Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 68/2021-56
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Strnadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 32 767 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 020 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 747,04 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků ve výši 73,91 % p.a. z částky 25 941,14 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 71 820 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 631,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 020 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení další částky v celkové výši 12 747,04 Kč, zákonných úroků z prodlení v částce vyšší než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, a smluvních úroků ve výši 73,91 % p.a. z částky 25 941,14 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 71 820 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 631,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou ze dne datum domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení pohledávky ve výši 32 767 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 462 Kč ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení; úroku ve výši 73,91 % p. a z částky 25 941,14 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 71 820 Kč, když mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 73,91 % p. a. splácet v 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2020. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 800 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy k datum. Ke dni zesplatnění úvěru se celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 29 664,34 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši. V bodě 6. 5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Existence právnická osoba anonymizováno, a.s., IČO, a její oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr, byly zjištěny z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo a z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu.
4. Při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z výpisu záznamů z registru příjmení, v němž žalovaná neměla žádný z příznaků; z výpisu NRKI, v kterém měla žalovaná hodnotu CBS skóre 192, tzn. – že spadala do kategorie I. (číslo) - vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán; z pracovní smlouvy ze dne datum, jež prokazuje, že žalovaná byla zaměstnána ve právnická osoba právnická osoba jako operator na dobu určitou do datum s čistou měsíční mzdou cca 17 500 Kč (výplatní lístky za období říjen a listopad 2019). Z výplatních lístků dále plyne, že žalovaná do zaměstnání dojížděla, neboť pobírala příspěvek na dopravu. Dle výplatního lístku činila její hrubá měsíční mzda 22 619 Kč, resp. 22 129 Kč, vyjma příplatků za práci přesčas, ve svátek, za sobotu či neděli a noční byly žalované vypláceny též prémie ve výši 2 656 Kč, resp. 3 631 Kč. Z výpisu z běžného účtu číslo žalované, vedeného u právnická osoba příjmení příjmení plyne, že za období od datum do datum bylo na účet připsáno od zaměstnavatele žalované 17 540 Kč, resp. 17 428 Kč, když počáteční stav na účtu za výše specifikovaném období činil 18 823,02 Kč a konečný stav mínus 6 923,79 Kč. Z formuláře„ Hodnocení klienta“ se podává, že žalobkyně jako volné příjmy žalované stanovila částku 3 747 Kč, když z celkových příjmů ve výši 17 400 Kč odečetla výdaje ve výši 12 653 Kč spočívající v životním minimu ve výši 3 410 Kč, splátkách právnická osoba ve výši 5 343 Kč, nákladech na bydlení ve výši 1 400 Kč a nákladech na ostatní potřeby (včetně nákladů na dopravu) ve výši 500 Kč.
5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná informována o druhu úvěru, jeho výši, počtu a výši splátek, nákladech úvěru, o smluvních pokutách (předsmluvní formulář ze dne datum 11:05:56), zároveň jí byly poskytnuty informace o zprostředkovateli úvěru jméno příjmení (informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum 11:05:21).
6. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru plyne, že žalovaná návrh podepsala dne datum, žalobkyně ho akceptovala dne datum (ačkoli oznámení o schválení úvěru je datováno až dnem datum) a žalované bylo doručeno dne datum (doručenka).
7. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla dne datum žalované úvěr ve výši 27 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru) a žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku ve výši 59 850 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách ve výši 1 995 Kč, splatných nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 73,91 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná sazba po celou dobu splácení úvěru. Zápůjční úroková sazba byla vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr činily 104,87 % Smluvní strany se dohodly, že na úrocích, které přirostou po zesplatnění úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat maximálně částku ve výši 71 820 Kč. Byla sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitla v prodlení o délce 30 dnů a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Automaticky dochází k zesplatnění úvěru, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny. Pokud žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou a to ode dne následujcícho po dni zespaltnění až do jejího úplného zaplacení.
