Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 77/2021-62
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1.004 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.004 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.004 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, a to do
3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.004 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.004 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 30. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1.004 Kč spolu s příslušenstvím (úroky z prodlení v zákonné výši). Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění ke dni datum. Pojištění zaniklo v návaznosti na nezaplacení pojistného, a to ke dni datum. Žalovaný z titulu pojistné smlouvy dluží žalovanou částku, kterou má zaplatit žalobkyni, která se stala věřitelem poté, co uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný.
3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu § 115a
zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 31. 3. 2021,
č.j. 15 C 77/2021 - 33 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci
(§ 157 odst. 4 o. s. ř.): právnická osoba a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda, registrační značka, s počátkem pojištění ke dni datum a pojistným ujednaným na částku 980 Kč s kvartální splatností. právnická osoba žalovanému vyúčtovala, dle žalovaným nezpochybněné platební bilance, za trvání pojištění k zaplacení částku v celkové výši 1.004 Kč. V řízení nebylo zjištěno (a žalovaný ani netvrdil), že by žalovaný tento dluh byť i jen zčásti splnil. Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínán, a to i zástupcem žalobkyně, která před podáním žaloby uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o postoupení dotčené pohledávky.
5. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni
1. 7. 2019, činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).
6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ve smyslu § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Z uvedené smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši, přičemž žalovaný tuto povinnost v rozsahu odpovídajícím žalobnímu žádání nesplnil. Žalobkyně se stala věřitelem dotčené pohledávky návaznosti na doložené postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Požadavek žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil dlužné pojistné ve výši 1.004 Kč, tudíž soud vyhodnotil jako důvodný. Žalobkyni pak náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl se splněním peněžitého dluhu v prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.004 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ačkoliv žalobkyně v žalobě navrhovala nepostupovat dle ust. § 14b a.t. a požadovala přiznání nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 7 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., dospěl soud k závěru, že požadavku žalobkyně nelze vyhovět. Žalobkyní požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupení ve výši 5.119 Kč by totiž značně přesáhla jednonásobek jistiny, což by bylo v rozporu s nálezem ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 3923/11, ve kterém jsou výslovně mimo jiné zmiňovány právě pojistné smlouvy. Na uvedený nález Ústavního soudu pak bylo reagováno novelou vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy vyhláškou č. 120/2014 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2014 do vyhlášky č. 177/1996 Sb. doplněn právě onen nový § 14b a.t. Soud při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně postupoval dle tohoto ustanovení, neboť žalobu lze v daném případě označit za tzv. ustálený vzor opakovaně používaný žalobkyní vždy, když žaluje dlužné pojistné.
8. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.