Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 637/2020-23
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 475 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 774 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 475 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 774 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobce v měsíci červenci 2017 poskytl žalovanému částku 41 375 Kč, která měla sloužit k úhradě ceny dovolené a souvisejících nákladů. Dovolená se měla konat v záři 2017. Dovolená se nakonec nekonala, a poskytnuté peníze si žalovaný ponechal. Žalovaný si peníze ponechal k vlastnímu užití, a tedy se bez spravedlivého a právního důvodu obohatil. V průběhu času žalovaný svůj závazek částečně hradil a zároveň písemně potvrzoval. V měsíci srpnu 2017, tak žalovaný písemně potvrdil výše uvedený závazek ve výši 41 375 Kč. Tak například v měsíci únoru 2018 žalovaný uhradil částku 10 000 Kč, v měsíci březnu 2018 uhradil částku 5 000 Kč a v červenci 2018 uhradil částku 2 000 Kč. V měsíci září 2018 si však žalovaný zapůjčil částku 4 000 Kč, a to bez sjednání splatnosti, přičemž svůj závazek v tehdy aktuální výši 28 375 Kč znovu písemně potvrdil dne datum. Žalovaný dále vrátil v měsíci dubnu 2019 částku 1 000 Kč, oproti tomu si zapůjčil v měsíci červenci 2019 částku 2 000 Kč a částku 2 500 Kč a srpnu 2019 částku 1 100 Kč. K měsíci srpnu 2019 závazek žalovaného tedy činil 32 975 Kč a tento závazek znovu písemně potvrdil na nesprávně vyplněném formuláři„ směnka“ a v nesprávné výši 34 000 Kč, nicméně závazek tímto způsobem stvrdil. Po tomto posledním písemném potvrzení závazku žalovaný uhradil následující částky: v listopadu 2019 částku 2 500 Kč, v lednu 2020 částku 2 000 Kč, v dubnu 2 000 Kč, v květnu částku 1 000 Kč a v červenci 1 000 Kč. Výše závazku žalovaného tedy činila částku 24 475 Kč a od července 2020 až doby do zaslání výzvy k plnění neuhradil již ničeho. Jelikož splatnost mezi žalobcem a žalovaným nebyla přesně ujednána a formulář směnky není správně vyplněn (nejedná se tedy o směnku), vycházel žalobce ve prospěch žalovaného z toho, že splatnost mezi účastníky nebyla ujednána a vyzval žalovaného k úhradě závazku v celkové výši 24 475 Kč v přiměřené lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalovaný výzvu převzal dne datum, přičemž na svůj závazek uhradil pouze částku 1 000 Kč. Lhůta k plnění nastala nejpozději dne datum a od datum, je tedy žalovaný v prodlení s plněním svého dluhu, v aktuální výši 23 475 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalovanému v celkové výši 41 375 Kč a tuto částku se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, počínaje dnem datum a následně každého 10. dne v měsíci. Žalobce současně potvrdil přijetí první splátky ve výši 5 000 Kč splatné dne datum (prokázáno listinou ze dne datum). Žalovaný se listinou nazvaným směnka zavázal žalobci zaplatit částku 34 000 Kč, a to do datum (prokázáno směnkou ze dne datum). Žalovaný uznal co do výše a důvodu dluh vůči žalovanému v celkové výši 28 375 Kč a tuto částku se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, počínaje dnem datum a následně každého 10. dne v měsíci, přičemž obě strany se dohodli na ročním úročení 1 000 Kč (prokázáno listinou ze dne datum). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 24 475 Kč předžalobní upomínkou ze dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy, přičemž žalovaný tuto výzvu převzal (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum s podacím lístkem).
4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný jakožto dlužník na základě dohody o uznání dluhu uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu (bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. a násl.) a výše (24 475 Kč – žalobcem nárokováno 23 475 Kč) ve smyslu § 2053 o. z. a zavázal se jej splatit prostřednictvím pravidelných splátek, což žalovaný učinil pouze částečně. Tím, že žalovaný nesplnil peněžitý dluh v době splatnosti, dostal se do prodlení, čímž žalobci vzniklo právo žádat po něm úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 744 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 174Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které žalobci, jež nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložilavýši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží za předžalobní výzvu k plnění a za žalobu (§ 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky) paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč (§ 2 odst. 3 cit. vyhlášky).
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.