Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 257/2020-53

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní titul Miroslavou Kramnou ve věci

Anonymizovaný odstavec.

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

; zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 20 145 Kč s příslušenstvím

takto:

I. ; Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14 538 Kč s 21,5 % úrokem ročně z částky 14 538 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 538 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, částku 2 000 Kč, částku 300 Kč a částku 3 307 Kč, se zamítá.

II. ; Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 131,20 Kč k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. ; Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14 538 Kč s 21,5 % úrokem ročně z částky 14 538 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 538 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, částku 2 000 Kč, částku 300 Kč a částku 3 307 Kč, se zamítá. II. ; Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 131,20 Kč k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 17. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 20 145 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako věřitel uzavřela s žalovanou (dále jen dlužník) dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutými úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně Smlouvy ve 25 měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy k 20. dni v měsíci se splatností prvé z nich 20. 5. 2019, tedy se zavázal vrátit věřiteli částku 25 000 Kč. Dlužník úvěr čerpal dne 11. 4. 2019 ve výši 20 000 Kč bezhotovostně převodem na svůj bankovní účet. Dlužník ovšem úvěr řádně nesplácel, kdy byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce a věřitel přistoupil k zesplatnění, a to ke dni 28. 12. 2019, což bylo dlužníkovi oznámeno dopisem z 28. 12. 2019. Ke dni podání žaloby dlužník dluží celkem částku 16 538 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 2 000 Kč a neuhrazené jistiny 14 538 Kč. Ke dni zesplatnění 28. 12. 2019 činila neuhrazená jistina 14 538 Kč, dluh na splátkách 3 500 Kč. Po zesplatnění dlužník uhradil částku 1 500 Kč. Žalobkyně odeslala dlužníkovi tři upomínky, kdy za každou si účtuje 100 Kč Smluvní strany si ve Smlouvě o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě 21,50 % (smluvní úrok) a v návaznosti na zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny 14 538 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do jeho zaplacení. Žalobkyni dále vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, kdy tyto smluvní pokuty žalobkyně požaduje od 29. 12. 2019 do 15. 7. 2020 z částky 16 538 Kč, tedy částku 3 307 Kč. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy zkoumala řádně úvěryschopnost žalované, která prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr je schopna řádně splácet. K výzvě soudu pak doplnila, že při posouzení úvěryschopnosti žalované výplatními páskami za dva měsíce, výpisem z účtu žalované, informativním výpisem z KN, lustrací v insolvenčním rejstříku a centrální evidence exekucí. Při posouzení vycházel i z normativních nákladů na bydlení, výše existenčního a životního minima na jednotlivce a přihlédl i k průměrným výdajům obyvatelstva v r. 2016. Do podání žaloby žalovaná uhradila na úvěr 5 000 Kč, po zesplatnění 4 500 Kč. Podáním z 30. 11. 2020 vzala žalobkyně částečně zpět žalobu co do částky 2 000 Kč, kterou si žalobkyně započetla 300 Kč na upomínací náklady a 1 700 Kč částečně vůči neuhrazené smluvní pokutě ve výši 3 307 Kč.

2. Žalovaná se k návrhu vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce podáním z 16. 4. 2021 a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. V souvislosti s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na částku 20 000 Kč poukázala na ust. § 86 odst. 1 v souvislosti s § 87 odst. 1 zák. č. 257/ 2016 o spotřebitelském úvěru, které plně dopadají na předmětnou smlouvu a činnost smluvních stran. Poskytovatel úvěru je povinen řádně posoudit úvěryschopnost spotřebitele a nevycházet přitom pouze z informací získaných od spotřebitele a poskytne-li spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zák., je smlouva neplatná. Dále uvedla, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy o úvěru neobstarala dokumenty potřebné pro posouzení úvěryschopnosti žalované, ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Přitom ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, jak již judikoval NSS. Žalobkyně porušila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná v době uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru aktivně splácela několik půjček jiných věřitelů a veškeré další spotřebitelské úvěry si brala za účelem splácení úvěrů předchozích, jak je i zřejmé z výpisů z účtů poskytnutých žalobkyni. Žalovaná se ocitla v dluhové spirále a kdyby žalobkyně opravdu zkoumala úvěryschopnost žalované, úvěr by jí v žádném případě neposkytla. U žalobkyní tvrzeného„ zkoumání úvěryschopnosti“ se jednalo pouze o zcela formální úkony se smyslem vytvořit iluzi o splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni uhradila celkovou částku 20 000 Kč, k čemuž přiložila i doklady - potvrzení a výpisy bank o provedených úhradách žalovanou v období od 3. 6. 2019 do 9. 4. 2021 v celkové výši 20 000 Kč.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, ze které má za prokázáno, že žalovaná dne datum podepsala žalovaná jako úvěrovaný nebo zákazník a osoba oprávněná jednat za žalobkyni jako poskytovatele, u nadepsanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo jejímž obsahem bylo mimo jiné poskytnutí celkové částky 20 000 Kč dlužníkovi s tím, že dlužník uhradí celkově částku 25 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje květnem 2019 a konče květnem 2021. Úvěr byl poskytnut jako standartní neúčelový přímý. Dlužník (úvěrovaný) je ve smlouvě označen jménem, příjmením, trvalou i současnou adresou, rodným číslem, číslem OP, IČ, telefonem, emailem, číslem bankovního účtu (bankovní účet), dále je ve smlouvě specifikován čistý měsíční příjem dlužníka ve výši 20 000 Kč (bez uvedení, o jaký druh příjmu se jedná), příjem domácnosti 60 000 Kč bez jakékoliv specifikace a zdroje tohoto příjmu, výdaje na bydlení 2 000 Kč, dále, že se jedná o vdovu bez vyživovací povinnosti, bydlící v bytě v osobním vlastnictví, a na další úvěry platící 5000 Kč měsíčně. Z potvrzení banky (ČSOB) ze dne datum má soud za prokázáno, že dne datum bylo z účtu žalobkyně ve prospěch účtu č. bankovní účet odepsáno celkem 20.000 Kč. Z výpisu z účtu dlužníka č. bankovní účet, za období od 27. 2. 2019 do 26. 3. 2019 má soud za prokázáno, že počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni 27. 2. 2019 byl 99,47 Kč a konečný zůstatek ke dni 26. 3. 2019 ve výši 35,67 Kč. Nejvýraznější příjmovou položkou na tomto výpisu je položka v podobě příchozí úhrady mzdy dne 8. 3. 2019 ve výši 19 589 Kč a dále příchozí položka 3 000 Kč jako pomoc v nouzi od jméno příjmení a 8 000 Kč před portál právnická osoba z titulu smlouvy číslo příchozí úhrada 0,10 Kč od právnická osoba je ověřovací platbou pro žádost o první bezpapírovou půjčku. Zbývající položky jsou odchozí platby z titulu plánovaných splátek úvěru nejméně v počtu 5. Celkový obrat na účtu za dané období potom činil na straně příjmů 37 549,20 Kč a na straně výdajů 37 613 Kč. S ohledem na právní hodnocení věci uvedené níže soud další dokazování neprováděl.

