Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 410/2020-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 725 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 9 725 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 725 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám advokátky titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 9 725 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 725 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 31. 7. 2020 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 9 725 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 11. 2019 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“), bez pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: VIN, TP: TP, jehož provozovatelem byl v období od 20. 2. 2019 do 14. 7. 2019 žalovaný, bylo vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 145 dní. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (145 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč), a stanovila mu lhůtu 30 dnů pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 9 425 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 9 725 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 10. 11. 2019. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř. “ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.
5. Z listin y označené jako výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 26. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl od 22. 12. 2018 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: VIN, TP: TP, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od 20. 2. 2019 do 14. 7. 2019 (145 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo sjednáno pouze v období od 21. 8. 2017 do 19. 2. 2019 u právnická osoba, a.s., č. smlouvy číslo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu ve výši 9 425 Kč (145 dní x 65 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, celkem 9 725 Kč do 30 dnů ode dne doručení výzvy.
6. Z potvrzení České pošty, s.p. o sledování zásilky se podává, že výzva k úhradě příspěvku byla podána dne 26. 9. 2019 a dne 8. 10. 2019 byla doručena příjemci.
7. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 5. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu, jehož předpis byl žalovanému zaslán dne 26. 9. 2019, a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 9 775 Kč představujícího příspěvek ve výši 9 425 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 50 Kč, a to do 20. 12. 2019.
8. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 30. 1. 2020 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 9 915 Kč představujícího příspěvek ve výši 9 425 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 190 Kč, a to do 9. 2. 2020.
9. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2020 a poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky 10 645 Kč složené z příspěvku včetně nákladů uplatnění v celkové výši 9 725 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 420 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 500 Kč.
10. Z provedeného dokazování tak má soud za prokázané, že žalovaný byl od 22. 12. 2018 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: VIN, TP: TP, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od 20. 2. 2019 do 14. 7. 2019 (145 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení. Žalobkyně proto opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (145 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč), a stanovila mu lhůtu 30 dnů pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 9 425 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 9 725 Kč. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.
11. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.
12. Dle § 1 odst. 2 ZOPO nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
13. Dle § 3 odst. 2 ZOPO uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
14. Dle § 4 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).
15. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. g) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč.
16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Bylo na žalovaném, aby případně tyto skutečnosti zpochybnil a prokázal opak. Za dobu, kdy k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla dle § 4 odst. 1 ZOPO povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Počet dní bez pojištění činí za období od 20. 2. 2019 do 14. 7. 2019 celkem 145 dní, základ příspěvku tedy činí 9 425 Kč. Dle § 4 odst. 4 ZOPO má žalobkyně také právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, výše těchto nákladů činí 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
19. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku včetně nákladů výzvou ze dne 26. 9. 2019, již téhož dne žalovanému zaslala, a to do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Podle potvrzení České pošty, s.p., které žalobkyně soudu předložila, byla zásilka odeslaná dne 26. 9. 2019 doručena příjemci dne 8. 10. 2019. Příspěvek s náklady tak byl splatný do 7. 11. 2019. Od následujícího dne byl žalovaný v prodlení s placením a vznikla mu proto povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal oprávněným nejen požadavek na úhradu dlužné částky, avšak rovněž požadavek na úhradu úroku z prodlení, v jeho případě však toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu, a to až od 11. 11. 2019 do zaplacení.
20. Nezbývá tak než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 9 725 Kč za příspěvek nepojištěných ve výši 9 425 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 11. 11. 2019 do zaplacení (bod I. výroku).
21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
22. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“))) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 1 489 Kč O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
23. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka), které se v zásadě liší jen identifikačními údaji vozidla a vymezením nepojištěného období. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu