Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 16/2021-92

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Greplovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10.450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky 546,01 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 10.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.170,86 Kč, s úrokem ve výši 14,04 % ročně z částky 4.450 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.450 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se zastavuje co do částky 546,01 Kč.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 10.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.170,86 Kč, s úrokem ve výši 14,04 % ročně z částky 4.450 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.450 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.450 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 4.450 Kč za dobu od 13. 2. 2017 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1.716,87 Kč a dále od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 14,04 % ročně z částky 4.450 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení) a nákladů tohoto řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti. Žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal společně s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7.200 Kč vrátit ve 13 měsíčních splátkách po 1.300 Kč, svou povinnost však řádně nesplnil a svůj dluh uhradil pouze částečně. Dne 28. 9. 2018 byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně včetně pohledávky za žalovanou převedena na společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodný věřitel“), která pohledávku za žalovanou převedla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na žalobkyni s účinností ke dni 8. 7. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. V době od postoupení pohledávky již žalovaná svůj dluh ani částečně nehradila, a to ani na předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne 18. 12. 2020.

2. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr v souladu se stávající judikaturou žalobkyně ve svém podání ze dne 12. 4. 2021 uvedla, že její právní předchůdkyně zejména zhodnotila údaje poskytnuté žalovanou a tyto ověřila z dokladů od žalované a dále nahlížela do veřejných registrů. Informace získané od žalované byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 19. 1. 2016 a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“ (tyto doklady žalobkyně soudu nepředložila). Žalovaná také svým podpisem Žádosti potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů, které právní předchůdkyni žalobkyně poskytla, a ta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. V rámci svého podání žalobkyně rovněž vzala svou žalobu zpět co do částky 546,01 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Soud přihlédl k dispozitivnímu procesnímu jednání žalobkyně, které učinila před prvním jednáním ve věci, a proto řízení ve vymezeném rozsahu žalobkyní zastavil v souladu s ust. , 2 věta první , (dále jen„ “) (výrok I. rozsudku).

3. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. , nevyjádřil (zásilka mu byla doručena do datové schránky dne 8. 3. 2021). Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno rovněž do datové schránky, a to dne 17. 4. 2021, žalovaný se však k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se z ústního jednání omluvili a souhlasili s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. rozhodl bez přítomnosti účastníků a provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu ( ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedl následující skutková zjištění:

4. Ze Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný se dne datum touto smlouvou dohodli, že žalovaný, kterému byly téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10.000 Kč, tyto poskytnuté prostředky vrátí společnosti právnická osoba společně celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele ve výši 7.200 Kč ve 13 měsíčních splátkách po částce 1.300 Kč. Ve Smlouvě bylo mimo jiné uvedeno, že dlužník čestně prohlašuje, že výslovně souhlasí s výší splátek a je schopen je hradit řádně a včas, veškeré y poskytnuté věřiteli v souvislosti s tímto úvěrovým vztahem jsou platné a účinné a všechna prohlášení učiněná vůči věřiteli a údaje poskytnuté věřiteli jsou pravdivé a úplné.

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum, podepsané dlužníkem, bylo zjištěno, že žalovaný bydlel v nájmu a jeho výdaje činily 8.000 Kč měsíčně. Byl zaměstnán u jméno příjmení jako prodavač v anonymizována dvě slova, ulice a číslo, na dobu určitou s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 13.000 Kč. Jiné příjmy ani výdaje v jeho domácnosti nebyly. Údaje o příjmech a výdajích žalovaného byly dle kolonky„ Zkontrolované dokumenty“ ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Podpisem žádosti žalovaný mimo jiné prohlásil, že veškeré údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a že nic nezamlčel. V žádosti bylo mimo osobní údaje uvedeno též telefonní číslo žalovaného.

6. Z pracovní smlouvy ze dne 16. 11. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi zaměstnavatelem jméno příjmení a žalovaným jako zaměstnavatelem na dobu určitou do 30. 11. 2016 na pracovní místo prodavač na plný úvazek s tím, že výše mzdy je řešena mzdovým výměrem. Z přiloženého výplatního lístku bylo zjištěno, že byl vystaven dne 15. 1. 2016 u zaměstnavatele jméno příjmení, nebylo však čitelné jméno zaměstnance, na které byl vystaven, ani jiné identifikující údaje. Rovněž nelze jednoznačně zjistit, ke kterému období se výplatní lístek vztahuje. Z výplatního lístku byla zjištěna hrubá mzda ve výši 16.680 Kč (tj. základní mzda ve výši 12.812 Kč, příplatek za přesčas ve výši 213 Kč, další příplatky ve výši 1.229 Kč, odměny ve výši 2.377 Kč a náhrady ve výši 49 Kč) a čistá mzda ve výši 13.554 Kč, přičemž částka 4.000 Kč byla vyplacena jako záloha a částka 9.554 Kč byla vyplacena na účet.

7. Z nájemní smlouvy a jejího dodatku ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi majitelem jméno příjmení a žalovaným jako nájemcem na dobu určitou od 15. 9. 2015 do 15. 9. 2016 s možností prodloužení. příjmení za nájemné, energie a další služby spojené s užíváním bytu byla stanovena ve výši 6.700 Kč měsíčně.

8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu číslo byla za období od 19. 1. 2016 do 7. 9. 2018 celkem uhrazena částka 12.750 Kč.

