Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 13/2021-63
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu titul Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba,
zapsaný v obchodním rejstříku anonymizována čtyři slova
pod registračním číslem tel. číslo,
sídlem adresa žalobkyně, země,
který v České republice podniká prostřednictvím odštěpného závodu
právnická osoba, IČO,
sídlem adresa,
zastoupený titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokátkou
sídlem adresa
proti
1) žalovaným: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
2) ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem obec a číslo
o zaplacení částky 45 564,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobci částku 45 564,02 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 34 903,40 Kč za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaná 1) je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokátky, jako zástupkyně žalobce, náklady řízení v částce 4 858,80 Kč.
III. Žalovaný 2) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokátky, jako zástupkyně žalobce, náklady řízení v částce 4 858,80 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobci částku 45 564,02 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 34 903,40 Kč za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná 1) je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky, jako zástupkyně žalobce, náklady řízení v částce 4 858,80 Kč.</b> <b>III. Žalovaný 2) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky, jako zástupkyně žalobce, náklady řízení v částce 4 858,80 Kč.</b>
1 Žalobce se proti žalovaným domáhal následujícího plnění:
a) částky 45 564,02 Kč,
b) úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (částka 34 903,40 Kč) za dobu od 1. 11. 2018 do zaplacení.
2 Tvrdil, že právnická osoba, který je jeho předchůdcem, poskytl jako úvěrující žalovaným jako úvěrovaným na základě smlouvy ze 17. 12. 2012 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr ve výši 459 550 Kč. Žalovaní úvěr čerpali a zavázali se jej zaplatit spolu s úrokem. Dluh však splnili toliko částečně, zůstali dlužni částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění. Úvěrující od úvěrové smlouvy 24. 9. 2018 odstoupil a úvěr zesplatnil. Žalovaná 1) pak 17. 10. 2018 dlužný závazek uznala.
3 Žalovaná 1) uvedla, že úvěr si účastníci brali za trvání manželství. Pak od manžela odešla, on úvěr řádně neplatil, ač mu peníze na splátku zasílala. Většinu pohledávky splnila ona sama.
4 Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil.
5 Soud nařídil jednání na 22. 3. 2021.
6 K jednání se ani jeden ze žalovaných nedostavil, věc byla projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti, na základě § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
7 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník , zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník , řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o úvěru došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb. , aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon 513/1991 Sb. , obchodní zákoník a zákon číslo 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku , míněn je zákon číslo 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů).
8 Dle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9 Dle § 330 odst. 2 obchodního zákoníku při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.
10 Dle § 323 odst. 1 obchodního zákoníku uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.
11 Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
12 Soud žalobě vyhověl a to z následujících důvodů.
13 U žalovaného 2) je situace následující. Žaloba i předvolání k jednání mu byly do vlastních rukou doručeny více jak deset dnů před dnem konání jednání, o následcích nedostavení se bez důvodné a včasné omluvy byl poučen. Při jednání přítomný žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Jsou naplněny předpoklady § 153b odst. 1 občanského soudního řádu . Soud z tohoto důvodu považoval za nesporná tvrzení žalobce v žalobě obsažená o skutkových okolnostech, týkající se sporu tak, jak byly popsány v bodě 1 a 2 odůvodnění. Považoval tedy za zjištěné (viz § 120 odst. 4 občanského soudního řádu ), že žalovaní uzavřeli s původním věřitelem, jehož je žalobce nástupcem, úvěrovou smlouvu. Úvěr byl čerpán, následně u smlouvy došlo k zesplatnění. Na základě toho, za použití § 497 a § 506 obchodního zákoníku (dluh na jistině, sjednaném pojistném, poplatcích, úrocích z úvěru) žalobě vyhověl a uložil jim povinnosti uvedené ve výroku I. rozsudku. Výše úroků z prodlení vychází z § 369 obchodního zákoníku, s přihlédnutím k § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, dále z § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankci pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje sjednanou cenu půjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování úvěrové smlouvy.
14 U žalované 1) pak žalobce smlouvou o úvěru a výpisem z úvěrového účtu prokázal v bodech 1 a 2 odůvodnění popsanou tvrzenou skutkovou verzi, tedy sjednání úvěru mezi úvěrujícím a žalovanými jako úvěrovanými, ujednání o způsobu čerpání, úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. Prokázal i to, že úvěr byl úvěrovanými čerpán.
15 Smlouvu o úvěru vyhodnotil soud jako platnou.
16 Dále bylo prohlášením z 17. 10. 2018 žalobcem prokázáno, že žalovaná 1) svůj dluh vůči žalobci uznala.
17 Toto uznání vyhodnotil soud jako platný právní úkon.
18 Bylo tedy na žalované, aby v návaznosti na ustanovení citované v bodě 10 prokázala, že uznaný závazek nevznikl, neexistuje či zanikl. Při jednání ji soud v tomto ohledu hodlal poučit ve smyslu § 118a občanského soudního řádu s tím, že pokud se jí toto prokázat nepodaří, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve sporu. Neomluvenou neúčastí se žalovaná sama zbavila možnosti takového poučení.
19 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz náležející věřiteli i v případě řádného dodržování smlouvy.
20 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, který na úvěrovou smlouvu s ohledem na okamžik jejího uzavření dopadá.
21 Pokud jde o obranu žalované, je bez významu pro rozhodnutí, že zaplatila většinu pohledávky. Jako na několika místech uvedeno, žalovaní jsou spoludlužníky, tedy věřitel může požadovat plnění po kterémkoli z nich (například i jen po jednom z nich). Je pak na žalovaných, jak se mezi se sebou vyrovnají, toto není věcí věřitele.
22 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených.
23 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady:
zaplacený soudní poplatek 1 397 Kč,
odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč,
odměnu advokáta dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 1 x 2 500 Kč za účast při jednání, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 300 Kč, za výše specifikovaný úkon,
cestovné 1 476,40 Kč (trasa Praha - Pardubice a zpět, průměrná spotřeba automobilu doložena technickým průkazem vozu, cena pohonných hmot dle vyhlášky 589/2020 Sb. ),
náhradu za čas strávený na cestě k jednání soudu dle § 14 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč.
24 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupkyně žalobce je totiž plátcem této daně.
25 Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ).
26 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovaným před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).
27 Na nákladech řízení se podílí každý z účastníků v rozsahu jedné poloviny, jde totiž z procesního pohledu o samostatné společníky (§ 91 občanského soudního řádu a dále viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu z 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017 ).
28 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tj. u Okresního soudu v Pardubicích), a to písemně ve trojím vyhotovení (pakliže není odvolání podáno prostřednictvím systému datových schránek či se zaručeným elektronickým podpisem).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.