Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 74/2020-206

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr Ivou Kučerovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobce na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení z částky částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení z částky [částka], se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce zahájil řízení žalobou došlou soudu dne datum. Uplatnil nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím, která představuje náhradu nemajetkové újmy v penězích za průtahy, k nimž došlo v kompenzačním řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod spisovou značkou spisová značka. Skutkovou okolností žalobce vylíčil tím, že řízení bylo zahájeno uplatněním nároku u Ministerstva spravedlnosti dne datum a skončilo dne datum na základě rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.5.2019, spisová značka číslo jednací. Žalobce považuje takovou délku řízení s ohledem na jeho charakter a jednoduchost za nesprávný úřední postup, kterým mu vznikla morální újma. Újma spočívá zejména ve frustraci ze ztráty důvěry ve fungování justice a v podobě mnohaletého stresu z nekončícího řízení a z pocitu nejistoty z jeho výsledku. Žalobce požaduje zaplacení morálního zadostiučinění v penězích ve výši částka sestávající ze základní sazby částka za každý rok trvání uvedeného řízení s výjimkou prvních dvou let nalézacího řízení, kdy požaduje sazbu poloviční, dále zvýšení základní sazby o 50 % pro velký význam řízení pro klienta s ohledem na charakter kompenzačního řízení jako řízení na ochranu osobnosti, jakož i za postup orgánu veřejné moci, kdy jednoduché kompenzační řízení bylo vedeno po dobu 6 let 4 měsíců a 6 dnů na jediném stupni soudní soustavy mimo jiné i z důvodu nezákonného postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2, čemuž musel poškozený čelit procesním odvoláním. Zvýšený význam pro poškozeného je dále dokládán opakovanými žádostmi o odstranění průtahu a dokonce návrhem na stanovení lhůty procesního úkonu (viz. OSÚ číslo, ST číslo, ST číslo, KSUL 8 UL 2/2018). V důsledku průtahů v řízení zaviněných soudem prvního stupně vzniklo žalobci právo na odškodnění morální i nemajetkové újmy, která mu délkou řízení byla způsobena v podobě mnohaletého stresu z nejistoty výsledku nekončícího soudního řízení a z frustrace ze ztráty důvěry ve fungování justice. Přípisem ze dne datum žalobce uplatnil nárok u žalované, která nárok v zákonné lhůtě nevyřídila.

