Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 109/2021-36

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení částky 27 607,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 500 Kč ve výši 9 % p.a. od 20. 12. 2019 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 500 Kč, vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje srpnem 2021, pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 500 Kč ve výši 9 % p.a. od 20. 12. 2019 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 500 Kč, vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje srpnem 2021, pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 zaplacení celkem částky 27 607,25 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 25. 10. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč, celkem tedy 29 967 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 500 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 19. 12. 2019. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne 1. 11. 2018, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalovaná uhradila toliko 500 Kč.

Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 15 774,06 Kč

dlužné částky poplatků ve výši 11 833,19 Kč

kapitalizovaného úroku ve výši 406,62 Kč

kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 1 727,26 Kč,

úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 15 774,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 774,06 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou půjčku dle -89 , žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, což je uvedeno v zákaznické kartě ze dne 25. 10. 2018, právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná.

2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručeny dnem 12. 5. 2021). Zároveň žalovaná požádala o povolení splátek dluhu po 500 Kč měsíčně s ohledem na tu skutečnost, že jejím jediným příjmem jsou sociální dávky, tj. rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 5 600 Kč měsíčně a příspěvek na živobytí ve výši 3 110 Kč měsíčně; je nemajetná. Žije s přítelem, který je evidovaný na úřadu práce a pečuje o nezletilého syna jméno příjmení, datum narození.

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 1. 2020.

4. Podle , (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 25. 10. 2018, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 25. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 500 Kč, první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každá další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 29 967 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 16 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 13 967 Kč, který sestává z úroku ve výši 2 862 Kč, z odměny za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 388 Kč a z odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 717 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byl vyzvána ke splacení celé pohledávky.

9. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy o zápůjčce zaměstnána, jejím jediným příjmem byly sociální dávky ve výši 6 111 Kč, přičemž jako další příjem do domácnosti (bez další specifikace) byla uvedena částka 5 458 Kč. Výdaje žalované byly uvedeny takto: interní splátky PF 1 062 Kč a odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč. Dále bylo konstatováno, že žalovaná je svobodná s druhem bydlení: nájemník. Žádná z listin dokládající příjmy a výdaje žalované nebyla předložena.

10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné důkazy, žádné y prokazující, že by provedla ověření příjmů a výdajů žalované, pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finanční situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě zákaznické karty. V této je sice uveden čistý příjem žalované ověřený výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, avšak další příjem do domácnosti ve výši 5 458 Kč není žádným způsobem konkretizován. Výdaje žalované jsou stanoveny pouze odhadem na 2 000 Kč měsíčně, což se soudu jeví jako zcela nereálné s ohledem na to, že žalovaná musela ze svého příjmu pokrýt bydlení v nájmu, stravu a další běžné potřeby a to nejen pro sebe, ale i pro osmiměsíčního syna, popř. i náklady spojené s telefonem, dopravou a zdravotním stavem. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy a zejména výdaje žalované nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované částku 16 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 500 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 15 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb. od 20. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce zápůjčky (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.). Žalované byly zároveň povoleny splátky dluhu po 500 Kč měsíčně, a to s ohledem na její osobní, majetkové a výdělkové poměry, když v současné době je bez pracovního poměru a pobírá pouze sociální dávky.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 27 607,25 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 15 500 Kč, tj. jen do 56 %. Proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.