Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 68/2021-37
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 272 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
jistinu ve výši 13 470,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 470,10 Kč od 10. 1. 2018 do zaplacení,
úrok ve výši 1 161,50,
poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 838,53 Kč,
poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 965,27 Kč,
a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 336,60 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 684 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, anonymizována dvě slova.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 13 470,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 470,10 Kč od 10. 1. 2018 do zaplacení, úrok ve výši 1 161,50, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 838,53 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 965,27 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 336,60 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 684 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].
Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 13 470,10 Kč příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení, úroku ve výši 1 161,50 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 338,53 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 965,27 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 336,60 Kč. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 9. 11. 2016 se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ smlouva“).
Žalobkyně jako postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba IČO jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedené úvěrové smlouvy. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se dále zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem 1 444 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru 1 078 Kč, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 6 000 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 750 Kč. Dle smlouvy měl tak žalovaný vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 27 272 Kč ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 1. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne 9. 11. 2016, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele úvěru: Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Tento závěr nijak žalovaný nevyvrátil. Naopak žalobce resp. právní předchůdce jeho úvěruschopnost zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, když neměl důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Pokud žalovaný nebyl úvěruschopný, pak neuvedl pravdivé skutečnosti při kontraktačním procesu.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.
3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Žalobkyně jako postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 s původním věřitelem jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným z níže uvedené úvěrové smlouvy. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.
9. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 9. 11. 2016 s původním věřitelem Smlouvu o úvěru číslo (č. l. 12) dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se dále zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem 1 444 Kč (představující 9,6 % z jistiny, poplatkem za vyhodnocení úvěru 1 078 Kč (představující 7,2 % z jistiny), poplatkem za sjednání úvěru ve výši 6 000 Kč (představující 40 % z jistiny), a inkasním poplatkem ve výši 3 750 Kč (představující 25 % z jistiny). Dle smlouvy měl tak žalovaný vrátit původnímu věřiteli celkovou částku ve výši 27 272 Kč ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 9. 1. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne 9. 11. 2016, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží na jistině částku ve výši 13 470,10 Kč.
10. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele úvěru: Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Tento závěr nijak žalovaný nevyvrátil. Naopak žalobce resp. právní předchůdce jeho úvěruschopnost zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, když neměl důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Pokud žalovaný nebyl úvěruschopný, pak neuvedl pravdivé skutečnosti při kontraktačním procesu.
11. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 13 470,10 Kč příslušenstvím představujíc zákonný úrok z prodlení od 10. 1. 2018 do zaplacení, úroku ve výši 1 161,50 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 338,53 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 965,27 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 336,60 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouvy o úvěru v části týkající se jistiny, úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru. V části nároku na poplatek za poskytnutí úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou, v rozporu s občanského zákoníku.
12. Pokud se týká části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru, soud dospěl k závěru, že výše takto sjednaného úroku odpovídá zákonným ustanovením obč. zák., procentuálně je vyjádřena 9,6 % z jistiny, tedy se nepříčí dobrým mravům, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. Žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
13. K části nároku na zaplacení poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 078 Kč, který procentuálně představuje výši 7,2 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou. Výše takto sjednaného poplatku za vyhodnocení úvěru je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny. Soud tedy i v tomto rozsahu vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
14. K nároku na zaplacení poplatku na poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč soud uvádí: Celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 40 %. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za hotovostní inkaso splátek. Za přiměřenou výši poplatku za poskytnutí úvěru soud považuje poplatek maximálně do výš 10 % z jistiny, v daném případě do částky 1 500 Kč (jistina ve výši 15 000 Kč, 10 % je tedy 1 500 Kč). Pokud žalobkyně částečnou platbu žalovaného započetla na tento poplatek za poskytnutí úvěru, předmětem žaloby je poplatek ve výši 5 338,53 Kč, pak je žalovaný nadále dlužný na tomto poplatku zaplatit již jen 838,53 Kč (ve smlouvě 6 000 Kč, v žalobě 5 338,53 Kč, na tento poplatek započtena částka 661,47 Kč z plateb žalovaného). Nárok na tento poplatek by byl dle názoru soudu 1 500 Kč. Od poplatku 1 500 Kč soud odečetl 661,47 Kč, proto žalovaný na tomto poplatku dluží částku ve výši 838,53 Kč, proto soud přiznal výrokem I. tuto částku. Ve zbývající výši představující rozdíl mezi žalobou uplatněnou částkou 5 338,53 Kč mínus 838,53 Kč, se rovná 4 500 Kč, soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.
15. K části žaloby o zaplacení poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3 750 Kč (představujících dalších 25 % z jistiny 15 000 Kč) soud uvádí následující: Sjednání dalšího poplatku soud shledává za ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele z následujících důvodů: Na výši odměny za hotovostní inkaso splátek je nezbytné pohlížet a hodnotit ve vztahu k celkovým okolnostem případu. Žalovaný si půjčil částku ve výši 15 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, poplatkem za poskytnutí úvěru, vyhodnocení úvěru. Vedle toho měl dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svoji tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení tohoto poplatku ve výši 3 336,60 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za inkaso splátek ve výši 3 336,60 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšné žalobkyni (pouze částečná neúspěšnost v příslušenství) přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 972 Kč, odměně advokáta ve výši 2 100 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 9 684 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí.
17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.