2. Podáním ze dne datum žalobce učinil„ částečné omezení žaloby“ a vyjádřil se ve věci ke stanovisku žalované. Žalobu omezil o částku částka, kterou se domáhal z titulu nároku na morální zadostiučinění za průtahy řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod spisovou značkou spisová značka. Žádál, aby v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno s ohledem na skutečnost, že žalovaná v tomto rozsahu žalobci poskytla dne datum plnění na vymáhaný nárok. Žalobce dále uvedl, že se neztotožňuje s postupem žalované při stanovení výše odškodnění. Poukázal především na skutečnost, že řízení započalo nikoli dne datum, kdy byla podána žaloba, ale již uplatněním nároku u žalované dne datum. Délka řízení tedy činí nikoli 6 let, nýbrž 6 let 4 měsíce a 9 dnů. Žalobce se ohradil proti tvrzení žalované, že se podílel na vzniku průtahů v řízení- Žalobní tvrzení doplnil takto: Přestože žaloba v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod spisovou značkou byla podána již dne datum přesto, že tato byla zcela zřejmě projednání schopná. Soud prvního stupně po dobu 4 a půl roku k jejímu projednání nepřistoupil. Namísto toho se z nepochopitelných důvodů opakovaně snažil projednání věci vyhnout, ať již jejím nezákonným postoupením místně nepříslušnému soudu (místní příslušnost soudu totiž zvolil žalobce podáním žaloby k nadepsanému soudu) či později bezúčelnými až šikanózními výzvami k doplňování relevantních tvrzení a konečně nezákonným odmítnutím žaloby. Nelze si nepovšimnout nesoustředěného postupu soudu, který se přípisem ze dne datum táže žalobce, zda na žalobě trvá, či zda ji hodná omezit. Dokonce usnesením ze dne datum je žalobce vyzýván k „ doplnění tvrzení“, zda došlo k částečnému plnění a v jaké výši, dokonce je vyzýván k předložení důkazu o plnění protistrany. obec racionálního postupu směřujícího k projednání rozhodnutí ve věci lze z uvedených opatření vycítit pouze formální snahu o umělé vytvoření„ pohybu“ ve věci bez zřetelného účinku. Protože žalobce se v mezidobí začal proti nečinnosti soudu bránit, přistoupil soud k další metodě a to k „ odstraňování vad“ žaloby, přestože do té doby žaloba soudu připadala bez vad, protože se jednak zabýval místní příslušností a poté když neuspěl, s postoupením věci vydal dokonce platební rozkaz, jímž žalobě zcela vyhověl. Najednou bylo vše jinak a žaloba se v očích soudu stala neprojednatelnou. Soud začal reakcí na stížnosti žalobce na průtahy a v reakci na návrh na stanovení lhůty k procesnímu úkonu jednak bombardovat žalobce usneseními viz např. na čísle listu 74 s požadavky na doplnění řady tvrzení, která již ve valné většině byla obsažena jednak v žalobě či v předložených listinách a ve zbytku byly pro rozhodnutí nepotřebné či z obsahu spisu nevyplývá jejich spornost mezi stranami. O bezúčelnosti tohoto postupu svědčí nejlépe fakt, že nakonec soud rozhodl zcela bez použití těchto„ doplňujících tvrzení“. Žalobce je přesvědčen o tom, že skutečným důvodem tohoto bezúčelného postupu byla snaha soudu zbavit se odpovědnosti za monstrózní tříletý průtah vytvořený ve skutkově i právně jednoduché věci v důsledku vnitřních organizačních problémů u soudu prvního stupně popsaných titul. jméno příjmení ve vyřízení stížnosti žalobce ze dne 13.12.2016 číslo jednací. Když žalobce odmítl na tuto hru soudu přistoupit, byl„ potrestán“ odmítnutím návrhu na vydání platebního rozkazu a to z důvodu neodstranění vad žaloby usnesením na čísle listu 86. příjmení měla údajně spočívat v tom, že žalobce exaktně neuvedl, jaká část uplatněného nároku v korunách připadá na řízení nalézací a jaká na řízení vykonávací. K odvolání žalobce odvolací soud sice napadené usnesení změnil tak, že se návrh neodmítá, ovšem pokračuje v oné hře na alibi. V odůvodnění uvedl, že napadené usnesení mění proto, že žalobce prý žalobu v požadovaném směru upřesnil v podaném odvolání. Tento závěr je však ve zjevném rozporu s odvoláním žalobce ze dne datum. Není nic snadnějšího než kontrolou jeho obsahu zjistit, že neobsahuje žádné skutkové tvrzení, které by již před odmítnutím žaloby nebylo obsaženo ve spisu. Žalobce tedy uzavírá, že okolnosti, které by měly být důvodem ke snížení základní sazby, jsou ve skutečnosti důvodem pro její masivní zvýšení z důvodu postupu orgánu veřejné moci. Za nesprávný považuje žalobce též závěr žalované, o absenci skutečností odůvodňujících zvýšení základní sazby pro vysoký význam řízení pro žalobce, opak je totiž pravdou. příjmení význam přezkoumávané věci pro žalobce je jednoznačně dokumentován jeho chováním a vysokým stupněm jeho snahy o odstranění průtahů v řízení v podobně těchto opakovaných podání – elektronickým podáním předsedkyni soudu ze dne datum se žalobce domáhá přezkoumání důvodnosti průtahů, přípisem ze dne 16.9.2013 číslo jednací je žádost posouzena jako nedůvodná. Předtím je žalobce poměrně arogantním způsobem upozorněn přípisem ze dne datum na chybu ve psaní v datu narození a současně je vyzván ke sdělení informací o majetkových poměrech v souvislosti k osvobození od soudních poplatků přesto, že jde o osvobození ze zákona dle druhu věci. Dále elektronickým podáním ze dne datum žádá žalobce zdvořile o projednání věci zůstalo bez reakce soudu. Elektronickým podáním předsedkyni soudu ze dne datum se žalobce domáhá přezkoumání důvodnosti průtahů, přípisem ze dne 21.11.2013 číslo jednací je žádost posouzena jako nedůvodná. Elektronickým podáním ze dne datum žalobce sděluje, že na žalobě trvá a žádá o odstranění průtahů. Elektronickým podáním předsedovi soudu ze dne datum se žalobce domáhá přezkoumání důvodnosti průtahů, přípisem ze dne 30.12.2016 číslo jednací je žádost posouzena jako důvodná, ovšem bez dalšího pozitivního afektu. Dne datum podává žalobce soudu prvního stupně návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Dne datum odvolací soud pod spisem anonymizováno číslo návrh zamítá s tím, že aktuálně k průtahům v řízení nedochází.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Stanovisko vyjádřila ve svém písemném podání ze dne datum a vyjádřeními učiněnými v průběhu řízení. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobce u ní dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši částka ve smyslu v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod spisovou značkou spisová značka jako soudu prvního stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši částka. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání žádosti zjistila, že řízení vedené pod spisovou značkou spisová značka bylo zahájeno dne 17.6.2013, žalobce vystupuje v procesním postavení žalobce. Dne datum byl vydán platební rozkaz, proti kterému byl podán včasný odpor. Usnesením ze dne datum je odmítnut návrh na vydání platebního rozkazu. K podanému odvolání je toto změněno usnesením odvolacího soudu ze dne datum. Dne datum byl vydán rozsudek, který nabyl právní moci dne datum. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. ve smyslu V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy zejména od datum do datum a od datum do datum. S přihlédnutím k uvedenému a skutečnosti, že první a jediné meritorní rozhodnutí bylo vyneseno až po šesti letech byla celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Žalobci proto žalovaná poskytla odškodnění za vzniklou materiální újmu ve výši částka. Na svém stanovisku žalovaná setrvala. Je přesvědčena, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalovaná vycházela ze , Zohlednila relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a to,aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě Evropský soud pro lidská práva poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (např. rozsudek ESLP Apicella, paragraf 95). Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum spisová značka Cpjn 206/2010. Vycházela ze základní částky částka za rok trvání řízení, resp 1 250 za měsíc trvání řízení. S vyjímkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, který v posuzovaném případě trval 6 let. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 5 procent z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na náhradu škody dle Řízení se vyznačovalo běžnou úrovní složitosti, z procesního hlediska, bylo rozhodováno o místní příslušnosti, o změně a doplňování žaloby, zpětvzetí žaloby, odmítnutí žaloby/návrhu na vydání platebního rozkazu a jiné. Ve věci bylo rozhodováno soudem pouze na jednom stupni, procesně pak opakovaně na dvou stupních. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudů jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Žalobce se na délce řízení podílel neurčitostí žaloby a počátečním nesplněním podmínek řízení. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala jako standardní. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. K tvrzení žalobce, že řízení pro něj mělo vysoký význam, neboť se jednalo o kompenzační řízení, žalovaná poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.9.2019, spis. značka dle kterého kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, věcem osobního stavu, sociálního zabezpečení či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Žalovaná se domnívá, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu České republiky a není důvod pro její navýšení.

4. Zástupce žalobce v průběhu řízení dále poukázal na nesprávnou analýzu žalované, vyvozovanou z rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho aplikaci na řízení spisová značka. Uvedl, že faktem zůstává, že žalobce byl délkou řízení spisová značka poškozen na svém právu, které mu zaručuje vyřízení jeho věci bez zbytečných průtahů. Faktem je, že v takovém případě se presumuje vznik imateriální újmy, který nebyl v tomto řízení vyvrácen a faktem je, že tyto skutečnosti mu dávají právo na finanční odškodnění. Otázka výše odškodnění je plně v kompetenci soudu prvního stupně. Nárok uplatněný ve věci spisová značka nebyl věcně projednán v řízení ve věci spisová značka. Byl tam zmíněn jen za účelem zvýšení odškodnění nároku vyřizovaného v řízení spisová značka. I kdyby nedošlo k omezení žaloby, proti kterému žalovaná brojí a žaloba byla zamítnuta, nastala by právní moc rozsudku. Nbylo by možné považovat uplatněný nárok v řízení spisová značka za věcně vyřízený.

