Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 65/2021-34
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 8 296,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 20. 7. 2018 do 10. 8. 2020 a smluvní pokutu ve výši 3 590,68 Kč, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 706 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 161,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 20. 7. 2018 do 10. 8. 2020 a smluvní pokutu ve výši 3 590,68 Kč, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 706 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 161,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 4 706 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 20. 7. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 590,68 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne 19. 5. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 15,00 % ročně, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 428 Kč a inkasního poplatku ve výši 1 500 Kč v pravidelných 14. měsíčních splátkách po 779 Kč, splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Pro případ prodlení s úhradou peněžitého plnění byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 3 590,68 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou o úvěru nehradila splátky řádně a včas. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 oznámil původní věřitel žalované postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaná úvěr ve výši 4 706 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 590,68 Kč neuhradila. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020, i přes výzvu dluh neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Žádosti o úvěr ze dne 19. 5. 2017, Smlouvy o úvěru číslo ze dne 19. 5. 2017, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 5. 2017, ujednání o zpracování osobních údajů ze dne 19. 5. 2017, informací pro spotřebitele ze dne 19. 5. 2017, kopie občanského průkazu žalované, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 27. 7. 2020 a z předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020 včetně podacího lístku ze dne 27. 7. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovanou (úvěrovanou) dne 19. 5. 2017 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně v plné výši dne 19. 5. 2017. Žalovaná se zavázala splatit čerpaný úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 15,00 % ročně, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 428 Kč a inkasního poplatku ve výši 1 500 Kč v pravidelných 14. měsíčních splátkách po 779 Kč, splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr nesplatila ve lhůtě splatnosti řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou úvěru. Původní věřitel proto požadoval dle úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 3 590,68 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru částku 1 294 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované 24. 7. 2020. Žalovaná úvěr včetně úroku a smluvní pokutu neuhradila, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 24. 7. 2020.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 19. 2. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v databázi centrální evidence exekucí, provedl finanční analýzu a úvěrový scoring, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěr, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 6 715 Kč ze starobního důchodu; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil doklad o příjmu žalované ze starobního důchodu nebo zprávu ČSSZ, z níž by bylo zřejmé, že žalovaná pobírá dávku starobního důchodu a v jaké výši, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 590,68 Kč.
15. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 6 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž na dluh uhradila pouze částku 1 294 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 4 706 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 10. 8. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 716,07 Kč za dobu od 20. 7. 2018 do 10. 8. 2020, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 55,42 % a jeho neúspěch 44,58 %. Ve výši rozdílu (10,84 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 161,40 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 10,84 % činí částku 161,40 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).