Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 5/2021-36
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem titul Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit částku ve výši částka společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem částka, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit částku ve výši [částka] společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka (kterou měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,66 % ročně v celkové výši částka, s poplatkem za administrativní činnost částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku částka formou 58 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť do doby postoupení pohledávky (viz dále) uhradila pouze částku částka, z toho částka na jistinu dluhu, částka na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka na poplatek za administrativní činnost a částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek. V době po postoupení pohledávky pak žalovaná uhradila částku částka na dlužné úhrady za služby. Žalovaná tak neuhradila částku částka na jistině dluhu a částku částka na úhradách. Žalobkyně pak požaduje po žalované vedle jistiny částka a poplatků částka také kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,66 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum a za dobu od datum do datum), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny za dobu od datum do datum a od datum do datum), smluvní úrok ve výši 23,66 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od datum do zaplacení.
Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že na dluh platila a celková dlužná částka má činit částka a že není pravda, že by se vyhýbala splátkám, ale výběrčí žalobkyně k žalované přestal docházet. Žalovaná pak poukázala na praktiky žalobkyně, která požaduje stále vyšší částky. K prokázání svých tvrzení žalovaná žádné důkazy nenavrhla, respektive nedoložila. Žalovaná se omluvila z nařízeného jednání, neboť se musí starat o nemocného otce. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně i žalovaná se z nařízeného jednání omluvily.
3. Soud k důkazu provedl listin y, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listin y označené jako smlouva o půjčce ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti částka, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem za administrativní činnost částka, s úrokem částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka, tj. celkem ve výši částka, zavázala splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši částka. Listin Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
5. Z listin y označené jako karta zákazníka ze dne datum soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši částka byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listin ě uvedeno, že žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, nemá spotřebitelský úvěr„ jinde“ ani u právní předchůdkyně žalobkyně, nevlastní automobil, nemá nezaopatřené děti, je v domácnosti a jako pracovní pozice je uvedeno„ ošetřováně“ s tím, že v kolonce„ zaměstnání ověřeno“ bylo zaškrtnuto políčko„ ne“, celkové příjmy domácnosti činí částka (další příjmy – DPP částka, státní podpory částka) a celkové měsíční výdaje domácnosti činí částka (nájem/inkaso částka, výdaje částka, výdaje na telefon částka). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výpis z účtu, nájemní/ubytovací smlouva, SIPO a výměr státní podpory; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
6. Z listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listin y označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalované odeslána dne datum. Z listin y označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky částka ze smlouvy o půjčce číslo přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalované odeslána dne datum.
7. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.
8. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované pak soud vzal za prokázané, že žalovaná půjčené finanční prostředky splácela a z dohodnuté částky částka jí nyní zbývá doplatit částka částka.
9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržela peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se vrátit částka, přičemž z této částky žalovaná dosud nesplatila částku částka. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listin u označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou a tuto dohodu žalované oznámila dopisem ze dne datum odeslaným poštou dne datum, ve kterém žalovanou zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a žalovaná byla o postoupení řádně vyrozuměna.
11. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označená jako„ smlouva o půjčce“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).
12. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Předně je nutno uvést, že žalobkyně tvrdila jen obecné skutečnosti a neuvedla žádná konkrétní tvrzení ke zjišťování úvěruschopnosti žalované. Z předložených listin nicméně vyplývají některé informace o majetkových poměrech žalované, ale jde pouze o obecné informace, ze kterých není zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované (např. v kartě zákazníka je uvedeno, že je žalovaná v domácnosti, ale zároveň je jako převažující zdroj příjmů uveden„ DPP“ – tedy druh vedlejšího pracovního poměru bez bližší specifikace). V kartě zákazníka uvedené informace pak měly být prokázány výpisem z účtu, nájemní smlouvou (přestože podle karty zákazníka žalovaná bydlí ve vlastním bydlení), dokladem o SIPO a výměrem státní podpory, avšak těchto dokumentů se žalobkyně v žalobě vůbec nedovolává a ani je k žalobě nepřipojila. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nebylo-li pak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
13. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatných smlouvách sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. Soud v řízení vyšel ze shodných tvrzení žalobkyně i žalované, že na dohodnutou částku částka (z toho jistina činila částka) žalobkyně po dobu trvání závazku splácela a dlužná částka nyní činí částka. Žalobkyně tedy od žalované již obdržela zpět celou výši jistiny, proto žalovaná nemá povinnost žalobkyni další prostředky z titulu bezdůvodného obohacení vracet. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl podanou žalobu v celém rozsahu, tj. v rozsahu dlužné částky částka, kapitalizovaných úroků z prodlení, kapitalizovaných smluvních úroků i běžících úroků z prodlení a smluvních úroků.
14. Nad rámec odůvodnění soud dodává, že povinnost vrátit si vzájemná plnění z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce tíží obě strany, tedy žalovanou i žalobkyni. Pokud tedy žalovaná uhradila žalobkyni nějaké platby nad rámec toho, co od ní sama obdržela jako zápůjčku (tj. nad rámec částky částka), má možnost tato plnění požadovat zpět, a to i prostřednictvím žaloby ve sporném civilním řízení. V tomto řízení soud bez protinávrhu žalované nemohl o případné povinnosti žalobkyně na vrácení poskytnutých finančních prostředků rozhodnout. Je tedy na žalované samotné, zda se v souladu se starou právní zásadou vigiliantibus iura (bdělým náležejí práva) bude svých práv domáhat.
15. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).