5. Žalovaná v průběhu řízení poukázala na skutečnost a v průběhu řízení vyjádřila svůj nesouhlas s výkladem žalobce z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poukázala na to, že pokud je v kompenzačním řízení tedy ve věci spisová značka vznesen nárok na zadostiučinění za samotné kompenzační řízení za jeho nepřiměřenou délku, naopak judikatura Nejvyššího soudu právě proto, aby nedocházelo k řetězení v kompenzačních řízeních povoluje, aby nebyla splněna podmínka povinného uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti. Tzn. v okamžiku, kdy je tento nárok vznesen u soudu tak žalobce, resp. ten poškozený již nepotřebuje a nemá a již nemusí uplatňovat nárok u Ministerstva. Tím pádem je samozřejmě jasné, že ten nárok na kompenzační řízení je věcně projednán. Žalovaná byť žalobci plnila za průtahy v řízení spisová značka, došlo k tomu z důvodu nedopatření osoby nárok projednávající, která si nespojila obě vedená řízení, tedy spisová značka a spisová značka. Pro plnění nebyl dán však důvod. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce ve věci spisová značka vzal žalobu do částky částka zpět, což byla částka, která měla vyjadřovat újmu za nepřiměřenou délku řízení spisová značka. Ke zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu žalobce přistoupil poté, kdy jeho žaloba byla zamítnuta zcela včetně této částky částka. Za této situace nedošlo k pravomocnému zamítnutí rozsudku i v této části. Dříve, než rozhodnutí nabylo právní moci, učinil žalobce tento procesní úkon. Řízení v tomto rozsahu bylo zastaveno a ve zbývajícím rozsahu žaloba pravomocně zamítnuta. Žalobce uplatnil u Ministerstva návrh na odškodnění za průtahy ve věci spisová značka, které jsou projednávány ve věci . V samotném zpětvzetí v uvedeném rozsahu žalovaná nespatřuje porušení dobrých mravů. Porušení dobrých mravů spatřuje v tom, že žalobce uplatnil u Ministerstva tentýž nárok, o kterém bylo v řízení nepravomocně rozhodnuto zamítavě a posléze pro zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu řízení zastaveno. Následně tento nárok uplatnil u Ministerstva v rámci předběžného projednání nároku na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení. Žalovaná dále poukázala i na skutečnost, kdy žalobce tvrdil, že kompenzační řízení je pro něj důležité, má pro něj zásadní význam. Naopak o minimálním významu pro žalobce svědčí to, že žalobce prostřednictvím svého zástupce u jednání, ač uvedl, že dotvrdí své vyjádření ohledně šikanózního postupu soudu, následně na toto nereagoval a napsal, že soudu nic neposkytne. Nelze přehlédnout ani to, že žalobce tvrdí, že kompenzační řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. V kompenzačním řízení byl jeho nárok projednán, následně vzal zpět. Nenechal posoudit s konečnou platností. obec toho absolvuje tato kolečka znovu tím, že uplatní u Ministerstva. Následně se dále soudí. Uvedené svědčí o tom, že tvrzený význam je účelový a žalovaná ho má za nicotný. Žalovaná na nárok, již plnila. Žalobce se nyní domáhá zbytku. Poskytnuté plnění žalovaná považuje za dostačující a pro další plnění není důvod.

6. Soud provedl dokazování obsahem spisu spisová značka Okresního soudu v Ústí nad Labem, který byl stěžejním, neboť žalobce ve věci spisová značka uplatnil nárok na odškodnění z titulu nepřiměřené délky řízení spisová značka.

7. Pro přehlednost je třeba uvést, že řízení ve věci spisová značka bylo řízením kompenzačním za průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. spisová značka a exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. spisová značka.

8. Řízení ve věci spisová značka je kompenzačním řízením. Za průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. spisová značka.

