Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 163/2020-53
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr Radkou Benešovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, obec
zastoupený: titul. jméno příjmení, ulice a číslo, PSČ, obec část obce
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa, obec
o zaplacení 10 920 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7 000 Kč od 27.3.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 081 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 7 000 Kč od 27.3.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 081 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4.8.2020 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 10 920 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. právnická osoba uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem ve výši 11 830 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 26.3.2019. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s úhradou svých závazků v prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků, neboť zástupce žalobce svou neúčast na jednání omluvil, o odročení nepožádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila ani nežádala o odročení jednání (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb. , občanský soud řád – dále o.s.ř. ).
4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi spol. právnická osoba a žalovanou dne 26.2.2018. Věřitel touto smlouvou poskytl žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 7 000 Kč. Úvěr je poskytnut za úroky ve výši 25,85% ročně. Na základě smlouvy byla pak žalovaná povinna zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 280 Kč. Za správu úvěru pak žalovaná měla zaplatit částku 1 540 Kč a za hotovostní výběr splátek částku 1 330 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, pak činila 12 110 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje podmínky pro poskytnutí úvěru a je vlastnoručně podepsán žalovanou s tím, že s podmínkami souhlasí. Podpis žalované obsahuje i dokument označený jako Předpis splátek ke smlouvě o úvěru. Žalobce doložil soudu dokumenty, kterými prověřoval úvěruschopnost žalované (čestné prohlášení, pracovní smlouva, výplatní pásky, finanční analýza. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 26.2.2018 částku 280 Kč a částku 910 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.12.2019 a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 26.2.2020 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 26.2.2020). Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 27.2.2020.
5. Po právní stránce soud věc posoudil dle posoudil dle z.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (o.z.) a z. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), když s ohledem lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr za situace, kdy na jedné straně vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování zápůjček a na straně druhé dlužník jako fyzická osoba. Pro posouzení platnosti smluvních ujednání je nutné použít § 1810 a násl. o.z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.
6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.
8. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.
9. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce zneužil na úkor spotřebitele silnější postavení, v rozporu s dobrými mravy za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč požadoval úplatu v celkové výši 5 110 Kč. Sjednání poplatku za úvěr a poplatku za hotovostní inkaso splátek pak považuje soud za nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele. Spotřebiteli není žádným způsobem sděleno, k čemu slouží poplatek za správu úvěru a jaké případné služby jsou mu za poplatek poskytnuty (vedení účtu, pravidelné výpisy a pod. – nic takového sjednáno nebylo). Jedná se tak o skrytý úrok za půjčení peněz a takové ujednání je vůči spotřebiteli klamavé a tedy zakázané. Poplatek za hotovostní inkaso splátek by pak měl sloužit k jednoduššímu splácení, pokud však není takové inkaso prováděno (třeba i kvůli tomu, že úvěr není ze strany dlužníka řádně hrazen), není možné poplatek požadovat, neboť za něj nebylo poskytnuto žádné protiplnění. Jedná se opět o ujednání zakázané, způsobující nerovnováhu v neprospěch spotřebitele.
10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vzal za prokázané, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Při sjednání smlouvy zaplatila poplatek ve výši 280 Kč (není předmětem žaloby). Dále žalovaná zaplatila jednu splátku ve výši 910 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou ohledně zaplacení zbývající části jistiny a smluvního úroku ve výši 8 050 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná je se splácením peněžitého dluhu v prodlení, má žalobce dle § 1970 o.z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení. Soud uložil žalované zaplatit tyto částky ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na shora učiněný závěr soud považuje ujednání o výši poplatku za správu úvěru a hotovostní výběr splátek neplatné a žalobci tak právo na jeho zaplacení nevzniklo, soud proto tyto částky žalobci nepřiznal a ve zbývající části žalobu zamítl jako nedůvodnou.
11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce se svou žalobou úspěšný v 74% a neúspěšný v 26%, žalovaná je tak povinna nahradit žalobci 48% nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 900 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b ) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení by činily 2 252 Kč, žalovaná je pak povinna nahradit žalobci 48% nákladů řízení, tedy částku 1 081 Kč, a to dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinna je zaplatit k rukám zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovení, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.