Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 334/2020-45
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 6 617 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 6 617 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 6 617 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení v této věci byla smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou zůstatku úvěru podle smlouvy číslo uzavřené dne 18. 2. 2019, a to ve výši 0,1 % denně z částky 21 042 Kč od 5. 7. 2019 do 22. 5. 2020.
2. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci dne 18. 2. 2019 uzavřeli smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a 2 000 Kč zprostředkovateli s tím, že žalovaný tyto vrátí a zaplatí úroky (celkem 25 000 Kč). V této smlouvě dále účastníci ujednali, že při prodlení se splácením je žalobkyně oprávněna prohlásit celý zůstatek úvěru splatným a z neuhrazeného zůstatku požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Veškeré nároky ze smlouvy o úvěru, vyjma žalované smluvní pokuty, byly žalobkyni přiznány rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 3. 12. 2019, č.j. číslo jednací.
3. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
4. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní (§ 580 odst. 1 o. z.), ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
5. V projednávaném případě žalobkyně ani neuvedla, jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného měla být posuzována. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného se pak nepodává ani z jednoho z provedených důkazů (jen z čestného prohlášení je patrno, že žalovaný žalobkyni sdělil své příjmy a některé výdaje, zda je však žalobkyně jakkoliv ověřovala, či zjišťovala jiné skutečnosti, se z této listin y nepodává). Z tohoto důvodu soud shledal uzavřenou smlouvu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou. Pro úplnost je nutno dodat, že závěry okresního soudu v obec formulovanými v rozsudku ze dne 3. 12. 2019, č.j. číslo jednací, soud v této věci vázán není, neboť tam byly uplatněny odlišné nároky, ale zejména se v uvedeném rozsudku soud platností smlouvy z hlediska zákona o spotřebitelském úvěru vůbec nezabýval.
6. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
7. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.