9. Z obsahu spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem spis. zn. spisová značka bylo zjištěno následující: řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne datum celé jméno žalobce vystupuje v procesním postavení žalobce. Domáhá se poskytnutí zadostiučinění v penězích za průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod spis. zn. spisová značka a exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod spis. značkou spisová značka. Dopisem ze dne datum uplatnil žalobce nárok na předběžné projednání u Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti ČR dne datum vydalo stanovisko k podané výzvě, přiznalo zadostiučinění v penězích v částce částka. Dopisem ze dne datum vyzývá Okresní soud v Ústí nad Labem žalobce k rukám zástupce žalobce ke zvážení vhodnosti postupu před podáním stížnosti zkontrolovat, zda návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je podán se všemi správnými údaji a to především v narození žalobce. Proto soud žádá o doplnění a opravu těchto údajů. Současné je avizováno zaslání výzvy ke sdělení informací o majetkových poměrech žalobce z důvodu žádosti o osvobození od soudního poplatku. Zástupci žalobce bylo doručeno do datové schránky dne datum. Dne datum byla provedena lustrace CEO ohledně žalobce. Dopisem ze dne datum vyzývá Okresní soud v Ústí nad Labem žalobce k rukám zástupce žalobce ve věci EPR číslo ke sdělení informací o majetkových poměrem žalobce ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Doručeno do datové schránky zástupce žalobce. Zástupce žalobce reagoval opravením chyby v psaní v údaji o datu narození žalobce na datum správné datum. Úředním záznamem ze dne datum (ve spise na č.l. 9) je návrh na vydání elektronického platebního rozkazu převeden z aplikace příjmení do sporného řízení z důvodu složitosti a stížnosti a žalobce byl vyzván k opravě návrhu. Soudní poplatek zaplacen nebyl – ze zákona osvobozen od soudního poplatku. Dopisem ze dne datum žalobce prostřednictvím svého zástupce žádá zdvořile soud o přistoupení k projednání věci. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací Okresní soud v Ústí nad Labem vyslovuje svou místní nepříslušnost, věc postupuje název soudu jako soudu příslušnému. Žalobce napadl usnesení odvoláním ze dne datum. Referátem ze dne datum je odvolání referováno pro zaslání žalovanému se žádostí o vyjádření. Žalovanému doručeno datum do datové schránky. Dne datum je věc předložena k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu obec Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací mění napadené usnesení Okresního soudu tak, že místně příslušným soudem k projednání věci je Okresní soud v Ústí nad Labem. Referátem ze dne datum vypraveným datum je doručováno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zástupci žalobce a žalované do datové schránky. Dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací vydává Okresní soud v Ústí nad Labem elektronický platební rozkaz, kterým ukládá žalovanému, aby do 15 dnů od doručení tohoto platebního rozkazu zaplatil žalobci pohledávku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně za dobu od datum do zaplacení s poučením o právu podat odpor. Podáním ze dne datum žalovaná reaguje podáním odporu proti citovanému platebnímu rozkazu. Dopisem ze dne datum uplatnil žalobce prostřednictvím svého zástupce nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Doručeno na podatelnu Ministerstva spravedlnosti dne datum. Referátem ze dne datum vypraveným datum je zasílán odpor zástupci žalobce se žádostí o sdělení, zda na podané žalobě trvá či ji bere zpět popř. v jakém rozsahu. Zástupce žalobce reaguje na výzvu soudu tím, že trvá na podané žalobě a vyzývá soud, aby nesetrvával v bezdůvodných průtazích. Doručeno soudu datum. Referátem ze dne datum soud nařizuje jednání ve věci na datum v 9:00 hodin do jednací síně číslo první poschodí. Přípisem ze dne datum žádá Okresní soud v Ústí nad Labem Krajský soud v Ústí nad Labem o zapůjčení spisu spisová značka ve lhůtě 10 dnů. Přípisem ze dne datum žádá Okresní soud v Ústí nad Labem Okresní soud obec o zapůjčení spisu spisová značka. Přípisem ze dne datum žádá Okresní soud v Ústí nad Labem Exekutorský úřad pro část Prahy exekutor titul. jméno příjmení o předložení spisu spisová značka ve lhůtě 10 dnů. Okresnímu soudu v Ústí nad Labem je zaslán spis spisová značka Krajským soudem v Ústí nad Labem dne datum rozhodnutí exekutorský úřad 1 titul. jméno příjmení zasílá na anonymizováno exekuční spis spisová značka. Došel soudu 21.7.2014. Podáním ze dne datum zástupce žalobce podává písemné vyjádření k odporu žalované. Dne datum se žalovaná omlouvá k nařízenému jednání na den datum. Z důvodu nepřítomnosti soudkyně se jednání dne datum nekoná, o čemž byli účastníci vyrozuměni dle referátu ze dne datum. Doručeno do datové schránky zástupce žalobce datum žalované datum. Usnesením ze dne 11.9.2015 č.j. číslo jednací soud vyzývá žalobce k doplnění tvrzení obsažených ve vyjádření ze dne datum o informaci, zda již došlo k nějaké byť částečné úhradě škody resp. nemajetkové újmy a nároky uplatňované jím v této právní věci. Jestliže ano, tak kdy a v jaké výši. Žalobce se dále vyzývá, aby písemně označil a případně předložil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Doručeno do datové schránky zástupci žalobce dne datum a žalované datum. Podáním ze dne datum reaguje zástupce žalobce na výzvu soudu. Podáním ze dne datum reaguje žalovaná na výzvu soudu, že žalobci poskytla zadostiučinění ve výš anonymizována dvě slova korun dle příkazu ze dne datum na účet právního zástupce žalobce. Připojen pokyn Ministerstva spravedlnosti. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud vyzývá žalobce k doplnění tvrzení v tomto usnesení popsaných. Doručeno do datové schránky zástupci žalobce datum. Podáním ze dne datum zástupce žalobce titul. jméno příjmení advokát v obec podává návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Stanovisko k tomuto návrhu písemně vypracoval titul. jméno příjmení, samosoudce. Věc je předložena Krajskému soudu v Ústí nad Labem dle referátu ze dne datum. Resp. datum a podle podacího razítka Krajského soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím předsedy Okresního soudu v Ústí nad Labem titul. jméno příjmení Krajský soud v Ústí nad Labem přípisem ze dne datum vrací spis Okresnímu soudu v Ústí nad Labem k dalšímu postupu. Došel soudu datum. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací Krajský soud v Ústí nad Labem zamítá návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu spočívajícího v nařízení ústního jednání ve věci vedené pod spis. zn. spisová značka u Okresního soudu v Ústí nad Labem. Referátem ze dne datum vypraveným datum je zasíláno Usnesení právnímu zástupci žalobce. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud vyzývá žalobce k odstranění neurčitosti žaloby ze dne datum ve směrech v usnesení naznačených. Podáním ze dne datum zástupce žalobce na výzvu soudu reaguje. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací Okresní soud v Ústí nad Labem odmítá návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu z důvodu vad žaloby, které brání pokračování v řízení a přes výzvu soudu nebyly odstraněny. Usnesení je doručováno dle referátu ze dne datum vypraveném dne datum zástupci žalobce a žalovanému do datové schránky. Podáním ze dne datum zástupce žalobce reaguje odvoláním proti citovanému usnesení. Referátem ze dne datum vypraveným datum je doručováno odvolání žalovanému do datové schránky. Dne datum je spis předkládán Krajskému soudu v Ústí nad Labem k rozhodnutí o odvolání žalobce. Krajský soud v Ústí nad Labem vydává datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací usnesení, kterým usnesení Okresního soudu mění tak, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neodmítá. Z odůvodnění usnesení odvolacího soudu pod bodem 14 vyplývá„ Žalobce ani přes několik výzev Okresního soudu své podání neozřejmil a neupřesnil, to učinil až v odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby. V daném okamžiku bylo tedy možné dospět i k závěru, který zaujal Okresní soud, tedy že žalobce požaduje odškodnění ze dvou samostatných nároků, protože i takovýto postup zákon umožňuje a závěry Okresního soudu v takovém případě nebyly chybné“. Dle bodu 16 usnesení odvolacího soudu je konstatováno„ Okresním soudem vytknuté vady podání byly žalobcem odstraněny v podaném odvolání, k čemuž je Krajský soud povinen přihlédnout“. Referátem ze dne datum vypraveným dne datum je doručováno citované usnesení odvolacího soudu zástupci žalobce i žalovanému. Referátem ze dne datum vypraveným dne datum je nařizováno jednání na datum na 8:30 hodin do jednací síně číslo v přízemí a předvolání zástupce žalobce a žalovaný do datové schránky. Žalovaný dopisem ze dne datum se z nařízeného jednání omlouvá. Dne datum proběhlo jednání, o čem svědčí protokol soudem pořízený. jednání odročeno na neurčito za účelem zvážení dalšího postupu a rozhodnutí o změně žaloby.