4. Podle zák.č. 267/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,

§ 86

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

§ 87

(3) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba by byla důvodná v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny úvěru bez příslušenství. Žalobkyně totiž prokázala pouze tu skutečnost, že poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč, z níž žalovaná uhradila ke dni podání žaloby pouze částku v celkové výši 9 500 Kč a zbývající část poskytnuté jistiny ve výši 11 500 Kč je tedy žádána z titulu bezdůvodného obohacení oprávněně. Zbývající částky představující přirostlé úroky, běžící úroky, smluvní pokuty či jiné náklady, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, již však nejsou žádány po právu, protože tato smlouva byla shledána neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr. O tom, že se jedná o běžný spotřebitelský úvěr, vypovídá i to, že žalobkyně prováděla zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Pokud tedy jde o toto zkoumání, toto bylo provedeno zcela nedostatečně. Žalobkyně tvrdila, že měla k dispozici výplatní pásky a výpisy z účtu žalované a ověřovala informace od dlužníka získané. Kdyby ovšem tyto informace byly řádně ověřeny, je soud toho názoru, že pokud by se žalobkyně podrobně zabývala obsahem výpisu z bankovního účtu dlužníka, který k důkazu předložila, nemohla by dospět k závěru, že dlužník není rizikovým klientem a že je schopen poskytovaný úvěr splácet. Z tohoto výpisu totiž (pakliže nebudeme srovnávat pouze počáteční a konečný zůstatek na účtu) zcela jednoznačně vyplývá, že dlužník byl osobou s mnoha závazky a že předchozí závazky zřejmě plnil za pomoci prostředků pocházejících ze závazků nových. Navíc, co znamená uvedený příjem domácnosti ve výši 60 000 Kč ve dle měsíčního příjmu žalované ve výši 20 000 Kč, není vůbec zřejmé o co se jedná a není toto ničím doloženo. V každém případě bylo povinností žalobkyně tyto rozpory a nedostatky u ústního jednání vysvětlit a uvést na pravou míru. Žalobkyně se ovšem k ústnímu jednání nedostavila a rezignovala tak na splnění těchto svých povinností vyplývajících pro ni z ust. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl jak uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku.

6. Ze zjištěného skutkového stavu je tedy zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobkyně bez právního důvodu částku ve výši 20 000 Kč, což na její straně představovalo bezdůvodné obohacení, které byla povinna vrátit a které v plné výši do rozhodnutí soudu ve věci také vrátila. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, nikoli optikou obecného ustanovení §586 obč. zákoníku, tedy pouze k námitce dlužníka. V daném případě však námitka byla dlužníkem uplatněna. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl jak uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku.

7. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. , kdy žalovaná strana byla zcela úspěšná ve věci a které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni ve výši 8 131,20 Kč. Tato náhrada nákladů sestává z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření a závěrečný návrh), když za jeden úkon právní služby náleží dle adv. tar. 1 940 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle ) adv. tar. 300 Kč a z částky 1 411,20 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 6 720 Kč. Podle je žalobkyně povinna uhradit náklady řízení žalované k rukám jejího právního zástupce.

8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.