Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 24/2021-39
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5.000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v obec domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 5.000 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce, a to společnost právnická osoba uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 5.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do 90 dnů od data poskytnutí půjčky. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil a právnímu předchůdci žalobce, respektive žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 27.6.2017 ničeho nezaplatil. S ohledem na rozhodovací praxi obecných soudů, jež považují shora uvedený kontraktační postup za neperfektní a smluvní vztah za neplatný, žalobce navrhl, aby soud uplatněný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že dne 21.3.2016 byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 5.000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 90 dnů, a to v celkové částce 7.500 Kč. Předložená smlouva však nebyla datována a nebyla opatřena podpisy smluvních stran. Z historie transakcí soud zjistil, že k 21.3.2016 žalovaný dlužil žalobci částku 5.000 Kč. Dne 27.6.2017 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a současným žalobcem. Podáním ze dne 10.1.2019 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle § 142a o.s.ř.
4. Soud nemohl považovat za prokázané, že žalovaný uzavřel či jiným způsobem projevil vůli být vázán obsahem smlouvy o zápůjčce číslo která jak již shora uvedeno není ani datována a není k ní ani připojen podpis žádné z označených smluvních stran a soud tak předloženou listin u považuje za prostý formulář předložený žalobcem. Soud dále nevzal za prokázané ani to, zda a jak před uzavřením smlouvy věřitel - žalobce ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet (srovnej ust. § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. ). příjmení hypoteticky i kdyby došlo k uzavření smlouvy, pak by šlo o smlouvu absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 588 občanského zákona pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele (např. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, pod sp.zn. III. ÚS 4129/18 ).
5. Vycházeje z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nebylo žalobcem dostatečně tvrzeno a už vůbec prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť předložená smlouva neobsahuje podpisy smluvních stran, neobsahuje ani datum, kdy byla uzavřena. Za situace, že by měla být uzavřena distančně s následným potvrzením cestou úhrady tzv. ověřovacího poplatku žalovaným, nebylo ze strany žalobce prokázáno, že by k uzavření smlouvy a k jejímu potvrzení popsaným způsobem vůbec došlo. Lze tak uzavřít, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce.
6. Lze tak uzavřít, že dne 21.3.2016 byla částka 5.000 Kč zaslána na účet, jehož číslo bankovní účet sdělil žalovaný právnímu předchůdci žalobce, tedy věřiteli k zaslání částky 5.000 Kč. K uvedenému závěru soud dospěl poté, co se seznámil s listino u označenou jako kontaktní data klienta včetně historie platby.
7. Podle ust. § 2991 a následující občanského zákona, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Vycházeje z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že dne 21.3.2016 byla na účet, jehož číslo poskytl žalovaný připsána částka 5.000 Kč na základě neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovanému tak bylo plněno bez právního důvodu, což neznamená nic jiného, než že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, tedy respektive právní zástupce, tedy věřitel, který mu poskytl na základě neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce částku 5.000 Kč. Jelikož ani na základě předžalobní výzvy ze dne 10.1.2019 žalovaný majetkový prospěch, jež získal plněním bez právního důvodu žalobci nevydal, soud ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení žalobě zcela vyhověl a zavázal žalovaného povinným vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši, jež bylo tomuto dne 21.3.2016 poskytnuto.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1 ,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř. ) tedy celkem 1.489 Kč, z čehož DPH představuje 189 Kč.
11. S ohledem na výši předmětu tohoto sporu podléhá odůvodnění tohoto rozhodnutí ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.
12. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř. , soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.