Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 133/2021-31
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 15. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o poskytování veřejné telekomunikační služby připojení k síti internet, která měla být mezi účastnicemi uzavřena 1. 7. 2020. Žalované byla při uzavření smlouvy a aktivaci služby poskytnuta sleva ve výši 100 % z ceny aktivace a instalace služby, která jinak činí 2 500 Kč. Zmíněná cena v sobě zahrnuje paušálně stanovené náklady na prvotní instalaci služby a zařízení pro příjem služby u zákazníka včetně použitého materiálu, cenu práce technika, náklady na pohonné hmoty, atd. Podmínkou poskytnutí výše uvedené slevy bylo, že smlouva bude trvat alespoň po tzv. minimální dobu užívání, která byla stanovena ve smluvní dokumentaci. Žalovaná však dne 16. 8. 2020 vypověděla uzavřenou smlouvu, pročež smluvní vztah účastníků zanikl uplynutím výpovědní doby k 15. 9. 2020. Žalobkyni tím dle čl. 4 jejích všeobecných obchodních podmínek vznikl nárok na zaplacení poskytnuté slevy ve výši 2 500 Kč. Uvedenou částku žalobkyně jakožto smluvní pokutu vyúčtovala žalované fakturou splatnou k 29. 9. 2020. Žalovaná ji však doposud neuhradila.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastnic s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádná z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1. 7. 2020 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací – připojení k síti internet pro spotřebitele. Její nedílnou součást tvořily další smluvní dokumenty, mimo jiné Technická specifikace služby a Všeobecné podmínky poskytování služby připojení k síti internet pro spotřebitele. Žalobkyně se na základě uvedené smlouvy zavázala poskytovat žalované veřejně dostupnou službu připojení k síti internet na adrese adresa, a žalovaná se zavázala jí za to hradit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, zároveň si však smluvní strany sjednaly tzv. minimální dobu užívání v trvání 15 měsíců, která měla běžet od zahájení poskytování služby (k tomu došlo 1. 7. 2020). Pro případ, že by došlo k ukončení smlouvy před uplynutím této minimální doby užívání žalovanou z důvodů, které neleží na straně žalobkyně, bylo ujednáno, že žalovaná bude povinna uhradit žalobkyni mimo jiné jednorázové paušální odškodnění, které činí rozdíl mezi standardní cenou za instalaci a aktivaci služby a akční cenou za instalaci a aktivaci služby. Obě účastnice byly oprávněny smlouvu vypovědět bez udání důvodů s tím, že výpovědní doba činila dle smlouvy 30 kalendářních dní a počínala běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. Při uzavření smlouvy poskytla žalobkyně žalované slevu 100 % z ceny za instalaci a aktivaci služby ve výši 2 500 Kč. E-mailovou zprávou z 16. 8. 2020 odeslanou z e-mailové adresy email, která byla uvedena jakožto kontaktní e-mailová adresa žalované ve smlouvě, žalovaná sdělila žalobkyni, že by ráda odstoupila od předmětné smlouvy, neboť se ze shora uvedené adresy odstěhovala a nájemník, který se nastěhoval místo ní, nemá zájem o převzetí jejího závazku ze smlouvy. Fakturou vystavenou dne 15. 9. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované mimo jiné poskytnutou slevu z ceny za instalaci a aktivaci služby ve výši 2 500 Kč. Uvedená faktura byla splatná k 29. 9. 2020.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor z nepojmenované smlouvy uzavřené ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“). Dle citovaného ustanovení mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
6. Na podkladě žalobkyní předložených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastnicemi vznikl závazkový právní vztah založený shora uvedenou smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ze dne 1. 7. 2020. Při uzavření smlouvy a zprovoznění sjednané služby žalobkyně poskytla žalované slevu ve výši 2 500 Kč z ceny za instalaci a aktivaci služby, čímž uvedenou úhradu žalované de facto„ odpustila“, ovšem pod podmínkou, že bude dodržena minimální doba trvání smlouvy 15 měsíců. To se ovšem nestalo, neboť žalovaná e-mailovou zprávou z 16. 8. 2020 ve smyslu příslušného smluvního ustanovení ve své podstatě vypověděla uzavřenou smlouvu. Uvedeným dnem začala běžet sjednaná výpovědní doba v trvání 30 kalendářních dnů, která uběhla 15. 9. 2020. Uplynutím tohoto dne tedy smluvní vztah účastnic založený předmětnou smlouvou zanikl. Je tedy zjevné, že nebyly splněny podmínky, za kterých byla žalované poskytnuta předmětná sleva, neboť smlouva netrvala požadovaných 15 měsíců. Žalované tak dle příslušného ustanovení smlouvy (obsaženého v pasáži označené jako„ Smlouva, její uzavření, trvání, změny a zrušení“) vznikla povinnost poskytnutou slevu žalobkyni vrátit. Žalobkyně žalované tuto slevu vyúčtovala fakturou splatnou k 29. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaná dlužnou částku v termínu splatnosti či kdykoliv později uhradila (bylo na žalované, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala), vycházel soud z toho, že žalovaná se dnem 30. 9. 2020 dostala do prodlení s úhradou zmíněného dluhu ve výši 2 500 Kč a že podaná žaloba je důvodná.
7. Ze shora popsaných důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti shora uvedené faktury do zaplacení. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti prodlení žalované nastalo.
8. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak vůči neúspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (za úkon spočívající v sepisu žaloby). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 700 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat vůči povinnému jejího splnění exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.