Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 230/2020-58
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 660,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % za dobu od 19. 3. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 11 488,51 Kč a na zaplacení zákonného úroku z částky 4 500 Kč ve výši 8,05 % p. a. za dobu od 12. 6. 2019 do 18. 3. 2019 se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % za dobu od 19. 3. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 11 488,51 Kč a na zaplacení zákonného úroku z částky 4 500 Kč ve výši 8,05 % p. a. za dobu od 12. 6. 2019 do 18. 3. 2019 se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplaceném úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa, žalované na základě mezi nimi dne datum uzavřené Smlouvy o úvěru č. číslo, ve které se věřitelka zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 806,90 Kč vrátit věřiteli ve lhůtě platnosti do 9. 2. 2017. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, neboť úvěr řádně a včas nesplatila a na jeho nedoplatku dluží žalovanou částku. Dluh sestává z nezaplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplacených poplatků ve výši 7 056,90 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 3 521,73 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 978,27 Kč a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 104 Kč. Žalobkyně nabyla tuto pohledávku za žalovanou na základě postupní smlouvy ze dne 11. 6. 2019. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena dne 26. 7. 2019. Protože žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu k zaplacení této peněžité pohledávky, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho.
3. K nařízenému soudnímu jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila a žalobkyně svoji neúčast omluvila. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, a soud proto na něj pro stručnost odkazuje. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ze dne datum, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na jejím základě finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, které žalovaná, ač se je zavázala ve smlouvě zaplatit, v době splatnosti a ani později nevrátila. Žalobkyni, která nabyla tuto pohledávku za žalovanou na základě postupní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní, měl z toho důvodu vzniknout nárok na zaplacení nesplacené části úvěru ve výši žalované částky představující dluh na jistině ve výši 4 500 Kč, nesplacených poplatcích ve výši 7 056,90 Kč, smluvních úrocích za poskytnutí úvěru ve výši 3 521,73 Kč, kapitalizovaných úrocích z prodlení ve výši 978,27 Kč a nákladech na vymáhání pohledávky ve výši 104 Kč.
4. Žalobkyně prokázala věcněprávní legitimaci ve sporu, neboť předmětnou pohledávku od právní předchůdkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze Smlouvy o úvěru ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně o odeslání jistiny úvěru, z úvěrového účtu žalované, ze kterého se podává platební bilance na účtu vedeného pro žalovanou, ze smlouvy o postoupení pohledávek
a z oznámení o postoupení pohledávek žalované včetně doručenek, ze kterých soud zjistil jak věcněprávní legitimaci žalobkyně ve sporu, tak povědomí žalované o změně v osobě věřitele. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu před zahájením soudního řízení ve lhůtě splatnosti do 18. 3. 2020.
5. Na základě popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu totiž absentuje jakékoliv tvrzení žalobkyně o tom, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalované splnila zákonem jí stanovenou povinnost důsledně zkoumat„ úvěruschopnost“ žalované, tedy její schopnost poskytnutý úvěr splácet. Soud ve věci nařídil jednání a měl v úmyslu procesně poučit žalobkyni v tomto směru tak, aby dotvrdila rozhodné skutečnosti a označila k nim důkazy pod sankcí neúspěchu ve sporu. Žalobkyně se však z jednání omluvila, k jednání se nedostavila a sama se tak zbavila možnosti využít dobrodiní soudu v naznačeném směru.
6. Podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ zákon“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1 ). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů
a výdajů spotřebitele o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje i tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr a bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 ). Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Soud s ohledem na popsanou právní úpravu dovodil, že žalobkyně neprokázala existenci tvrzené úvěrové smlouvy uzavřené její právní předchůdkyní s žalovanou, neboť z důvodu nesplnění zákonného požadavku právní předchůdkyní žalobkyně zkoumat úvěruschopnost před poskytnutím úvěru úvěrované, byla-li taková smlouva vskutku uzavřena, je tato absolutně neplatná (§ 580 o. z.). Z důvodu její neplatnosti nevznikly stranám žádná práva a žádné z ní vyplývající povinnosti. Žalobkyně na druhou stranu prokázala, že její právní předchůdkyně poukázala ze svého účtu na účet žalované peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, jakož i to, že tuto nesplacenou pohledávku nabyla od právní předchůdkyně postupní smlouvou ze dne 11. 6. 2019. Jestliže žalovaná obdržela tyto peníze na základě neplatného právního jednání, připsáním této částky na účet se bezdůvodně na úkor jiného obohatila. Žalovaná je povinna toto bezdůvodné obohacení ochuzenému vrátit. K vrácení této částky byla žalovaná vyzvána žalobkyní v předžalobní výzvě se splatností 18. 3. 2020. Jestliže žalovaná na uvedenou výzvu nereagovala, marným uplynutím tohoto dne se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Je proto povinna od následujícího dne po splatnosti zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Z důvodu popsané neplatnosti tvrzené úvěrové smlouvy nevznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni finanční prostředky ve sjednané době splatnosti
a doba splatnosti přiznané pohledávky nastala až po výzvě žalobkyně k jejich zaplacení do 18. 3. 2020. Soud proto ve smyslu § 2991 a násl. o. z., žalobě v rozsahu částky 4 500 Kč s příslušenstvím vyhověl a v rozsahu v ostatních v žalobě uplatněných nároků, žalobu zamítl. O nároku na zaplacení úroků z prodlení soud rozhodl podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení
a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že z větší části procesně úspěšné žalované nárok na jejich náhradu nepřiznal, neboť nebylo ze spisu zjištěno, že by jí byly nějaké náklady řízení vznikly.
9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 , věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.