10. Referátem ze dne datum je protokol zasílán žalovanému se žádostí o vyjádření k rozšíření žaloby, které žalobce na jednání učinil. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud připustil změnu žaloby učiněnou žalobcem na jednání dne datum. Referátem ze dne datum vypraveným datum je zástupce žalobce a žalovaný předvoláván k jednání nařízenému na datum v údaj o čase hodin do jednací síně číslo v přízemí. Dopisem ze dne datum žalovaný sděluje soudu převzetí právního zastoupení Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jednání ve věci proběhlo dne datum, o čemž svědčí pořízený protokol o jednání. Byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací vyzněl ve výroku I.„ Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá“ II.„ Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“. Odůvodnění rozsudku pod bodem 3 konstatuje„ Na druhém jednání pak žalobce opět žalobu rozšířil o částku částka za průtahy v tomto řízení. Soud i tuto změnu žaloby připustil, když rozhodnutí o rozšířeném nároku nic nebránilo. Po provedených změnách se tak žalobce domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím“. Bod 34 odůvodnění rozsudku uvádí„ Konečně pokud se žalobce domáhal náhrady za průtahy v tomto kompenzačním řízení ani v této části soud neshledal žalobu důvodnou. Žalobce má samozřejmě pravdu v tom, že doba trvání tohoto řízení – aktuálně již 6 let – je nepřiměřená (byť se žalobce na této době také částečně podílel např. tím, že podal neurčitou žalobu, jejíž vady odstranil až v rámci odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby nebo že žalobu rozšířil až na prvním jednání, což si vyžádalo odročení jednání, aby se změnou žaloby mohla být seznámena žalovaná). Pokud však žalobce před podáním žaloby obdržel přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení, je třeba mít za to, že již byl dostatečně odškodněn a není důvod takto poskytnuté zadostiučinění jakkoli navyšovat bez ohledu na délku odškodňovacího řízení. V takovém případě soud žalobu na zadostiučinění za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení vždy zamítne (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.7.2017) sp.zn. ). Jelikož žalobce před zahájením řízení obdržel přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. spisová značka a žaloba tak nebyla důvodná, nemá nárok na zadostiučinění za dobu trvání tohoto řízení bez ohledu na to, že nebyla přiměřená“. Referátem ze dne datum vypraveným datum je doručován citovaný rozsudek zástupci žalobce i žalovanému do datové schránky. Podáním ze dne datum„ Žalobce tímto omezuje žalobu o částku částka, které se domáhal z titulu nároku na morální zadostiučinění za průtahy v řízení vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. spisová značka a žádá, aby v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno“. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka soud vyzývá žalovaného aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby, které žalobce učinil podáním ze dne datum a sdělil soudu důvody, pro které se zpětvzetím žaloby nesouhlasí. Nebo výši svých nákladů řízení, jestliže se zpětvzetím žaloby souhlasí. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude předpokládat, že se zpětvzetím žaloby souhlasí ( zákona č. 99/63 Sb. ). Přípisem ze dne datum žalovaná vyjadřuje svůj souhlas se zpětvzetím žaloby a požaduje náhradu nákladů řízení.

11. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud rozhodl ve výroku I. o zrušení rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.5.2019, č.j.  – 120 co do zaplacení částky částka a v tomto rozsahu o zastavení řízení. Ve výroku II. rozhodl o zrušení rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Referátem ze dne datum vypraveným datum je usnesení doručování zástupci žalobce a žalovanému do datové schránky. Referátem ze dne datum je vyznačena právní moc na rozsudku. Podáním ze dne datum žalovaná žádá o stejnopisu rozsudku s doložkou právní moci.

12. Dopisem ze dne datum – elektronické podání – zástupce žalobce se obrací na předsedkyni Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci přezkoumání důvodnosti průtahů při vyřizování věci vedené pod spis. zn. EPR číslo. Dopisem ze dne datum doručeným zástupci žalobce datum odpovídá místopředsedkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem titul. jméno příjmení zástupci žalobce ve věci průtahů v řízení„ Po prostudování věci jsem dospěla k závěru, že k průtahům ve věci nedošlo, tudíž příjmení stížnost neshledávám důvodnou. Věc k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem napadla dne datum tedy před třemi měsíci. Musím Vás upozornit na skutečnost, že tak jak jste žalobce označil, neprochází žádná taková osoba centrální evidencí obyvatel. V nejbližší době tedy budete vyzván k odstranění vad žaloby s příslušným poučením“. Dopisem ze dne datum – elektronické podání – adresované k věci EPR číslo žalobce opravuje údaj v datu narození žalobce. Elektronickým podáním ze dne datum rozhodnutí adresovaným k věci spisová značka zástupce žalobce zdvořile žádá, aby soud přistoupil k projednání věci. Dopisem ze dne datum – elektronické podání – adresované k rukám předsedkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem zástupce žalobce žádá o přezkoumání důvodnosti průtahů v řízení ve věci spisová značka. Dopisem ze dne datum doručeným zástupci žalobce datum odpovídá titul. jméno příjmení, místopředsedkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem, na průtahy v řízení ve věci spisová značka. Elektronickým podáním ze dne datum rozhodnutí adresovaným k věci spisová značka zástupce žalobce sděluje soudu k výzvě ze dne datum, že trvá na podané žalobě a vyzývá soud, aby nesetrvával v bezdůvodných průtazích. Elektronickým podáním ze dne datum adresovaným k rukám předsedy Okresního soudu v Ústí nad Labem zástupce žalobce jménem svého klienta žádá o přezkoumání důvodnosti průtahů ve věci spisová značka. Dopisem ze dne datum doručeným zástupci žalobce datum odpovídá titul. jméno příjmení, soudkyně pověřená zastupováním místopředsedy pro občansko-právní úsek a pozůstalostní úsek na stížnost na průtahy řízení ve věci spisová značka.

