Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 199/2020-49
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu titul Zuzanou Matulovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem ve výši 20,98% ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení
ve výši částka, pojistným ve výši částka a částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem ve výši 20,98% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], pojistným ve výši [částka] a částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím představující smluvní a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu
je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně obchodní společnosti právnická osoba, IČO na základě smlouvy
o zápůjčce číslo ze dne datum. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka částka v hotovosti, kdy spolu s jistinou měla žalovaná vrátit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso ve výši
částka, to vše v 43 týdenních splátkách po částka. Dále se zavázala hradit službu životního pojištění ve výši částka. Žalovaná na dluh uhradila pouze částka, tedy žalobkyně požadovala v tomto řízení úhradu jistiny výši částka, poplatku za inkaso částka, poplatku za pojištění částka a úrok z úvěru a zákonný úrok. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne datum. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že toto bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně zkoumáno řádně, když žalovaná prohlásil, že dostal od věřitele před uzavřením smlouvy úplné, pravdivé
a přesné údaje a poskytl věřiteli informace ze svých rodinných, majetkových, pracovních
a jiných poměrech, což bylo ověřeno oproti dokladům od žalované, zejména výplatními pásky, pracovní a nájemní smlouvou. Tyto informace byly odeslány do obchodního systému původního věřitele za účelem vyhodnocení skóringového kritéria. Věřitel dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti dlužníka úvěr splatit. K prokázání tvrzení označil Kartu zákazníka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o.s.ř.
3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. , pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřená mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba, IČO jako věřitelem, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradila, byla jí zaslána dne datum výzva před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradila v plné výši. Z Karty zákazníka soud zjistil,
že žalovaná před uzavřením smlouvy tvrdila, že její příjmy jsou částka ze mzdy
u právnická osoba s.r.o., přídavky ve výši částka a výdaje celkem částka. K výzvě soudu zaměstnavatel žalované sdělil, že čistá mzda žalované byla v období
od datum do datum nižší, a to částka. Použitelný příjem tedy byl nižší než žalovanou v Kartě uvedených částka. Na rozdíl od tvrzení žalobkyně, že žalovaná neměla žádné vyživovací povinnosti, z Karty zákazníka vyplynulo, že měla 2 vyživovací povinnosti. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty, které by příjmy a výdaje žalované prokazovaly. Předložila pouze Kartu zákazníka.
4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne datum, jež byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO jako postupitelem a obchodní společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze číslo smlouvy včetně pohledávky za žalovaným obsažené na str. číslo. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.”), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl
po právu plnit sám.
8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva však nebyla s ohledem na ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb. shledána platnou. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti stanovuje věřiteli povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit, zda je budoucí dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku splatit. V tomto případě žalobkyně v žalobě uvedla, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla úvěruschopnost žalované zkoumána řádně, přičemž žalovaná prohlásila, že dostala od věřitele před uzavřením smlouvy úplné, pravdivé a přesné údaje a poskytla věřiteli informace ze svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, což bylo ověřeno oproti dokladům od žalované, zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Tyto informace byly odeslány do obchodního systému věřitele za účelem vyhodnocení skóringového kritéria. Původní věřitel dospěl k závěru,
že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti dlužníka úvěr splatit. K prokázání tvrzení předložila žalobkyně pouze Kartu zákazníka. Při zhodnocení příjmu, dvou vyživovacích povinností, výdajů a měsíční splátky cca částka, nelze konstatovat, že by úvěruschopnost žalované byla dána, neboť pro úhradu splátek zbývalo měsíčně pouze částka (rozdíl mezi zaměstnavatelem sděleným příjmem a žalovanou tvrzenými výdaji). Je zřejmé,
že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal tuto okolnost řádně, kdy jednotlivé položky úvěruschopnosti nedávají prostor pro to, aby bylo možné tuto schopnost žalované posoudit kladně. Navíc žalobkyně žádné doklady k prokázání úvěruschopnosti nepředložila. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy o zápůjčce a tedy splnění podmínky dle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. , kdy žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalované. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta částka částka v hotovosti k rukám žalované. Z této částky žalovaná uhradila pouze částka. Soud s ohledem na § 9 zák.
č. 145/2010 Sb. posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že byla poskytnuta částka částka anonymizováno, na kterou žalovaný plnil částka, pak soud zavázal žalovaného k úhradě zbývající části nevrácené jistiny. Ve zbytku žalobu zamítl s ohledem na neplatnost smlouvy
o zápůjčce.
9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ust. § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou stanovila žalobkyně v předžalobní výzvě ze dne datum, tj. od datum do zaplacení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), kdy sice žalobkyně byla částečně úspěšná, ale její neúspěch uvedený v zamítacím výroku II. byl v celkovém součtu vyšší než úspěch v žalobě. Zároveň žalované žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že žádné
ze stran náklady řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
V případě, že žalovaná nesplní povinnost uloženou tímto rozhodnutím dobrovolně, lze
se splnění povinnosti domáhat výkonem rozhodnutí.