Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 313/2020-20
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr Tomášem Machytkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 10. 2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta titul. jméno příjmení, sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 10. 2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný pomocí prostředků umožňujících dálkovou komunikaci požádal o úvěr právního předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba prostřednictvím internetového formuláře na stránkách společnosti právnická osoba, přičemž k akceptaci došlo následně elektronickou zprávou, kterou žalovaný obdržel unikátní kód a kterým následně smlouvu potvrdil. Smlouva o úvěru tak byla uzavřena dne datum a téhož dne mu na jeho bankovní účet byla zaslána částka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný však následně ani zčásti závazek vůči žalobkyni neplnil, což vedlo ze strany právního předchůdce žalobkyně k výzvě žalovaného k doplacení celé dlužné částky. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností právnická osoba uzavřela dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 6. 2. 2020. Žalovaný ani poté však svůj závazek nesplnil. Žalobkyni tedy nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.
5. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a současně v režimu zákona o spotřebitelském úvěru podle § 257 257/2016 Sb. úvěr ze dne datum o poskytnutí úvěru. Dále že v průběhu tohoto smluvního vztahu žalovaný neuhradil na uvedený úvěr žádnou částku, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a nesplacenou pohledávku zesplatnil, a že žalovaný ani po opakovaných výzvách svůj závazek neuhradil. Dále má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným a tato skutečnost pak byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 2. 2020. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný a dostatečně odůvodněný tak, že žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 7. 10. 2017 do zaplacení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že žalovaný se v průběhu řízení k celé věci nevyjádřil, považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a odůvodněný a z tohoto důvodu žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).