Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 49/2021-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 034 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 034 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 034 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 034 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 034 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 1 800 Kč s odůvodněním, že žalovaná je provozovatelem vozidla registrační značka, VIN kód, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž k tomuto vozidlu neměla v období od 27. 9. 2019 do 26. 1. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná tak porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyni proto vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedené období nárok na zákonný příspěvek. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení dlužné částky, ale žalovaná nereagovala a dlužnou částku nezaplatila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci se k výzvě nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná evidovaná v registru silničních vozidel jako provozovatel shora uvedeného vozidla – osobního automobilu, neměla v období od 27. 9. 2019 do 26. 1. 2020, tj. 122 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 28. 5. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 6 034 Kč, který sestává ze základu příspěvku ve výši 5 734 Kč a z nákladů za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , tj. 47 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 122 dnů. Žalovaná však ani přes opakované upomínky žalobkyně dlužnou částku neuhradila. Dne 6. 11. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.
6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo dle § 2 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, když neměla za období shora uvedené k vozidlu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním dle § 4 odst. 4 zákona, a to ve výši 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky a nákladů na uplatnění pohledávky, k čemuž jí stanovila v souladu se zákonem lhůtu nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, ale žalovaná na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením dlužné částky, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaný částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1 . za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.