Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 116/2021-43

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 85 808,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

- 27 829 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 263,44 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 263,44 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení,

- 36 088 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 820,96 Kč od 27. 7. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 820,96 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení,

vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 15 549,79 Kč a 6 342,16 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 10 493 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>- 27 829 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 263,44 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 263,44 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>- 36 088 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 820,96 Kč od 27. 7. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 820,96 Kč od 5. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 15 549,79 Kč a 6 342,16 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 10 493 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení 43 378,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 192,33 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 25 263,44 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 263,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 465,65 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 25 263,44 Kč za dobu od 19. 6. 2018 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 25 263,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 4. 5. 2018. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v souhrnné výši 23 225 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 4 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 57 178,79 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 43 378,79 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 263,44 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 18 115,35 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 42 430,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 702,44 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 25 820,96 Kč za dobu od 27. 7. 2019 do 20. 1. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 25 820,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 627,49 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 25 820,96 Kč za dobu od 5. 6. 2018 do 20. 1. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 25 820,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 1. 2018. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení v hotovosti v souhrnné výši 24 139 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila 9 024 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, a to ve výši 59 930,16 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 42 430,16 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 820,96 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 16 609,20 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Pro zjednodušení bude soud v následujícím textu odůvodnění uvádět obě uzavřené smlouvy o zápůjčce v časovém pořadí podle toho, jak byly uzavřeny, tedy nejprve smlouvu uzavřenou dne 26. 1. 2018, následně smlouvu uzavřenou dne 4. 5. 2018, jakkoliv v žalobě je pořadí obou smluv z hlediska uplatněných nároků opačné.

6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 1. 2018, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 24 139 Kč, který sestával z úroku ve výši 7 352 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 008 Kč, respektive 3 003 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Smlouva obsahovala informaci o tom, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Dle citovaného ustanovení čl. 18 smluvních podmínek pak byla smlouva uzavřena na dobu určitou, přičemž její účinnost měla trvat ode dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pokud by však žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky byla v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradila poslední splátku řádně a včas, měla se dle smlouvy prodloužit její účinnost do doby uhrazení celkové dlužné částky. Sjednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení měl být dle smluvních podmínek právního předchůdce žalobkyně účtován za jeho činnost spočívající v zavedení žalované do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením předmětu zápůjčky žalované v místě jejího bydliště při podpisu smlouvy a dále za tzv. garanci celkové ceny. Tato garance spočívala v tom, že právní předchůdce žalobkyně nebude vůči žalované nárokovat poplatky za upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuty související s jejím prodlením, a to od počátku prodlení žalované s úhradou některé splátky zápůjčky až do doby, kdy její dluh dosáhne v souhrnu trojnásobku první měsíční splátky, nejdéle však do doby, kdy uplynou tři měsíce od doby ukončení sjednané doby trvání smlouvy. Dále měla žalovaná mít dle smluvních podmínek za shora uvedený poplatek možnost využít tzv. splátkových prázdnin, tedy za vymezených podmínek požádat o prodloužení splatnosti sjednaných splátek zápůjčky. Takto mohla být za určitých okolností odložena splatnost maximálně dvou po sobě jdoucích splátek o jeden týden. V neposlední řadě byl poplatek účtován za to, že se právní předchůdce žalobkyně pro případ úmrtí žalované vzdal veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy, a to pod podmínkou, že žalovaná nebude v prodlení se splacením celkové dlužné částky. Poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení pak měla být zpoplatněna vymezená administrativní činnost právního předchůdce žalobkyně a výběry řádných i mimořádných splátek v hotovosti v místě bydliště žalované, jakož i převoz hotovosti od žalované a další úkony související s inkasem dle smlouvy sjednaných plateb.

7. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 4. 5. 2018, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky v souhrnné výši 23 225 Kč, který sestával z úroku ve výši 4 829 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 838 Kč, respektive 783 Kč, pokud jde o poslední splátku. Výše zápůjční úrokové sazby dle smlouvy činila 29 % ročně. Smlouva neobsahovala podrobnou specifikaci toho, za jaké konkrétní služby jsou žalované účtovány shora uvedené poplatky související se zápůjčkou tak, jak tomu bylo u smlouvy uzavřené 26. 1. 2018.