9. Ze Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako prodávajícím a společností právnická osoba, jako kupujícím a na jejím základě byla část závodu prodávajícího včetně pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo převedena na kupujícího.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku soud zjistil, že společnost právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, a to mimo jiné pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo. Tuto skutečnost oznámila společnost právnická osoba, žalovanému dopisem ze dne 24. 7. 2020, odeslaným doporučeně dne 18. 12. 2020.

11. Z výzvy k plnění datované dnem 17. 12. 2020 a podacího lístku ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně písemně upomenut o zaplacení dluhu ze smlouvy číslo.

12. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný by byl povinen plnit žalobkyni.

18. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10.000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 7.200 Kč, tj. celkem ve výši 17.200Kč, ve 13 měsíčních splátkách. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany, a obsah uzavřené smlouvy je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě citovaných ustanovení o. z.) podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavření v souladu s touto právní úpravou. Povinností úvěrujícího (právní předchůdkyně žalobkyně) bylo před uzavřením smlouvy mimo jiné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného (schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr). Bylo zjištěno, že úvěrující posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) především na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru. Uvedené údaje byly částečně ověřeny, a to zejména z pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Z pracovní smlouvy však nevyplývá výše mzdy žalovaného a doložen byl pouze jediný výplatní lístek, u kterého ani není zřejmé, zda vůbec patří žalovanému (zde soud poznamenává, že výplatní lístek byl částečně nečitelný i v elektronické podobě, kdy zjevně jde o sken špatně čitelné papírové kopie). I v případě, že soud přijme premisu, že se jedná o výplatní lístek žalovaného, nelze z něj věrohodně ověřit reálnou výši jeho příjmů, a to z několika důvodů – jde pouze o jediný výplatní lístek a není tedy možné z něj usuzovat na pravidelnou výši příjmů, součástí mzdy jsou příplatky a odměny, které žalovanému nemusejí být vypláceny pravidelně, a není ani zjevné, za jaký měsíc je daný výplatní lístek vystaven. Je pravdou, že datum vystavení poukazuje s určitou pravděpodobností na to, že by se mohlo jednat o výplatní lístek za prosinec 2015, v takovém případě se ovšem lze ještě o něco důvodněji domnívat, že přinejmenším vyplacené odměny jsou záležitostí jednorázovou, neboť by se tak jednalo o dobu obvyklou pro vyplácení odměn u mnohých zaměstnavatelů. Z nájemní smlouvy žalovaného pak bylo zjištěno, že jeho výdaje na bydlení činí 6.700 Kč měsíčně, přičemž ze žádosti o úvěr vyplývá, že jeho celkové výdaje činí 8.000 Kč měsíčně. To by znamenalo, že veškeré své ostatní výdaje hradil žalovaný z částky 1.300 Kč měsíčně, což sice nemusí být zcela vyloučeno, ale zdá se to nanejvýš nepravděpodobné, a to i s přihlédnutím k pravděpodobným nákladům na dopravu, když žalovaný bydlel na ulici A. příjmení a pracoval na ulici ulice, i pravděpodobným nákladům na mobilní telefon, když žalovaný disponoval mobilním telefonem, který mu jakožto prodavači pravděpodobně nehradil zaměstnavatel. Soud tedy má za to, že výše žalovaným uvedených celkových výdajů se při prvním pohledu do nájemní smlouvy jeví jako dostatečně nevěrohodná na to, aby tvrzení žalovaného podrobil podrobnějšímu zkoumání, z tvrzení a listin předložených žalobkyní však nevyplývá, že by k takovému došlo (žalobkyně jiné doklady nedoložila a svou neúčastí na ústním jednání se připravila o možnost být poučena podle ust. ). Soud tedy uzavírá, že ačkoli byly poměry žalovaného alespoň částečně ověřovány oproti listinám, stalo se tak pouze povrchně a bez jakékoli reflexe, čímž se toto ověřování stalo ve své podstatě zbytečným. Z tohoto důvodu má soud rozdíl od argumentace žalobkyně za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v postavení odborníka (podnikatele) svým povinnostem nedostála, neboť nelze za řádné posouzení úvěruschopnosti považovat pouhé„ spolehnutí se“ na skutečnosti tvrzené žalovaným, jak na ně odkazovala žalobkyně v žalobě. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost uložená spotřebiteli však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Podnikatel – úvěrující se nemůže zprostit své povinnosti zkoumat úvěruschopnost s odkazem na proklamaci žalovaného, ale musí postupovat s odbornou péčí a tyto skutečnosti řádně posoudit. Soud z těchto důvodů uzavírá, že úvěrující nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. o spotřebitelském úvěru a nemohl si být jist, že úvěr bude spotřebitelem řádně splácen. Za takové situace by tak obezřetný úvěrující nemohl spotřebiteli předmětný úvěr poskytnout. Následkem nesplnění uvedené povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně je potom podle citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost uzavřené smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nelze ji konvalidovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení o bezdůvodném obohacení. Jak již bylo uvedeno, z obsahu spisu a z připojených listin bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 10.000 Kč a v průběhu splácení žalovaný zaplatil celkem 12.750 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil více, než činila jistina, soud s ohledem na zastávaný právní názor, aniž by zkoumal přiměřenost smluvního úroku a poplatků, žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a , když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně zcela úspěšný (když v části, v níž bylo řízení zastaveno, tak bylo učiněno pro zpětvzetí žalobkyní a ta se proto v této části pro účely náhrady nákladů řízení považuje za procesně neúspěšnou) a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.