Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 104/2021-24
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 8 320,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem ve výši 87,30 Kč a s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni další úrok ve výši 2 233,02 Kč a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z úroků 2 320,32 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem ve výši 87,30 Kč a s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni další úrok ve výši 2 233,02 Kč a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z úroků 2 320,32 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které mu poskytla částku 4 000 Kč. Žalovaný se jí zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky do 90 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, tj. částku ve výši 2 320,32 Kč. Žalovaný však žalobkyni úvěr spolu s úrokem ve sjednaném termínu nevrátil. Dlužná částka tak činí celkem 6 320,32 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou a úrokem. Dále žalobkyně uplatnila v souvislosti s prodlením žalovaného se splacením úvěru nárok na sjednanou smluvní pokutu vyčíslenou částkou 2 000 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínku.
2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve třech splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 0,9 % denně pevně stanoveným ke dni splatnosti úvěru, tj. ke dni datum, ve výši 2 320,32 Kč. Žalovaný však žalobkyni ve sjednaném termínu úvěr spolu s úrokem nesplatil. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu sjednanou přímo v úvěrové smlouvě ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, přičemž žalobou žalobkyni uplatnila částku 2 000 Kč. Žalovaný ani přes upomínky a předžalobní výzvu, žádnou částku nezaplatil.
3. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Dle ust. § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
4. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatným je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V dané věci si účastníci sjednali úrok z úvěru ve výši 0,9 % denně, což představuje úrok ve výši 328,5 % ročně (0,9 x 365). Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že smlouva o půjčce je v části, ve které si účastníci sjednali úrok z půjčky ve výši 60 % ročně, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci sjednané úroky ze zápůjčky více než pětinásobně převyšují úroky, které byly Nejvyšším soudem ČR označeny za nemravné. Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutích sp. zn. ústavní nález ze dne datum a anonymizováno ústavní nález ze dne 1. 7. 2010, jsou nemravné úroky z prodlení ve výši 180 %, resp. 182,5 % ročně, přičemž úroky z prodlení v sobě zahrnují i sankční funkci a mohou proto být obecně vyšší než běžné úroky ze zápůjčky. V dané věci úroky z úvěru dokonce o více než 100 % přesahují výši dle Ústavního soudu nemravných úroků z prodlení. Ujednání účastníků o (běžných) úrocích ve výši 0,9 % denně proto považuje podepsaný soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tento závěr je v souladu i s judikaturou odvolacího soudu, tedy Krajského soudu České Budějovice – pobočka, který jako neplatné právě pro rozpor s dobrými mravy shledal sjednané úroky z úvěru ve výši 86,21 % ročně (v rozhodnutí č. j. číslo jednací). Podle odborné literatury (Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091)„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” Soud proto považuje ujednání účastníků o úrocích ve výši 328,5 % ročně za absolutně neplatné. Tato absolutní neplatnost se týká jen této části právního jednání účastníků, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto je ve smyslu § 576 o. z. absolutně neplatná jen tato část uvedené smlouvy o úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši 328,5 % ročně, které byly ve smlouvě vyčíslené do dne datum částkou 2 320,32 Kč. Protože úroky sjednané mezi účastníky byly absolutně neplatné, má žalobkyně v souladu s výše citovaným § 1802 o. z. nárok na úroky obvyklé v době uzavření smlouvy poskytované bankami, tj. ve výši 8,86 % ročně, jak je tato výše známa z rozhodovací činnosti soudu vycházející z přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu. Žalobkyně se domáhala úroku za období od uzavření smlouvy o zápůjčce do splatnosti zápůjčky, tj. za dobu do datum, což při shora uvedeném úroku stanoveném podle § 1802 o. z. z výše podrobně popsaných důvodů představuje částku 77 Kč. K této částce dospěl soud následujícím výpočtem: při 8,86 % ročním úroku z částky 4 000 Kč činí denní úrok částku 0,97 Kč (4 000 x 8,86 % = 354,40; 354, 40/365 = 0,97) a tedy za 90 dnů činí úrok 87,30 Kč (0,97 x 90). V této části je žalobní nárok žalobkyně na úroky důvodným, a proto jej soud žalobkyni přiznal; ve zbývající části, tj. co do částky 2 233,02 Kč, žalobkyní vznesený nárok na nemravné úroky zamítl. Důvodný není ani nárok na úroky z prodlení z úroků, neboť nikde ve smlouvě a ani ve smluvních podmínkách si účastníci výslovně nesjednali, že úroky se stávají součástí jistiny. Občanský zákoník ani neumožňujte sjednání úroků z prodlení z úroků, takové ujednání by bylo neplatné pro rozpor se zákonem, když platně lze sjednat toliko úroky z úroků (§ 1806 o. z.; rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 689/2006 ). Nárok žalobkyně na vrácení úvěru je pak plně po právu, neboť žalovaný jej přes uplynutí doby splatnosti dosud nesplatil. Soud dále přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, kterou si účastníci platně sjednali ve smlouvě a jejíž výše odpovídá ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a dále zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny, na které má žalobkyně nárok dle ust. § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal z podstatné části úspěšné žalobkyni (její neúspěch byl jen v části příslušenství pohledávky) nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.