8. Z žalobkyní předložených tabulek umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na svůj dluh ze smlouvy uzavřené dne 26. 1. 2018 celkem 9 024 Kč a na dluh ze smlouvy uzavřené dne 4. 5. 2018 4 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek, který tvořil její nedílnou součást, soud zjistil, že pohledávky z obou shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení obou pohledávek na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 14. 2. 2020.

11. Z předžalobní výzvy z 28. 1. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalované dne 29. 1. 2021, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 120 698,48 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 12. 2. 2021 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

12. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 26. 1. 2018 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 7 352 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč, to vše v 60 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 008 Kč, respektive 3 003 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 29 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou s tím, že tato doba trvala v případě řádného splácení sjednaných splátek zápůjčky od data podpisu smlouvy oběma smluvními stranami do dne splatnosti poslední splátky. Pokud by však žalovaná byla k tomuto datu v prodlení s úhradou některé splátky nebo by poslední splátku neuhradila řádně a včas, bylo sjednáno, že se doba trvání smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dle smlouvy splatné částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla následně uzavřena další smlouva o zápůjčce, a to dne 4. 5. 2018. Na jejím podkladě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 4 829 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč, to vše v 60 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 838 Kč, respektive 783 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do týdne od data uzavření smlouvy, každá další pak vždy ke konci dalšího týdenního období. Pohledávky z obou uvedených smluv byly s účinností k 20. 1. 2020 postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhů z obou předmětných smluv a poskytla jí za tímto účelem dodatečnou lhůtu i poučení o tom, že pokud v této lhůtě dluhy nebudou splaceny, bude přistoupeno k jejich soudnímu vymáhání.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle o. z., na něž zároveň dopadají příslušná ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

14. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou obou žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikly dva závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z obou těchto smluv splnil, neboť žalované v obou případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

21. Žalované tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Jeho výše odpovídala v obou případech zápůjční úrokové sazbě 29 % ročně. Takto vysoká úroková sazba sice poměrně významně převyšuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních úvěrů v době uzavření obou předmětných smluv (ta činila v lednu 2018 10,69 % ročně a v květnu 2018 10,32 % ročně – viz databáze časových řad ARAD dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14 + S.15) – na spotřebu celkem), nicméně soud ji nehodnotí jako nepřiměřenou, neboť v daném případě se jednalo o nebankovní spotřebitelské úvěry, přičemž žalovaná získala peněžní prostředky v hotovosti ihned při podpisu smlouvy, bez nutnosti zajištění či jejich vázanosti k nějakému konkrétnímu účelu, a zároveň proces ověření její schopnosti zápůjčku splatit nepochybně nebyl tak přísný, jako by tomu bylo v případě, že by o zápůjčku požádala u některé banky. S tím souvisí zvýšené obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně, jímž lze odůvodnit vyšší úrokovou sazbu. Žalobkyni svědčí nárok nejen na kapitalizovanou výši úroku, která byla uvedena na první straně obou předmětných smluv a která odpovídala úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny úvěru za dobu sjednaného trvání obou smluv (ve smlouvě z 26. 1. 2018 se jednalo o částku 7 352 Kč, ve smlouvě ze 4. 5. 2018 o částku 4 829 Kč), ale rovněž i na běžící úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky do zaplacení, neboť vydlužitel je u úročené zápůjčky povinen hradit smluvní úrok od doby poskytnutí peněžních prostředků až do doby jejich úplného vrácení (srov. ust. § 2399 odst. 2 věty druhé o. z., které lze vztáhnout i na smlouvu o zápůjčce, pokud jsou v ní ujednány úroky). Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že se dostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny obou zápůjček, stíhá jí tedy povinnost hradit smluvní úrok ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny až do jejího úplného vrácení.

