Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 127/2021-57
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 8 987,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 987,44 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 987,44 Kč od 2. 1. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 085,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 987,44 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 987,44 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 987,44 Kč od 2. 1. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 085,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 987,44 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 8 987,44 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 25. 8. 2014. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy její právní předchůdce umožnil žalovanému na jeho běžném účtu čerpat kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč. Žalovaný však porušil sjednané podmínky úvěru, neboť překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl na jeho běžném účtu nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdce žalobkyně tento nepovolený zůstatek převedl na nově otevřený zvláštní úvěrový účet a umožnil žalovanému splatit dluh v pravidelných splátkách. Tyto však žalovaný nehradil řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně dopisem z 1. 1. 2019 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 8 987,44 Kč. Současně úročil dlužnou jistinu úrokem, jehož výši stanovil dle svého úrokového lístku platného ke dni zesplatnění úvěru (29 % ročně). Následně byla pohledávka z předmětného úvěru postoupena na žalobkyni. Po tomto postoupení již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 987,44 Kč, a to včetně úroku ve výši 29 % ročně z této částky ode dne následujícího dni zesplatnění, tj. od 2. 1. 2019 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, který požadovala zčásti kapitalizovaný ke dni 1. 1. 2019 ve výši 1 085,58 Kč, zčásti běžící v zákonné sazbě za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se k jeho písemné výzvě obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 25. 8. 2014 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž podkladě se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalovanému běžný účet pro vedení platebního styku a umožnit mu vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků z a na účet. Současně se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku na běžném účtu do výše povoleného limitu, který dle dispozic k předmětné smlouvě činil 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit tento povolený limit. Dále bylo sjednáno, že v případě překročení povoleného limitu bude žalovanému účtován sankční poplatek za překročení a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Dopisem z 1. 1. 2019 oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlašuje jeho dluh na účtu č. bankovní účet ve výši 8 987,44 Kč za splatný k 31. 12. 2018, a vyzval jej, aby dlužnou částku uhradil ve lhůtě do 15. 1. 2019 Smlouvou z 18. 11. 2020 byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně ze shora uvedené smlouvy s účinností k 20. 11. 2020 postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem právního předchůdce žalobkyně z 30. 11. 2020, v němž byl vyzván k tomu, aby dluh z předmětné úvěrové smlouvy uhradil žalobkyni. Ta následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ještě předžalobní upomínkou svého zástupce z 10. 2. 2021.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
10. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se s účinností k 20. 11. 2020 stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o bankovních produktech a službách závazkový právní vztah ve smyslu § 2395 o. z., neboť uvedená smlouva byla zčásti smlouvou o úvěru uzavřenou dle citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy prokazatelně splnil, neboť nejenže žalovanému vedl běžný účet, ale rovněž mu k tomuto účtu poskytl kontokorent s úvěrovým limitem do 5 000 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný přečerpal povolený úvěrový limit a že mu na jeho běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 8 987,44 Kč. Žalovanému na základě této skutečnosti vznikla dle smlouvy povinnost hradit z dlužné částky smluvní úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným. Netvrdil tedy, natož aby prokázal, že svůj dluh vzniklý shora popsaným způsobem již právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni samotné zcela či alespoň zčásti uhradil, ačkoliv jej v tomto ohledu tížilo jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyni aktuálně skutečně dluží žalobou požadovaných 8 987,44 Kč, a žalobě vyhověl. Uložil proto žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni uvedenou částku, a to včetně požadovaného smluvního úroku z této částky za dobu ode dne následujícího dni zesplatnění úvěru do zaplacení. Současně zavázal žalovaného i k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 8 987,44 Kč, a to s odkazem na § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení.
11. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základní skutkovým a právním rozborem, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) cit. vyhl). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.