel svému smluvnímu závazku dostál, žalovaná však neuhradila cenu podle v žalobě specifikovaných vyúčtování řádně a včas. Věřitel za dané siutace využil svého práva dle čl. 2 číslo VOP a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 10.10.2017. V rámci odstoupení od Smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení. Dle ustanovením čl. 7 VOP byla žalovaná povinna nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci Smlouvy sjednala právnická osoba se žalovanou povinnost uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zařízení právnická osoba nevrátila, byla povinna uhradit právnická osoba smluvní pokutu dle ceníku právnická osoba ve výši 4 000 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobkyní dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního dne nebylo uhrazeno ničeho.
Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (anonymizováno) a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací dle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a nájemní smlouva s odkazem na ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Mezi stranami smlouvy byla ve smyslu § 2048 o. z. sjednána smluvní pokuta pro případ nevrácení pronajatého zařízení, tu právní předchůdce žalobkyně žalované řádně vyúčtoval a žalovaná ji neuhradila, stejně jako dlužné platby za pronájem zařízení náležející dle smlouvy. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto s odkazem na ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 456,09 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.