22. V obou smlouvách byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutými zápůjčkami. Ve smlouvě z 26. 1. 2018 se žalovaná předně zavázala k zaplacení poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky ve výši 7 760 Kč. Jakkoliv výše tohoto poplatku přesahuje 25 % z poskytnuté jistiny zápůjčky a poměrně výrazně tak navyšuje celkové náklady žalované související s předmětnou zápůjčkou, v tomto konkrétním případě je soud ochoten takový poplatek akceptovat, neboť byl účtován za přiměřené protiplnění ze strany právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná totiž mohla za tento poplatek využít mimo jiné služby tzv. garance celkové ceny, na jejímž základě po ní právní předchůdce žalobkyně nemohl po určitou dobu požadovat žádné sankční platby spojené s jejím prodlením s úhradou sjednaných splátek, nebo možnosti odkladu splatnosti až dvou sjednaných splátek. Navíc se právní předchůdce žalobkyně za uvedený poplatek vzdal pro případ smrti žalované (v situaci, kdy žalovaná nebude v prodlení se splacením celkové dlužné částky) veškerých svých nároků plynoucích ze smlouvy. Takové služby rozhodně nejsou běžnou součástí spotřebitelských úvěrů a je logické, pokud byly určitým způsobem zpoplatněny, s ohledem na rozsah a charakter těchto služeb se pak soudu nejeví sjednaná výše poplatku jako nepřiměřená.

23. Jiný závěr však soud přijal, pokud jde o ve smlouvě sjednaný poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. I tento měl být účtován za poskytnutí určitých služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně, které měly žalované zejména co nejvíce usnadnit splácení dohodnutých splátek. K tomu mělo docházet v hotovosti v místě bydliště žalované. Jakkoliv soud nepopírá, že právnímu předchůdci žalobkyně pravděpodobně s takovouto formou výběru splátek od žalované (tedy za předpokladu, že k ní skutečně docházelo) určité náklady mohly vznikat, odmítá akceptovat, že by se jednalo o tak vysoké náklady, které by odpovídaly sjednanému poplatku. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně ve svých smlouvách pravidelně využívá institutu poplatku za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště dlužníka (byť je tento poplatek v jednotlivých typech smluv označován různě). Soud již rozhodoval desítky či spíše stovky sporů plynoucích z těchto smluv, přičemž se doposud pouze v jediném případě setkal s tím, že byla sjednána forma bezhotovostního splácení zápůjčky či úvěru. Formulářové znění posuzované smlouvy o zápůjčce ostatně žalované ani nenabízí jinou možnost než hotovostní režim splácení, je tedy zjevné, že autonomie vůle žalované při jejím uzavření se omezila v podstatě pouze na rozhodnutí o tom, jak vysokou částku si od právního předchůdce žalobkyně půjčí a jestli jím nabízené smluvní podmínky jako celek akceptuje či nikoliv. Právní předchůdce žalobkyně žalované v podstatě vnutil hotovostní režim splácení, přičemž s tím spojené služby zpoplatnil částkou, která je ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků i ostatním nadstandardně vysokým platbám sjednaným ve smlouvě (ať už se jedná o smluvní úrok, nebo o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení) zcela zjevně nepřiměřená. Podle názoru soudu ujednání o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení obsažené ve smlouvě z 26. 1. 2018 zcela zjevně odporuje dobrým mravům a je tedy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. neplatné, přičemž soud k této neplatnosti podle § 588 o. z. přihlédl i bez návrhu žalované.

