Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 8/2021-22

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 19 220 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 220 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 489,22 Kč a úrok z prodlení z částky 14 608,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 13 295,26 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 14 608,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 220 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 489,22 Kč a úrok z prodlení z částky 14 608,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 13 295,26 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 14 608,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19 220 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o půjčce (správně o zápůjčce) uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 13. 10. 2014 uzavřena smlouva označená jako smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce (správně o zápůjčce) se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 23. 11. 2015. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované a její nájemní smlouva. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající ze smlouvy pouze částku 7 040 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 23. 11. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 3 400 Kč. Dne 3. 2. 2015 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 12 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce (správně o zápůjčce) se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 880 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 1 680 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 2 400 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 4 800 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, poslední splátka byla splatná 15. 3. 2016. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla rovněž ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované a její nájemní smlouva. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající z této smlouvy pouze částku 5 060 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 15. 3. 2016 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 15 820 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení obou pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl dokazování smlouvami o půjčce číslo z 13. 10. 2014 a číslo z 3. 2. 2015 uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 6. 12. 2019, jejími přílohami obsahujícími seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 7. 5. 2020 včetně podacího lístku.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 13. 10. 2014 uzavřena smlouva označená jako smlouva o půjčce číslo která je posouzeno podle obsahu smlouvou o zápůjčce dle a následujících , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce (správně o zápůjčce) se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 23. 11. 2015. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované a její nájemní smlouva. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající ze smlouvy pouze částku 7 040 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 23. 11. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 3 400 Kč. Dne 3. 2. 2015 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o půjčce číslo (rovněž posouzeno podle obsahu smlouva o zápůjčce dle a následujících ), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 12 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce (správně o zápůjčce) se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 12 000 Kč a zaplatit mu další částku 8 880 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 1 680 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 2 400 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 4 800 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč, poslední splátka byla splatná 15. 3. 2016. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla rovněž ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované a její nájemní smlouva. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající z této smlouvy pouze částku 5 060 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 15. 3. 2016 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 15 820 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení obou pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla ověřena z údajů uvedených v kartách zákazníka k oběma smlouvám, které obsahovaly údaje o mzdě a dalších příjmech žalované i měsíčních výdajích domácnosti a vzhledem k výši zápůjček lze způsob ověření schopnosti žalované zápůjčky splácet považovat za dostatečný. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou smluv o zápůjčce z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za poplatek za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smluv o zápůjčce. Rovněž část nároku označenou jako odměna za administrativní zpracování zápůjčky lze považovat za službu poskytnutou žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaná se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle a ve znění platném ke dni uzavření smlouvy vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k tomuto dni. Kapitalizovaný úrok z prodlení u obou smluv činí do 6. 12. 2019 celkem 4 489,22 Kč. Soud proto v této části žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 19 220 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v části týkající se kapitalizovaných úroků u obou smluv v celkové výši 13 295,26 Kč a úroků ve výši 23,72% ročně z celkové částky 14 608,68 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Smluvní úrok byl v obou smlouvách o zápůjčce sjednán pevnými částkami 840 Kč a 1 680 Kč a takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení obou smluv o zápůjčce a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětných smlouvách po splatnosti zápůjčky. V těchto částech tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a soud proto v těchto částech žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud dne , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V předmětné věci měl každý z účastníků úspěch pouze částečný, přičemž mezi jejich úspěchem a neúspěchem není podstatnější rozdíl, který by odůvodňoval přiznání práva na náhradu části nákladů řízení některému z účastníků. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.