Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 46/2021-22
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem titul Petrem Slezákem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky částka s odůvodněním, že tento nárok vznikl žalobci z titulu nezaplacené smluvní pokuty za nevrácení zařízení. Právní předchůdce žalobce právnická osoba, s.r.o., IČO (nyní v důsledku fúze sloučením společnosti právnická osoba, IČO 25 788 001) - dále jen„ právní předchůdce žalobce“ uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. V rámci smlouvy byl sjednání pronájem přijímacího zařízení (anonymizováno 7 slov) - dále jen„ zařízení“. Důvodem jeho uplatnění bylo porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze strany žalované tím, že nevrátila zařízení. Porušení smluvní povinnosti přitom spočívalo v soustavném nehrazení řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž právní předchůdce žalobce ke dni datum jednostranně ukončil smluvní vztah. Žalovaná byla vyzvána k vrácení přijímacího zařízení, na výzvu soudu nereagovala a zařízení nevrátila. Proto byla vůči němu uplatněna sankce v podobě smluvní pokuty, jejíž výše činí částka za nevrácené zařízení, které žalovaná doposud nezaplatila. Právní předchůdce žalobce uvedenou pohledávku za žalovanou postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci příjmení se ve věci nevyjádřila.
Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v níž se žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací, k čemuž bylo žalované dočasně poskytnuto přijímací zařízení. Součástí smlouvy se staly tzv. Všeobecné podmínky. V souladu všeobecnými podmínkami byla žalovaná žalobcem vyzvána, aby poskytnuté zařízení vrátila. Zároveň bylo dohodnuto, že v případě nevrácení zapůjčeného zařízení je právní předchůdce žalobce oprávněn žalované účtovat smluvní pokutu ve výši částka za nevrácené zařízení. Shora uvedená skutková zjištění soud učinil ze Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně Všeobecných podmínek a dopisu o ukončení smlouvy spojeného s výzvou k vrácení zařízení.
Právní předchůdce žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky částka odpovídající smluvní pokutě za přijímací zařízení podle Všeobecných smluvních podmínek tvořících součást Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky z toho důvodu, že po skončení smluvního vztahu žalovaná nevrátila právnímu předchůdci žalobce zapůjčené přijímací zařízení. Mezi účastníky na základě tzv. inominátní smlouvy (§ 1746 odst. 2 o.s.ř. ) v obecné rovině vznikla ve smyslu § 1721 a násl. o.z. závazek, na jehož základě byly strany povinny vzájemně si plnit, tedy právní předchůdce žalobce se zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací. Žalovaná se zavázala platit právnímu předchůdci žalobce za tuto službu dohodnuté částky, případně zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení zapůjčeného zařízení. Právní předchůdce žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, avšak žalovaná své smluvní povinnosti vrátit zapůjčené zařízení, resp. zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu za nevrácení zařízení – podle § 2048 a násl. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobce stal oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobce (§ 1879 občanského zákoníku ). Soud žalobě zcela vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.