13. Projednávanou věc soud posuzoval na základě důkazů v řízení provedených. Důkazy hodnotil podle . Stěžejním důkazem byl obsah spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, spis. zn. spisová značka. Právní posouzení věci soud založil v režimu zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dle kterého stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 1 odstavec 3 zákona č. 82/98 Sb. (dále jen citovaný zákon) stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

15. Podle citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním b) nesprávným úředním postupem

16. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Podle § 14 odst. 1 citovaného zákona nárok na náhradu škodu se uplatní u úřadu uvedeného v § 6.

18. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 15 odst. 1 přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

20. Podle § 15 odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. Podle § 31a odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. Podle § 31a odst. 3 v případech kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména a) k celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých k odstranění průtahů v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. V posuzované věci žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nepřiměřené délce řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem spis. zn. spisová značka. Toto řízení bylo řízením kompenzačním za průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod spis. zn. spisová značka a v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod spis. zn. spisová značka. Řízení vedené ve věci spisová značka skončilo pravomocným usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací o zastavení řízení do částky částka a v tomto rozsahu zrušením rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Ve výroku I. ve zbývajícím rozsahu pravomocným zamítavým rozsudkem ze dne 31.5.2019, č. j. číslo jednací. K zastavení řízení do částky anonymizována dvě slova K a v tomto rozsahu zrušení rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum došlo v důsledku zpětvzetí žaloby. Tento procesní úkon učinil žalobce podáním ze dne datum Touto částkou se domáhal nároku na zadostiučinění za průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. spisová značka.

25. V nyní projednávané věci spisová značka se žalobce domáhal zadostiučinění za průtahy v řízení spisová značka v částce částka s odůvodněním, že řízení spisová značka probíhalo nepřiměřeně dlouho. Kdy délka více než 6 let je nepřiměřená. Žalobce takovou délku řízení s ohledem na charakter a jednoduchost věci považuje za nesprávný úřední postup. Újma spočívá v jeho frustraci ze ztráty důvěry ve fungování justice v podobě mnohaletého stresu z nekončícího řízení a pocitu nejistoty z jeho výsledku. Význam kompenzačního řízení byl pro žalobce velký. Jednalo o řízení na ochranu osobnosti, jakož i postup orgánu veřejné moci. Jednoduché kompenzační řízení bylo vedeno po dobu 6 let 4 měsíců a 6 dnů na jediném stupni soudní soustavy. příjmení jiné z důvodu nezákonného postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2, čemuž žalobce musel čelit procesním odvoláním. Zvýšený význam je pak dokládán i jeho opakovanými žádostmi o odstranění průtahů a dokonce návrhem na stanovení lhůty k provedení procesního úkonu. Řízení ve věci spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, nárok na odškodnění žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti dopisem ze dne datum, o kterém nebylo do doby podání žaloby rozhodnuto. Žalobce se proto obrátil na soud s uplatněným nárokem. Podáním ze dne datum vzal žalobu do částku částka zpět, neboť v tomto rozsahu žalovaná plnění poskytla na uplatněný nárok.

26. Na tento procesní úkon bylo reagováno Okresním soudem v Ústí nad Labem usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zastavením řízení, kdy tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět dříve, než ve věci bylo zahájeno jednání.

27. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení částky částka (rozdíl žalované částky anonymizována dvě slova a částky anonymizována dvě slova). Na příslušenství pohledávky byly požadovány zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % z částky částka od dne datum do datum a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení z částky částka.

28 O takto vymezeném žalobním nároku soud rozhodoval. Přihlédl k tvrzením žalobce a zohlednil procesní obranu žalovaného. Nepochybným je, že částka, která zůstala předmětem sporu je dle tvrzení žalobce jeho zcela neuspokojený uplatněný nárok na odškodnění za průtahy v řízení ve věci spisová značka. Žalobce dle svého tvrzení byl žalovanou odškodněn za tyto průtahy pouze částečně, tedy v rozsahu částka. Ve zbývajícím rozsahu se domáhá touto žalobou.

29 Žalovaná poukázala zejména na skutečnost, že plnění, které žalobci na odškodnění vyplatila, tedy v rozsahu částka považuje za zcela dostačující. Nesporuje, že ve věci spisová značka došlo k průtahům, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Na žádné další navýšení již žalobce nárok nemá. Poukázala na chování samotného zástupce žalobce v řízení ve věci spisová značka O nároku žalobce na odškodnění za průtahy v řízení ve věci spisová značka, bylo rozhodnuto zamítavě. Žalobce nedovedl toto řízení do právní moci. Po vyhlášení rozsudku učinil částečné zpětvzetí žaloby do částky částka, která vyjadřovala náhradu za průtahy v řízení spisová značka (Rozsudek vyhlášen dne číslo, zpětvzetí žaloby do částky částka učiněno podáním ze dne datum, usnesení o částečném zastavení řízení ze dne datum, tentýž nárok uplatnil u žalované dne datum). Žalovaná sice plnila. Dle jejího vysvětlení být plněno nemělo. Došlo k administrativnímu nedopatření, když pracovník o žádosti rozhodující si nespojil obě zmiňovaná řízení. Žalovaná jednání žalobce, respektive jeho zástupce považuje za nemravné. Současně pak poukázala na nicotný, resp. účelově tvrzený význam tohoto řízení pro žalobce, který za ni žádá zvýšené odškodnění.

30 Právní posouzení dané věci soud učinil s přihlédnutím k právní úpravě zákona č. 82/98 Sb. a rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky, která budou dále citována.

