Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 68/2021-55
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 19 866 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zcela zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 83,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zcela zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 83,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené prostřednictvím webových stránek webová adresa, na základě které byla žalované zaslána na účet částka 10 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 2 678 Kč do 10. 9. 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost, přičemž zjistila, že žalovaná pracuje ve společnosti právnická osoba, kde dosahuje příjmu okolo 35 500 Kč měsíčně, což zároveň měla potvrzeno výpisem z účtu žalované. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nemovitosti, jejíž je vlastníkem, přičemž nahlédnutím do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je skutečně vlastníkem 1/3 nemovitosti, v níž měla vedené trvalé bydliště. Z předloženého výpisu z účtu žalobkyně rovněž zjistila, že žalovaná splácela měsíčně úvěry ve výši 17 077,40 Kč, k čemuž připočetla minimální náklady na živobytí ve výši 6 429 Kč. Žalobkyně rovněž zohlednila, že žalovaná měsíčně utratí za sázkové hry 672 Kč. Žalovaná v době poskytnuté úvěru neměla žádné exekuce. Žalobkyně na základě výše uvedené vyhodnotila, že lze žalované úvěr poskytnout. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalovaná částka se skládá z poskytnuté jistiny ve výši 10 300 Kč, smluvního úroku ve výši 2 678 Kč, vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 388 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 978 Kč (jistina + smluvní úrok) od 11. 9. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaná uvedla, že žalobkyni zaplatila dne 17. 5. 2021 částku 17 366 Kč (přičemž žalovaná pravděpodobně přehlédla, že žalobkyně požadovala zaplatit i částku 2 500 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky).
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum prostřednictvím webových stránek webová adresa smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, na základě které byla žalované zaslána na její účet téhož dne částka 10 300 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 2 678 Kč do 10. 9. 2019 (zjištěno z potvrzení o odeslání platby na č.l. 12, z potvrzení právnická osoba na č.l. 50, smlouvy o úvěru na č.l. 10, ze všeobecných obchodních podmínek na č.l. 16). Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované zejména z předložených výpisů z účtů a nehlédnutím do externích databází. Z výpisu z účtů vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána ve společnosti právnická osoba, přičemž v lednu 2019 obdržela čistou mzdu ve výši 39 246 Kč a v únoru 2019 mzdu ve výši 35 505 Kč. Žalovaná v lednu 2019 uhradila splátky 5 úvěrů v celkové výši 16 015,55 Kč, přičemž však již nebylo provedeno inkaso splátky úvěru u společnosti právnická osoba ve výši 3 708 Kč. V únoru 2019 uhradila splátky 2 úvěrů v celkové výši 11 514 Kč, přičemž opět nebylo provedeno inkaso splátky úvěru u společnosti právnická osoba tentokrát již ve výši 5 889 Kč. Žalované byla rovněž na účet připsána půjčka od právnická osoba (zjištěno z výpisu z účtů na č.l. 44-46). Žalovaná na dluh vyplývající se smlouvy ničeho neuhradila ani na základě zaslaných upomínek (viz upomínky na č.l. 13-15 a předžalobní upomínka na č.l. 20 včetně podacího lístku na č.l. 21), a to až do 17. 5. 2021, kdy na účet žalobkyně zaslala částku 17 366 Kč (viz potvrzení o provedené platbě na č.l. 53).
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Podle § 1908 odst. 1 o.z. splněním dluhu závazek zaniká.
11. Podle § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Z provedeného dokazování sice vyplývá, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala, avšak úvěruschopnost vyhodnotila zcela zjevně špatně. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě je zcela zjevné, že u žalované byly v době poskytnutí úvěru důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Žalovaná sice měla nadprůměrný příjem, nicméně bylo zjevné, že se již ocitla v tzv. dluhové pasti, když v lednu 2019 dala téměř 40 % ze svého příjmu a v únoru 2019 dala 32 % ze svého příjmu na splátky různých úvěrů, a i tak byla v prodlení s úhradou splátky jiného úvěru u společnosti právnická osoba
13. S ohledem na výše uvedené soud posoudil sjednanou smlouvu o úvěru za neplatně sjednanou (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Žalobkyně by proto měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 300 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení. Jelikož však bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila dne 17. 5. 2021 žalobkyni částku 17 366 Kč, dluh žalované zcela zanikl, a soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení analogicky s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 3,69 % z plné náhrady nákladů řízení. Soud uzavřel, že žaloba by byla podána důvodně co do částky 10 300 Kč s příslušenstvím, v tomto rozsahu by byla žalobkyně úspěšná, pokud by žalovaná dlužnou částku den před jednáním neuhradila, a tedy v tomto rozsahu je žalovaná povinna nahradit náklady řízení. příjmení náhrada nákladů řízení by činila 2 252 Kč a sestávala by se ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč, tedy ve výši 900 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tedy ve výši 300 Kč a z náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad ve výši 252 Kč (21 % z 1 200 Kč) podle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyně má tak nárok na částku 83,10 Kč (3,69 % z 2 252 Kč).
15. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.