Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 125/2021-40
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 31 172,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 315,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 349,75 Kč od 15. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 6 856,16 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 668 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 315,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 349,75 Kč od 15. 9. 2017 do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 6 856,16 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 668 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 172,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 349,75 Kč od 15. 9. 2017 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 14. 7. 2016 se společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit věřitelce celkovou částku 36 375 Kč ve 14 měsíčních splátkách počínaje dnem 14. 9. 2017. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Žalovaný dosud dluží žalobkyni jistinu úvěru ve výši 17 349,75 Kč, úroky z úvěru ve výši 1 441,30 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 856,16 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 239,68 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 285,12 Kč.
2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila podáním ze dne 14. 5. 2021, že původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě posouzení příjmů a výdajů žalovaného, lustrací v insolvenčním rejstříku, jakož i lustrací v Centrální evidenci exekucí a databázi inkasních agentur.
3. Žalovaný uvedl, že není schopen dlužnou částku uhradit, neboť v současné době jeho závazky činí asi 1 500 000 Kč a hodlá podat návrh na oddlužení. Z toho důvodu požádal o delší lhůtu k plnění.
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
5. Smlouvou o úvěru na č.l. 13 spisu a předpisem splátek č.l. 19 spisu bylo prokázáno, že společnost právnická osoba (dále jen věřitelka) a žalovaný podepsali dne 14. 7. 2016 smlouvu o úvěru, ve které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 36 372 Kč, která sestává z jistiny úvěru, úroku ve výši 1 925 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 447 Kč a poplatku za inkaso splátek v hotovosti přímo v bydlišti dlužníka ve výši 5 000 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč počínaje dnem 14. 9. 2017 RPSN činila 187,60 %.
6. Listinami na č.l. 29 až 31 spisu má soud za prokázané, že věřitelka před podpisem smlouvy o úvěru zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když vycházela především z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, které byly ověřeny výplatními páskami a pracovní smlouvou. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a jeho čistá měsíční mzda činí 20 321 Kč. Má náklady na bydlení a energie ve výši 4 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a další osobní náklady ve výši 6 000 Kč, platí výživné 2 000 Kč. Celkové měsíční výdaje tak činí 12 000 Kč. Dále žalovaný prohlásil, že je svobodný a má jedno dítě.
7. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 5 200 Kč (viz č.l. 33 spisu).
8. Smlouvou o postoupení pohledávek na č.l. 14 a seznamem postupovaných pohledávek č.l. 32 spisu bylo prokázáno, že věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru na žalobkyni.
9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
10. právnická osoba jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel podepsali smlouvu o úvěru, na základě které se věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách celkovou částku 36 372 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 925 Kč (15 % ročně), z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, z poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 447 Kč a z poplatku za inkaso splátek v hotovosti přímo v bydlišti dlužníka ve výši 5 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v uvedeném období činila průměrně 15 % ročně.
11. Před podpisem smlouvy o úvěru posuzovala věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť zjistila výši jeho příjmů a výdajů, s tím, že použitelný příjem žalovaného pro splácení úvěru činil 8 321 Kč. S ohledem na to, že žalovaný byl svobodný a měl pouze jednu vyživovací povinnost, má soud za to, že z této částky mohl být žalovaný schopen splácet splátku ve výši 2 598 Kč.
12. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
18. Věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Následně věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 občanského zákoníku a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve které se věřitelka zavázala poskytnout a rovněž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady na úvěr v celkové výši 16 372 Kč, což při délce splácení 14 měsíců představuje úrok ve výši cca 70 % ročně. Ostatně RPSN činila 187,6 %. Soud dospěl k závěru, že takto sjednaná úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť několikanásobně převyšuje běžnou úrokovou sazbu, a tudíž je dle § 588 občanského zákoníku neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který lze použít i za stávající právní úpravy, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ze statistiky ČNB vyplývá, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v roce 2017 činila průměrně 15 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 70 % natolik nepřiměřený, že jej soud musí považovat za nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úrocích je dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. V souladu s ustanovením § 1802 občanského zákoníku má proto žalobkyně nárok na úrok v obvyklé výši. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, má nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 17 349,75 Kč, sjednaný a dosud neuhrazený 15 % úrok ve výši 1 441,30 Kč, sjednaný a dosud neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 239,68 Kč a sjednaný dosud neuhrazení inkasní poplatek ve výši 4 285,12 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 856,16 Kč pro rozpor s dobrými mravy.
19. V souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, je nárok žalobkyně na úrok z prodlení, a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení, když dlužnou částku neuhradil do 14 měsíců od podpisu smlouvy, tj. do 14. 9. 2017. Počínaje dnem 15. 9. 2017 proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 349,75 Kč.
20. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní upomínku, a proto má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu ani náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby, neboť veškeré údaje uvedené v doplnění žaloby mohly a měly být uvedeny již v žalobě. Nejedná se tedy o účelně vynaložený náklad. Náklady řízení žalobkyně činí celkem 2 978 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 24 315,85 Kč (78 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 6 856,16 Kč (22 %), po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 % z částky 2 978 Kč, tj. ve výši 1 668 Kč.
21. Při stanovení odměny a náhrady hotových výdajů advokáta soud vycházel z ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobou podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
22. Lhůtu k plnění stanovil soud delší, jak to umožňuje ustanovení § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., neboť výslechem žalovaného soud zjistil, že je ženatý, má tři děti, dvě z předchozího vztahu a jedno se současnou manželkou, přičemž matka dvou nezletilých dětí, které mu byly svěřeny do péče, neplatí výživné. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou (podlahář) a jeho čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč. Manželka žalovaného je na mateřské dovolené a pobírá mateřskou ve výši asi 9 000 Kč a výživné na syna z předchozího vztahu ve výši 3 000 Kč. Žalovaný s rodinou bydlí v rodinném domě své matky, nájemné neplatí, hradí však inkaso ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný má dluhy ve výši asi 1 500 000 Kč a jeho účetní připravuje návrh na oddlužení. Z toho důvodu soud stanovil žalovanému delší lhůtu k plnění, aby mohl podat návrh na oddlužení a začít poměrně hradit veškeré své závazky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.