8. Z karty klienta plyne, že žalovaná splatila dne datum částku 1 995 Kč, dne datum částku 1 995 Kč, dne datum částku 1 995 Kč a dne datum částku 995 Kč, tj. celkem 6 980 Kč.
9. Žalovaná byla 3x vyzývána k zaplacení splátek úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění, a to dne datum (splátka 1 a 2), dne datum (splátka 3 a 4) a dne datum (splátka 4, 5 a 6) – výzvy. Následně byla žalovaná upozorněna, že úvěr byl zesplatněn, částka byla specifikována a byla vyzvána k její úhradě (oznámení ze dne datum). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která neobsahuje právní posouzení věci (žalované odeslána dne datum – podací arch).
10. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr:
Dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky domluvené nominální úrokovou sazbou 73,91 % p. a.; celkově se zavázala zaplatit částku ve výši 59 850 Kč v 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč. V době posuzování úvěruschopnosti žalované byla tato zaměstnána ve právnická osoba právnická osoba, a to na dobu určitou do datum, s čistou měsíční mzdou cca 17 500 Kč, v které byly zahrnuty prémie; do zaměstnání dojížděla. Za bydlení měla hradit částku ve výši 1 400 Kč. Účet žalované vykazoval ke dni datum (s tím že dne datum byla připsána na účet žalované mzda) záporný zůstatek v řádu tisíců korun. V registru NRKI dosáhla žalovaná skóre 192.
11. Pokud jde o právní posouzení, soud vychází z ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen:„ občanský zákoník “) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen:„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalovaná je spotřebitelem (ustanovení § 419 občanského zákoníku ); jedná se o smlouvu spotřebitelskou.
12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle současné právní úpravy se jedná o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku ), kterou může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava je však v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum (dále jen:„ směrnice 2008“) musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době – srovnej: rozsudek Soudního dvora ve věci C číslo. Cílem směrnice 2008 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.
13. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice 2008, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu příjmení v . Enel ze dne datum, kde prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musejí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské. obec nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura členského státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.
14. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora, soud shledává smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nepostupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Žalobkyně nejednala čestně a spravedlivě, když poskytla žalované úvěr, ač se jednalo o osobu, která byla zaměstnána na dobu určitou, a to pouze do datum a ačkoli měla žalobkyně nepochybně (z registru NRKI) zjištěno, že žalovaná je klientkou zařazenou do kategorie I., kde úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán (tyto velmi nízké body značí vyšší riziko, nižší platební morálku, neboť žalovaná dosáhla na skóre 192, při nejnižším možném skóre 166, tedy na samé spodní hranici tohoto ukazatele). Navíc muselo být žalobkyni již při sjednávání úvěru zřejmé, že žalovaná je osobu žijící„ od výplaty k výplatě“, neboť dva dny po připsání mzdy na účet tento účet vykazoval záporný zůstatek v řádu několika tisíců; současně žalobkyně neprověřila dostatečně výdaje žalované spojené s jejím bydlením, které byly uvedeny neobvykle nízké, zároveň nevěnovala pozornost ani konkretizaci„ ostatních“ nákladů žalované a jejich skutečné výši, mezi které se řadí i náklady spojené s dojížděním žalované do zaměstnání. Pokud byly zohledněny příjmy ve výši 17 400 Kč, nebylo vzato v úvahu, že součástí tohoto příjmu jsou též (nenárokové a pohyblivé) prémie žalované. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku; účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013 ). Z ustanovení § 2991 občanského zákoníku se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). V ustanovení § 2993 občanského zákoníku se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen
15. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává jí pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou (částkou o kterou se žalovaná obohatila) a částkou, kterou žalovaná splatila; ve zbytku žalobu zamítá.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 631,50 Kč (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 22,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,1 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 639 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 767 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 201,92 Kč za 113 ujetých km v částce 801,92 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,7 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 441,92 Kč ve výši 1 772,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekucí u soudního exekutora.