31 Soud vzal za prokázané, že v řízení ve věci spisová značka vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Ostatně v této části je možno považovat skutkové okolnosti za nesporné. Žalovaná v základu nárok uznala a žalobci odškodnění poskytla. Řízení ve věci spisová značka trvalo v období od datum, kdy bylo zahájeno podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a pravomocně skončilo rozsudkem soud prvního stupně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací s právní moci dne datum. Řízení ve věci samé probíhalo v jednom stupni. Meritorní rozhodnutí bylo vyneseno až po šesti letech. Celková délka řízení je hodnocena jako nepřiměřená. Prodlevy v činnosti soudu byly shledány zejména v období od datum do datum a od datum do datum. Celkovou délku řízení lze vymezit trváním 6 let 4 měsíců a 6 dnů. Na jediném stupni soudní soustavy. S přihlédnutím k částečnému plnění, které žalovaná žalobci poskytla, je soud názoru, že v řízení nebyly shledány takové skutečnosti, které by odůvodnily zvýšení této částky v souladu s návrhem žalobce. Vyplacené zadostiučinění v penězích soud považuje za přiměřené. Důvody pro jeho navýšení neshledal. Soud ve svém rozhodování zohlednil zejména stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.4.2011 sp.zn. a ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud přihlíží ke konkrétním okolnostem případu a zejména k celkové délce řízení a složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení, významu předmětu řízení pro poškozeného.

32 Řízení ve věci za nějž je požadováno odškodnění trvalo, jak je shora naznačeno déle než 6 let. Tato délka je považována za nepřiměřenou Je třeba ji hodnotit jako nesprávný úřední postup. Složitost řízení dle názoru soudu soud vyhodnotil nikoli vyšší úrovní složitosti. Předmětem řízení bylo odškodnění za průtahy v řízení, tedy nepřiměřenou délku řízení, jednalo se o žalobu o náhradu škody dle zákona č. 82/98 Sb. Z procesního hlediska bylo ve věci rozhodováno o místní příslušnosti, soud rozhodoval o procesních úkonech žalobce – změně a doplňování žaloby, zpětvzetí žaloby a odmítnutí návrhu na vydání platebního rozkazu. Soud rozhodoval pouze v jednom stupni, procesně pak soud prvního a druhého stupně. Délka řízení je z určitého pohledu způsobována procesní aktivitou účastníků.

33 Soud nesdílí názor zástupce žalobce o tom, že by výzvy k odstraňování vad žaloby byly šikanózní. Výzvami byl odstraňován stav spočívající v neurčitosti žaloby. Tento stav bránil pokračování v řízení. Uvedené bylo potvrzeno Krajským soudem v Ústí nad Labem jako soudem odvolacím usnesením ze dne 23.4.2018 j.  – 95 ve kterém výslovně konstatuje, že žalobce ani přes několik výzev Okresního soudu v Ústí nad Labem své podání neozřejmil a neupřesnil. To učinil až v odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby. Až v tomto okamžiku, tedy v rámci odvolacího řízení bylo možno dospět k závěru, že žalobce požaduje odškodnění ze dvou samostatných nároků.„ Do té doby tedy nebylo zřejmé jaký konkrétní nárok či konkrétní nároky mají být předmětem řízení. Pokud tedy Okresní soud vyzýval žalobce k odstranění vad žaloby a dle názoru soudu po právu a vytýkané vady byly odstraněny až v podaném odvolání, k čemuž odvolací soud přihlédl a za tohoto stavu napadené usnesení, kterým soud odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu změnil tak, že návrh neodmítl. Za tohoto stavu nemohl Okresní soud dále ve věci pokračovat a posuzovat nárok v meritu věci. Ani další výzvy, které byly ze strany soudu vůči žalobci činěny, soud nepovažuje za šikanozní. Jednalo se o procesní postup soudu na úkony žalobce.

34 Na stav věci je třeba nahlížet, kdy žalobce svým jednáním k průtahům v řízení přispěl. Význam řízení pro žalobce soud neshledal vyšší mírou významu. Jednalo se o kompenzační řízení, byť trvající nepřiměřeně dlouho. Z hlediska rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6.9.2019, spis. zn. není možno vnímat kompenzační řízení za řízení ve věcech trestních, opatrovnických či pracovněprávních, aby mělo pro účastníky zvýšený význam. Kompenzační řízení ve věci soud vnímal jako řízení z hlediska významu pro žalobce standardní.

35 Žalovaná vyplatila žalobci odškodnění v částce částka. Vychází ze základní částky částka za rok trvání řízení, resp. částky částka za měsíc trvání. Za první dva roky řízení byla poskytnuta částka poloviční s přihlédnutím k tomu, že každé řízení musí objektivně trvat určitou dobu. Soud neshledal důvody pro navýšení základní částky poskytované za rok řízení.

36 V posuzovaném případě výpočet představuje 6 měsíců po částka, první dva roky řízení po částka, tři roky po částka, 6 měsíců po částka celkově částka. Základní výše zadostiučinění byla snížena o pět procent z důvodu shora naznačeného podílu žalobce na délce řízení. Proto byl výpočet proveden způsobem shora uvedeným. Celkovou částku částka žalovaná žalobci vyplatila. Soud vnímá, že odškodnění plně vyvažuje újmu, která žalobci vznikla nepřiměřenou délkou řízení ve věci Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. . Došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Důvody pro navýšení soud neshledal.

37 Žalobě soud nemohl přiznat opodstatnění a rozhodl, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

38 Z hlediska významu řízení je možno zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.4.2011, sp. zn. s právní větou, že samotný výsledek řízení, na které mělo vliv porušení práva poškozeného a projednání věci v přiměřené lhůtě není bez dalšího rozhodný pro posouzení, zda k porušení tohoto práva skutečně došlo a tedy není sám o sobě významný ani pro stanovení případného odškodnění podle zákona č. 82/98 Sb. Zmínit lze i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2010 zn. s právní větou, že samotný výsledek řízení, ve kterém mělo dojít k porušení práva poškozeného na projednání věci v přiměřené lhůtě není pro posouzení, zda k porušení tohoto práva skutečně došlo (včetně úvahy o významu předmětu řízení pro poškozeného) a tedy i pro stanovení případného odškodnění zásadně rozhodný.

