Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 62/2021-58
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr Evou Bučkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. Vazební věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence obec,
ulice a číslo, PSČ obec obec
o zaplacení 47 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 12. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 143,88 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 19 200 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky 28 200 Kč s úrokem ve výši 10,31 % p. a. z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 12. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 767,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 6 400 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % p. a. z částky 19 200 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 224 Kč České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 12. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 143,88 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 19 200 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá co do částky 28 200 Kč s úrokem ve výši 10,31 % p. a. z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 12. 9. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 767,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 25 600 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 6 400 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % p. a. z částky 19 200 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 224 Kč České republice na účet Okresního soudu ve Zlíně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky
částka s úrokem ve výši 10,31 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžité prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatky a úrokem ve výši 28 % Celkem se tak zavázal vrátit částku částka v 14 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy 11. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla uzavřena smlouva. Úvěr se stal splatný dnem splatnosti poslední splátky datum. Žalovaná částka částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši částka, úrok v kapitalizované výši částka, který se stal součástí jistiny, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky od datum do datum v kapitalizované výši částka.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka, pročež soud řízení v této části podle § 96 odst. 1 , 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , zastavil, aniž zkoumal souhlas žalovaného, když ke zpětvzetí došlo před prvním jednáním ve věci samé.
3. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil, a ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle
§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru číslo na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatkem za správu ve výši částka a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši částka, celkem tedy částku částka splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy 11. den kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Dle čl. V odst. 4 smlouvy o úvěru v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti převzal celou částku úvěru částka (Smlouva o úvěru číslo Předpis splátek ke smlouvě o úvěru 14M). Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částka (výpis splátek). V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum žalovaný uvedl, že je zaměstnán u jméno příjmení s průměrným měsíčním příjmem částka, což měl doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žalovaný uvedl, že výdaje na bydlení činí částka a na stravování činí částka, což měl doložit smlouvou (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum).
5. Dne datum byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost právnická osoba (notářský zápis ze dne datum). právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, Dodatek číslo Příloha číslo potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, potvrzení o provedení příkazu k úhradě, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum). Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (výzva k plnění ze dne datum, podací lístek, sledování zásilek).
6. Z ostatních provedených listinných důkazů neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená
13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně je v řízení aktivně věcně legitimována, neboť právní předchůdkyně žalobkyně s účinností k
datum převedla část závodu na společnost právnická osoba, která poté pohledávku za žalovaným postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni.
14. Zákon o spotřebitelském úvěru vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou spotřebitele jako slabší strany. Z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají osoby, které volných peněžních prostředků nemají nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají a jejich cílem je úvěr, někdy za každou cenu, získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy zákonem ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, č. j. 27 Co 221/2019 ). Poskytovatel tak smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (viz Důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
15. Je také nutné konstatovat, že české spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mimo jiné transponovanou směrnicí č. 2008 číslo, kde se v čl. 8 odst. 1 věty první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V čl. 23 směrnice č. 2008 číslo se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci právnická osoba proti GK tak, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Přestože přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru ani transponovanou směrnicí č. 2008 číslo blíže přesněji specifikován, je zřejmé, že poskytovatel je povinen vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin (např. výpis z účtu, pracovní smlouva, mzdový výměr atd.) a nikoli jen spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně či neúmyslně zkresleno subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by tuto povinnost právní předchůdkyně žalobkyně splnila. Žalobkyně k prokázání tvrzeného příjmu žalovaného ve výši částka a tvrzených výdajů ve výši částka nedoložila žádné důkazy. Je tak zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nijak aktivně neověřovala faktické příjmy a výdaje žalovaného a spoléhala pouze na jeho tvrzení. Soud proto shledal uzavřenou Smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši částka, přičemž žalovaný na tento dluh zaplatil částka. Soud s ohledem na výše uvedené proto posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky částka jako nárok na zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného dle § 2991 o. z.
17. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka.
18. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum předžalobní výzvou ze dne
datum, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného datum. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě do datum nezaplatil, a proto vznikl žalobkyni ode dne datum nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z. ve výši 8,25 % p. a. dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala přiznat úrok z prodlení pouze ve výši 10 %
p. a.
19. S ohledem na výše uvedené právní posouzení zavázal soud žalovaného k zaplacení částky
částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
20. Soud zamítl žalobu co do zaplacení částky částka s úrokem ve výši 10,31 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení z důvodu jiného právního posouzení.
21. Soudní poplatek za žalobu je v souladu s § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním žaloby. Soudní poplatek za žalobu na zaplacení částky částka činil podle položky číslo odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků částka. Žalobkyně však na tomto poplatku dosud zaplatila pouze částka, pročež zbývá doplatit částka. Soud proto zavázal žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady prokazatelně nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.