24. Pokud jde o smlouvu uzavřenou dne 4. 5. 2018, zde byla situace poněkud odlišná. Také v této smlouvě byly sjednány vedle smluvního úroku ještě další dva poplatky. Konkrétně se jednalo o poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že výše prvního z uvedených poplatků, který by snad svým charakterem mohl odpovídat poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení sjednaného ve smlouvě z 26. 1. 2018, odpovídala takřka 39 % z poskytnuté jistiny zápůjčky ve výši 27 000 Kč a byla tedy mnohem vyšší, než jak tomu bylo ve smlouvě z 26. 1. 2018. Především však smlouva ze 4. 5. 2018, na rozdíl od první smlouvy, neobsahovala jakékoliv ujednání o tom, za jaké konkrétní služby či plnění si právní předchůdce žalobkyně uvedený poplatek nárokuje. Zatímco ze smlouvy z 26. 1. 2018 jednoznačně vyplývá, čeho se žalovaná za sjednaný poplatek může vůči právnímu předchůdci žalobkyně domáhat (garance celkové ceny, splátkové prázdniny, atd.), ze smlouvy ze 4. 5. 2018 žádné takové výslovné nároky žalované nevyplývají, respektive pokud ano (např. čl. 4 smlouvy obsahuje ujednání o tom, že žalovaná za určitých podmínek může využít tzv. splátkových prázdnin), pak ze smlouvy nelze dovodit jakoukoliv souvislost mezi sjednaným oprávněním žalované a výše uvedeným poplatkem. Jinými slovy, pokud smlouva ze 4. 5. 2018 umožňuje žalované využít určitých výhod například v souvislosti se splácením zápůjčky, pak tyto výhody nejsou jakkoliv navázány na úhradu poplatku ve výši 7 960 Kč. Je však třeba zdůraznit, že i pokud by tomu tak bylo, výši sjednaného poplatku odpovídající 39 % z poskytnuté jistiny zápůjčky by již soud považoval za zcela nepřiměřenou rozsahu a charakteru plnění, která by byla žalované za tento poplatek poskytnuta. Z těchto důvodů soud vyhodnotil ujednání o poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení jako zjevně rozporné s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

25. Soud hodnotil rovněž přiměřenost ujednání o poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč Ani v tomto případě smlouva neobsahovala přesnou specifikaci toho, za jaké protiplnění ze strany právního předchůdce žalobkyně je poplatek žalované účtován. I kdyby však soud vycházel z toho, že se jednalo o stejné protiplnění, jako v případě poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti sjednaného ve smlouvě z 26. 1. 2018, nutně by musel dospět k totožným závěrům, jaké jsou uvedeny v odstavci 23 tohoto odůvodnění. Pro zjednodušení tak na tuto pasáž v plném rozsahu odkazuje, neboť charakter obou sjednaných poplatků je totožný. I v tomto případě tedy soud vyhodnotil ujednání o zmíněném poplatku za absolutně neplatné.

26. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalované dle smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 1. 2018 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 7 352 Kč a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč, celkem tedy částku 45 112 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na tento dluh uhradila více, než kolik vyplývá z podané žaloby a předložených přehledů umoření, tedy více než 9 024 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl na shora uvedený celkový dluh žalované z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalované zbývá uhradit ještě 36 088 Kč. Uložil proto žalované povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně požadovaného běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny (druhá odrážka výroku I. tohoto rozsudku). Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí

27. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 6 342,16 Kč, pak soud žalobní nárok vztahující se ke smlouvě z 26. 1. 2018 zamítl (v pořadí druhá z částek uvedených ve výroku II. tohoto rozsudku).

28. Stejným způsobem soud postupoval i u smlouvy ze 4. 5. 2018, a to pouze s tím rozdílem, že z této smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit pouze jistinu úvěru ve výši 27 000 Kč a úrok ve výši 4 829 Kč, celkem tedy 31 829 Kč. Oproti této částce započetl tvrzené úhrady žalované ve výši 4 000 Kč a uzavřel, že žalované zbývá k úhradě ještě 27 829 Kč včetně příslušného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení tak, jak jsou tyto vymezeny v první odrážce výroku I. tohoto rozsudku. Co do částky 15 549,79 Kč pak byla žaloba ve vztahu k nároku z uvedené smlouvy zamítnuta (první z částek uvedených ve výroku II.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastnic ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 85 808,95 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 63 917 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 21 891,95 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 74 % ku 26 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 48 % (74 – 26 = 48).

30. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 291 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 17 569,20 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 13 620 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 4 540 Kč podle bodu 5 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle ve výši 3 049,20 Kč). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 493 Kč (48 % z celkových nákladů ve výši 21 860,20 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.