Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 56/2021-18
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou
ve věci
žalobkyně: ;
právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
; zastoupená titul. jméno jméno, advokátem
se sídlem adresa,
proti žalované:
; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 2 610,52 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 610,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 610,52 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 610,52 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 610,52 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2.11.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 610,52 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 18.12.2018 se společností právnická osoba, IČO, obec (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru anonymizováno, a to prostřednictvím komunikace na dálku webová adresa). Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 1 200 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 410,52 Kč nejpozději do 17.1.2019. Žalovaná však vyčerpané peněžní prostředky nevrátila a žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 200 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 410,52 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.
2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 29.4.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne 18.12.2018 plyne, že tato listin listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale SMS kódem: anonymizováno. Z obsahu textu této listin y plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly mezi s sebou upravit podmínky smlouvy o úvěru, kdy se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 1 200 Kč a žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 410,52 Kč vrátit nejpozději do 17.1.2019. Za dobu poskytnutí peněžních prostředků se žalovaná měla zavázat zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 40 % ročně.
6. Z listin y označené jako Správa el. poukázek plyne, že dne 18.12.2018 došlo k výběru vystavené poukázky číslo s nominální hodnotou 1 200 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.10.2018 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
8. Z oznámení ze dne 17.4.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.
9. Z výzvy ze dne 17.4.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17.4.2020, jak plyne z podacího lístku.
10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
15. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 18.12.2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 1 200 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně dohodnutého úroku z úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne 18.12.2018. Žalobkyně však řádně tímto předloženým listinným důkazem neprokázala, že by mezi účastníky smlouvy došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. ObčZ a § 1824 a násl. ObčZ), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z něho neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená písemná smlouva o úvěru ze dne 18.12.2018 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Ve smlouvě uvedený podpis prostřednictvím SMS kódu nebyl ze strany žalobkyně jednoznačně ztotožněn s osobou žalované. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření úvěrové smlouvy.
16. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 200 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila a listin u označenou jako Správa el. poukázek, z níž však jednoznačně a nepochybně neplyne, že peněžní prostředky byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty právě žalované. Proto soud uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 1 200 Kč vyplatila právě žalované, a tudíž se žalovaná na úkor žalobkyně nemohla bezdůvodně obohatit. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne 13.5.2021 nevyužila svého procesní práva, které jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř. , tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně existence smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků žalované (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008 sp. zn. 28Cdo 1537/2008 ). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní.
17. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, tedy žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), nepřiznal jistinu ve výši 1 200 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 410,52 Kč a úrok z prodlení specifikovaný v I. výroku tohoto rozsudku.
18. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalované podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).