Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 40/2021-40
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Jitkou Rollerovou, Dr ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 11 049 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 500 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 549 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně
a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 500 Kč od 10. 12. 2016 do 15. 6. 2019 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 212,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 500 Kč od 16. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 549 Kč od 10. 12. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 500 Kč od 10. 12. 2016 do 15. 6. 2019 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 212,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala
po žalované zaplacení částky 11 049 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jednala s žalobkyní (dříve jako společnost právnická osoba IČO) o uzavření smlouvy o úvěru na webové stránce webová adresa. Tvrdila, že dne 14. 11. 2016 žalobkyně s žalovanou sjednala smlouvu o úvěru a poskytla žalované na základě jejího návrhu částku ve výši 8 500 Kč. Žalovaná se ji zavázala splatit s poplatkem 2 550 Kč do 9. 12. 2016, ale tento svůj závazek porušila. Žalovaná byla vyzývána ke splacení úvěru, ale neuhradila ničeho, proto žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 8 500 Kč na jistině, 2 549 Kč na poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení od 10. 12. 2016 do zaplacení.
2. Dne 26. 11. 2020 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 15. 1. 2021 zrušen. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když
ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne 30. 4. 2021 vyzvána, aby do 5 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšná. Do dne rozhodnutí soudu, však na výzvu žalobkyně nereagovala.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (dříve jako společnost právnická osoba IČO) sjednala s žalovanou elektronicky Rámcovou úvěrovou smlouvu dne 11. 11. 2016, kde je uvedeno, že žalovaná ji podepsala prostřednictvím telefonního čísla. Dále byla doložena Jednotlivá smlouva o úvěru, která již datována ani podepsána nabyla nijak s tím, že část obsahu smlouvy je určen Rámcovou smlouvou a Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Je zde uvedena výše úvěru 8 500 Kč, splatnost 25 dnů, úrok 1 Kč, RPSN 4 508,64 % a celková částka k úhradě 11 050 Kč. Dále byly soudu doloženy Standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru, rovněž nedatovány a nikým nepodepsány. Na rozdíl od tvrzení žalobkyně o splatnosti dnem 9. 12. 2016 zde byla uvedena splatnost 6. 12. 2016. Dle potvrzení o provedené platbě byly peněžní prostředky 8 500 Kč převedeny na účet dne 14. 11. 2016. Předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2019 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 12 741,77 Kč do 3 dnů. Zásilka byla dle podacího lístku odeslána žalované dne 11. 6. 2019. Pokud by ji žalovaná obdržela druhého dne, uplynula by doba k úhradě dle výzvy dnem 15. 6. 2019.
4. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění
v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen
na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl
po právu plnit sám.
6. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, ani po výzvě soudu, že by před uzavřením úvěrové smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR
ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila žádným způsobem úvěruschopnost žalované a neprokázala ani uzavření Jednotlivé smlouvy
o úvěru s žalovanou elektronicky s uvedením data a kódem či PINem.
7. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení poskytnuté částky, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaného úroku - poplatku k jistině. Soud tedy zavázal žalovanou výrokem I. k úhradě původně poskytnuté jistiny úvěru 8 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byla k zaplacení této částky vyzvána žalobkyní poprvé,
tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. V této byla žalované stanovena lhůta 3 dnů a zásilka odeslána 11. 6. 2019, pokud by zásilka byla doručena druhého dne, tak k úhradě mělo dojít
do 15. 6. 2019. Žalovaná je tedy v prodlení od 16. 6. 2019. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok označený jako poplatek z úvěru, ani na úrok z prodlení za dobu předcházející dni 16. 6. 2019, takže žaloba byla ve zbytku zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Lhůta k plnění byla žalované stanovena ve výroku I. dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. obecná třídenní.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. V daném případě náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná
o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 ), včetně 21 % DPH z těchto částek, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení činí částku 2 252 Kč. Žalobkyně však byla v řízení úspěšná pouze částečně a to co do 76,93 % a neúspěšná co do 23,07 %. Má tedy nárok pouze na 53,86 % z celkových nákladů řízení, což činí částku 1 212,92 Kč, která byla žalobkyni přiznána výrokem III. O lhůtě plnění ve výroku III. bylo rozhodnuto opět dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.