39 K námitce žalované o nemravném jednání žalobce, resp. jeho zástupce ve věci spisová značka soud zaujal tento názor. V řízení ve věci spisová značka žalobce prostřednictvím svého zástupce, po vyhlášení zamítavého rozsudku, učinil částečné zpětvzetí žaloby do té částky, která představuje odškodnění za průtahy v řízení ve věci a následném uplatnění tohoto nároku u žalované. Žalobce činil procesní úkon – zpětvzetí žaloby za situace, kdy nepravomocně byl tento jeho nárok soudem prvního stupně zamítnut. V samotném zpětvzetí žaloby nelze spatřovat nemravný postup. Nemravnost dle názoru soudu není možno spatřovat ani v tom, že žalobce následně tentýž nárok uplatnil u Ministerstva v rámci předběžného projednání dle zákona č. 82/98 Sb.

40 Žalobce namítl, že věcně jeho nárok projednán nebyl (ve věci spisová značka). Proto mohl, resp. musel dle zákona jej uplatnit u Ministerstva dle zákona č. 82/98 Sb. Poukázal na ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb., které je kogentním ustanovením zákona. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

41 Na tomto místě soud považuje za nutné zmínit následující: v bodu 3 rozsudku Okresního soudu ze dne 31.5.2019, č. j. číslo jednací soud připustil rozšíření žaloby o částku částka za průtahy v tomto řízení, tedy míněno v řízení spisová značka. Meritorně se soud tímto nárokem žalobce zabýval, projednal tento nárok a meritorně o něm rozhodl v citovaném rozsudku. O témže svědčí i skutečnosti popsané v citovaném rozsudku v odůvodnění pod bodem 34, kde se soud výslovně zabývá posouzením náhrady za průtahy v tomto kompenzačním řízení.

42 Není možno žalobci přesvědčit, že věcně nebyl tento jeho nárok tedy odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ve věci spisová značka projednán. Soud posoudil tento nárok žalobce za nedůvodný. Uvedl, že délka tohoto řízení aktuálně 6 let je nepřiměřená. Uvádí, že žalobce se na této době také částečně podílel, např. tím, že podal neurčitou žalobu, jejíž vady odstranil až v rámci odvolacího řízení proti usnesení o odmítnutí žaloby nebo že žalobu rozšířil až na prvním jednání, což si vyžádalo odročení jednání, aby se změnou žaloby mohla být seznámena žalovaná. Pokud však žalobce před podáním žaloby obdržel přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení, je třeba mít za to, že již byl dostatečně odškodněn a není důvod takto poskytnuté zadostiučinění jakkoli navyšovat bez ohledu na délku odškodňovacího řízení. V takovém případě soud žalobu na zadostiučinění za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení vždy zamítne. Zde soud poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.8.2019, sp.. zn. . Vzhledem k tomu, že žalobce před zahájením řízení obdržel přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku původního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.. zn. spisová značka a žaloba tedy nebyla důvodná, nemá nárok na zadostiučinění za dobu trvání tohoto řízení, tedy míněno řízení ve věci spisová značka bez ohledu na to, že nebyla přiměřená.

43 Z uvedeného tedy vyplývá, že v řízení ve věci spisová značka byla meritorně projednána žaloba o náhradu škody za průtahy v řízení spisová značka, žaloba byla nepravomocně zamítnuta. Následně řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby v rozsahu, který odpovídá nároku na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ve věci spisová značka jak shora v tomto rozsudku popsáno.

44 Žalobci lze přisvědčit v té části, že nárok na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení ve věci spisová značka nebyl (v podobě úkonu) podle § 14 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. před podáním žaloby uplatněn u úřadu uvedeného v § 6 citovaného zákona. Zákon č. 82/98 Sb. konstruuje v § 14 odst. 3 zákonnou podmínku uplatnění tohoto nároku u Ministerstva pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (tzv. předběžné projednání nároku). Nárok na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení ve věci spisová značka u Ministerstva žalobce uplatnil. dne datum a to s ohledem na okolnosti shora popsané. Tedy poté, kdy tento nárok byl meritorně projednán ve věci spisová značka, nepravomocným rozsudkem ze dne datum zamítnut. Podáním ze dne datum žaloba částečně (v rozsahu tohoto nároku) vzata zpět. Žalovaná na tento nárok plnila, což je nespornou skutečností.

45 V posuzované věci dle názoru soudu je možno aplikovat názor vyjádřený Nejvyšším soudem České republiky ze dne 19.7.2017, sp.. zn. . Jestliže žalovaný stát v rámci předběžného projednání poskytne poškozenému zadostiučinění, které soudy následně shledají přiměřeným, pak byl žalobci za nepřiměřenou délku původního posuzovaného řízení poskytnut řádně a včas účinný prostředek nápravy podle článku 13 Úmluvy a není důvodu, aby soud takto poskytnuté zadostiučinění jakkoli navyšoval a to bez ohledu na celkovou délku odškodňovacího řízení. Žalobu vyjadřující nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení tedy vždy zamítne.

46 Ve věci spisová značka bylo žalobci poskytnuto žalovanou zadostiučinění představující náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení ve věci spisová značka, kterou soud shledal za přiměřenou a neshledal důvody pro navýšení. Lze aplikovat citované rozhodnutí Nejvyššího soudu s přihlédnutím k tomu, že ve věci spisová značka byl tento nárok (odškodnění za průtahy v řízení ve věci ) meritorně projednán.

47 Popsanou právní úvahou soud dospěl k závěru, že žalobci není možno přiznat částku, která ve sporu zůstala uplatněna po procesním úkonu žalobce. Rozhodl o zamítnutí žaloby jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

48 Postupem podle soud rozhodl o nákladech řízení při zohlednění, že žalobce nebyl účastníkem úspěšným. Oproti tomu uspěla žalovaná, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k bránění práva. Žalované soud přiznal paušální náhradu podle podle ve spojení s  , písm. c) v rozsahu tří úkonů představujících písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum a datum. Paušální náhradu za každý úkon podle citované vyhlášky za částka. Celkově částka.

49 Žalobci soud uložil lhůtu plnění v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.