Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 164/2020-88
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 232 960,37 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro zmeškání
takto:
I. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 199,74 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 232 960,37 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 10,54 % ročně z částky 179 319,64 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 232 960,37 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55 589,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně titul titul. jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem v obec a číslo.
Odůvodnění:
<b>I. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 199,74 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 232 960,37 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 10,54 % ročně z částky 179 319,64 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 232 960,37 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55 589,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem v [obec a číslo].</b>
Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 5. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 232 960,37 Kč se smluvním úrokem 10,54 % ročně z částky 179 319,64 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 199,74 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 232 960,37 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s tím, že žalovaný uzavřel dne 10. 9. 2009 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 206 155,74 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, zavázal se platit smluvní úrok 10,54 % ročně a úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 2 996,67 Kč, resp. s pojištěním 3 055,67 Kč měsíčně. Tuto svou povinnost však žalovaný řádně a včas neplnil, a proto Původní věřitel od smlouvy odstoupil a úvěr ke dni 14. 6. 2011 zesplatnil. Původnímu věřiteli vzniklo z důvodu zesplatnění úvěru také právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po prohlášení úvěru za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se věřitelem pohledávky za žalovaným stala ke dni 21. 6. 2019 žalobkyně, k tomuto dni činila dlužná částka 241 526,47 Kč. Žalovaný do zesplatnění úvěru zaplatil 36 872,77 Kč, po zesplatnění úvěru pak ještě uhradil 20 875,60 Kč. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 232 960,37 Kč (jistina úvěru 179 319,64 Kč, poplatky 300 Kč, smluvní pokuta 53 340,73 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.
Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně zákonného úroku z prodlení za období od 13. 2. 2011 do 14. 3. 2011 ve výši 199,74 Kč.
Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. , je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. , jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle odstavce 4 téhož ustanovení odstavec 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné dříve než bylo zahájeno jednání, rozhodl soud o zastavení řízení v části zaplacení úroku z prodlení ve výši 199,74 Kč (výrok I. rozsudku).
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, bez řádné a včasné omluvy zmeškal první jednání, které se ve věci konalo dne 1. 6. 2021, přestože mu byla žaloba a předvolání k jednání, v němž byl poučen o následcích nedostavení se k jednání, doručeny do vlastních rukou dne 20. 5. 2021. Žalovaný byl tedy více než deset dnů přede dnem konání jednání o tomto jednání informován, byla mu doručena žaloba a byl poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání, jestliže se k jednání bez omluvy nedostaví. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Při tomto jednání zároveň žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.
Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. V souladu s odstavcem třetím tohoto ustanovení, lze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž lze uzavřít a schválit smír (podle § 99 odst. 1 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. , připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem; podle odstavce 2 věta prvá téhož ustanovení rozhodne soud o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy).
S ohledem na shora uvedené skutečnosti má soud za to, že v dané věci byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , včetně skutečnosti, že nárok na zaplacení poskytnutého úvěru je věcí, v níž lze v souladu s § 99 o. s. ř. o. s. ř. uzavřít a schválit smír. Soud tedy pokládá tvrzení žalobkyně za nesporná a má za prokázané, že žalovaný uzavřel s Původním věřitelem dne 10. 9. 2009 smlouvu o úvěru, na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 206 155,74 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal a zavázal se je vrátit spolu se smluvním úrokem 10,54 % ročně, a to měsíčními splátkami po 2 996,67 Kč, resp. s pojistným 3 055,67 Kč. Tuto svou povinnost však žalovaný řádně a včas neplnil, a proto byl úvěr ke dni 14. 6. 2011 zesplatněn, přičemž s ohledem na zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen zaplatit Původnímu věřiteli také smluvní pokutu ve výši 53 340,73 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se věřitelem pohledávky za žalovaným stala žalobkyně. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 232 960,37 Kč a tvořila ji neuhrazená jistina úvěru 179 319,64 Kč, dlužný poplatek 300 Kč a smluvní pokuta 53 340,73 Kč.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2001 lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
V daném případě byla mezi Původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 206 155,74 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a proto Původní věřitel v souladu se smlouvou úvěr ke dni 14. 6. 2011 zesplatnil. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka 232 960,37 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a rozsudkem pro zmeškání uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 232 960,37 Kč, včetně smluvního úroku 10,54 % ročně z částky 179 319,64 Kč (dlužná jistina úvěru) od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 232 960,37 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení (povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 55 589,40 Kč, které tvoří mimosmluvní odměna advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby, účast u jednání dne 1. 6. 2021) ve výši 37 040 Kč podle § 7 bod 6 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“), čtyři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky 38 240 Kč ve výši 8 030,40 Kč a soudní poplatek 9 319 Kč. Ze strany žalobkyně učiněné zpětvzetí žaloby pak nemělo na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vliv, neboť se týkalo pouze nepatrné části původně požadovaného příslušenství. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Pokud žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ještě za další dva úkony právní služby (písemné podání ze dne 22. 10. 2020 a ze dne 16. 2. 2021), soud neshledal tento nárok žalobkyně důvodným. Písemné podání žalobkyně ze dne 22. 10. 2020 (ve spise na č.l. 13) bylo částečným zpětvzetím žaloby, které nebylo zaviněno žalovaným (k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyně přistoupila poté, co byla ze strany soudu upozorněna, že již disponuje exekučním titulem z insolvenčního řízení). Druhé podání, za které žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení, pak bylo podání žalobkyně ze dne 16. 2. 2021 (ve spise na č.l. 36), přičemž tímto podáním byla na výzvu soudu doplněna žaloba tak, aby bylo zřejmé, jaké částky a na základě jakých skutečností žalobkyně požaduje po žalovaném zaplatit. Jednalo se tak o doplnění tvrzení ohledně uplatněného nároku, která měla být uvedena již v samotné žalobě, a proto nelze ani za tento úkon přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení, neboť se nejednalo o náklady vynaložené účelně.
Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení.
U odvolání proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. (tj. nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř. o. s. ř. ).
V uvedené lhůtě bez uvedeného omezení lze podat odvolání proti výroku I. rozsudku o částečném zastavení řízení, a dále proti lhůtě splatnosti a nákladům řízení.
Žalovaný může do dne právní moci tohoto rozsudku pro zmeškání podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškal první jednání ve věci z omluvitelných důvodů. Návrh je třeba podat k Okresnímu soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.