Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 153/2021-24
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s tím, že na ni přešla pohledávka anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno z titulu náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému. Tvrdila, že žalovaný se dne 12. 11. 2019 při cestování prostředkem městské hromadné dopravy v obec nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, přičemž žalovaný doposud dlužné jízdné a stanovenou přirážku k jízdnému celkem ve výši žalované částky neuhradil. Dále proto požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení jdoucí z dlužné částky od data následujícího po dni její splatnosti do zaplacení a také úhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl v uvedený den v 5:25 hodin na lince 3 městské hromadné dopravy v obec podroben přepravní kontrole, při které se na výzvu kontrolora neprokázal jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena jeho občanským průkazem. Zápis o kontrole žalovaný převzal a podepsal. Výše jízdného a přirážky byla v zápise uvedena a vyplývá i ze smluvních přepravních podmínek anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno a z tarifu pro MHD městské hromadné dopravy ve městě obec a v dopravně připojených obcích. Právní předchůdce žalobkyně, anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno, postoupil celou žalovanou pohledávku za žalovaným smlouvu ze dne 25. 11. 2020 žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný dlužnou žalovanou částku neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní před podáním žaloby vyzván.
5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil k cestování prostředek městské hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů). Žalovaný na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobkyně, na kterou pohledávka za žalovaným z tohoto titulu platně dle § 1879 občanského zákoníku přešla, je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl.
6. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení určené ve výši stanovené dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.