Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 16/2021-21

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Markétou Stochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 096,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem

z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 096,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 096,50 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do 23. 4. 2020, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 096,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 096,50 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do 23. 4. 2020, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 096,50 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 9. 2019 mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa („ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 21. 9. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši

5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19. 10. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 096,50 Kč, který byl splatný 19. 10. 2018. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru

s navrhovanou výší úvěru 5 000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne

19. 10. 2018. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 21. 9. 2018 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale přesto nebyl uhrazen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne

17. 4. 2020. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 10 096,50 Kč, nejpozději splatných dne 19. 10. 2018.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne 8. 4. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

Z y smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno ze dne 21. 9. 2018 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost právnická osoba,

IČO, se sídlem adresa, a na straně úvěrované celé jméno žalovaného, u nějž je dále uvedeno datum narození, rodné číslo, adresa, číslo OP, číslo telefonu, email a bankovní spojení bankovní účet. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč s úrokem ve výši 40 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 946,50 Kč (po slevě) / 5 096,50 Kč (před slevou). Celková částka k úhradě činila 6 905,27 Kč (po slevě) /

10 249,92 Kč (před slevou). Datum poskytnutí úvěru bylo 21. 9. 2018 a splatnost úvěru byla stanovena dne 19. 10. 2018 Smlouva je podepsána úvěrujícím dne 21. 9. 2018 Vedle místa, kde má být podpis úvěrovaného (klienta), je vytištěno jméno„ celé jméno žalovaného“ a pod ním SMS kód: anonymizováno.

Ze sdělení právnická osoba ze dne 2. 3. 2021 se podává, že majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet je žalovaný.

Z Potvrzení o platbě právnická osoba se podává, že dne 21. 9. 2018 byla z účtu předchůdce žalobkyně zaúčtována platba ve výši 5 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet.

Z Výzvy k úhradě ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 23 802,23 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 17. 4. 2020 se podává, že tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. anonymizováno byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil žalovanému dopisem ze dne 17. 4. 2020 postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalovanému společně s předžalobní výzvou téhož dne.

5. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ustanovení a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo , o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění (dále také jen ZoSÚ).

6. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V minulosti mohlo být sporné, zda se sankce neplatnosti spotřebitelské úvěrové smlouvy uplatní jen na návrh spotřebitele (jak se jeví z doslovného znění shora citovaného ustanovení), nebo zda je soud povinen tuto sankci (prostřednictvím euro-konformního výkladu citovaného ustanovení) aplikovat z úřední povinnosti. Veškeré pochybnosti byly odstraněny rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance proti GK, C -679/18, který dovodil, že:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008

o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice,

tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

12. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nic konkrétního ohledně příjmů ani výdajů netvrdila, resp. soudu nepředložila žádné důkazy týkající se příjmů a výdajů žalovaného.

13. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila

k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle

a 3 .

14. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 21. 9. 2018 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).

15. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 17. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 17. 4. 2020.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky

2 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky.

17. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 17. 4. 2020 výzvu k úhradě dluhu, když soud má podle

§ 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 20. 4. 2020. Jelikož byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 24. 4. 2020, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši 5 096,50 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 096,50 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do 23. 4. 2020 soud žalobu zamítl. Soud žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení z dlužné jistiny 5 000 Kč za dobu od 20. 10. 2018 do 23. 4. 2020, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , resp. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.

19. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.