Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 151/2020-58

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem titul Antonínem Pektorem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro částka s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,25 % od datum do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se z části, co do zaplacení částka s smluvního úroku částka a dále smluvního úroku ve výši 82. 75 % ročně z částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, než celkový úrok dosáhne částky částka, a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení [částka] s smluvního úroku [částka] a dále smluvního úroku ve výši 82. 75 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, než celkový úrok dosáhne částky [částka], a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>

1. Žalobou z datum ve znění doplnění z datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částka na jistině ve složení: částka nevrácené poskytnuté prostředky, částka smluvní pokuta, částka smluvní pokuta, částka smluvní pokuta a dále smluvního úroku částka a smluvního úroku 82,75 % jdoucího ročně z částka od datum do zaplacení maximálně do doby, než celkový smluvní úrok dosáhne částka a konečně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě jím předložených podkladů a hodnocení klienta z hlediska úvěruschopnosti za použití lustrace v databázi příjmení a anonymizováno. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným následně dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostně na účet žalovaného číslo částka, což splnila datum s tím, že žalovaný se podle smlouvy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o smluvní úrok ve výši 122,61 % ročně efektivní sazby a podle žalobkyně 82,75 % ročně nominální smluvní úrokové sazby v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20. dni v měsíci od dubna 2018 podle sjednaného splátkového kalendáře v celkovém počtu 30 splátek po částka. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvních pokut v souladu se smlouvou a ujednáním o smluvní pokutě částka za každé prodlení se splátkou přes 30 dní, maximálně do výše částka ročně a smluvní pokutou částka za prodlení se splátkou před 15 dní a smluvní pokutou 0,1 % denně při prodlení přes 10 dní s úhradou zesplatněného úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaný celkem na úvěr uhradil částka, dvě splátky po částka a to číslo a datum, přičemž vysvětlila, že splátka částka z datum byla s ohledem na žádost žalovaného o odklad splátek žalovanému vrácena a z částky ve výši částka zaplacené datum byla žalovanému nad měsíční splátku částka částka jím zaplacená započtena na jiný úvěr žalovaného u žalobkyně a to na základě žádosti žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že pro prodlení se splátkou z datum byl celý úvěr zesplatněn v souladu se smlouvou.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nedostavil se k projednání věci před soudem, a proto bylo podle rozhodnuto o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

3. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě informací z formuláře, z nějž plyne, že příjem žalovaného činil částka, přičemž žalobkyně přihlížela k nákladům na živobytí ve výši částka (hranice životního minima), dále k nákladům na bydlení částka a dále ke splátkám jiného předchozího úvěru žalovaného u žalobce ve výši částka s navýšením o rezervu částka a dospěla k závěru, že žalovanému zbývá na splácení úvěru částka. Z uvedeného hodnocení je podle soudu zřejmé, že žalobkyně za účelem poskytnutí úvěru maximálně podhodnocuje mandatorní náklady dlužníka, pokud jde o nezbytnou částku na živobytí, nákladů bydlení a obstarání dalších věcí. Žalobkyně z hlediska úvěruschopnosti nepřihlížela k dalšímu úvěru, doposud nesplacenému, který žalovaný u žalobkyně měl. Podle soudu lze ze způsobu hodnocení úvěruschopnosti žalobkyní dovodit, že proces prověřování úvěruschopnosti je činěn víceméně formálně a v tomto ohledu není zřejmé, zda-li je jeho výsledkem skutečně zjištění, zdali je žadatel o úvěr schopen v budoucnu svůj závazek hradit.

4. Z oznámení o schválení úvěru z datum, zaslaného dle doručenky poštou datum, ve vazbě na předsmluvní informace a prohlášení dlužníka o tom, že se seznámil s úvěrovými podmínkami, obojí datované datum a současně ve spojení se smlouvou o úvěru z datum číslo je zřejmé, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu – 2400 obsahující závazek poskytnout žalovanému bezhotovostně převodem na jeho účet částka proti povinnosti žalovaného vrátit poskytnutou částku s navýšením o smluvní úrok 122,61 % ročně s tím, že smluvní úrok je zastropován 120 % z částky, kterou má žalovaný zaplatit, tedy částky částka, přičemž ve smlouvě byl uveden denní úrok částka (což představuje roční úrok částka, kterážto částka je procentně smluvním úrokem ve výši 83,9 % ve vazbě na poskytnutou jistinu částka). Pro případ prodlení vyplývá ze smlouvy ujednání o smluvních pokutách podle – 2052 ve výši částka za prodlení se splátkou delší 30 dní (s limitací částka ročně), smluvní pokutou částka za prodlení se splátkou přes 15 dní, smluvní pokutou 0,1 % denně (36,5 % ročně) při prodlení přes 10 dní se zaplacením zesplatněného úvěru. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář z datum, který však byl ve vazbě na žádost žalovaného z datum o odložení splátek s potvrzením pracovní neschopnosti a oznámením žalobkyně z datum o potvrzení odložení splátek modifikován splátkovým kalendářem upraveným ve smyslu povoleného odkladu splátek. Z dokladu o vyplacení částka žalobkyní na účet žalovaného bankovní účet ze datum je zřejmé, že žalobkyně splnila svoji smluvní povinnost převést úvěrovou částku na účet žalovaného. Z karty klienta je zřejmé, že žalovaný ve vazbě na odklad splátek zaplatil celkem na úvěr částka a poslední splátku zaplatil datum. Dále je zřejmé, že před podáním žaloby byl žalobkyní žalovaný vyzýván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou datovanou datum a zaslanou dle podacího archu poštou datum.

5. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách příjmení příjmení jméno číslo je zřejmé, že banky poskytovaly úvěry pro domácnosti na spotřebu se platností 1 až 5 let v březnu 2018 ve výši 10,64 % ročně.

6. Soud se nejprve zabýval tím, jeli sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku, platným právním jednáním. V této souvislosti dospěl k závěru, že tomu tak není a to s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. z datum a z datum, podle nichž nelze přiznat ochranu soudní těm subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tak, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka, žalovaného proti povinnostem věřitele, žalobkyně. V takovém případě je nutno posoudit smlouvu podle jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy a účastníci se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1, 2 a a to tím způsobem, že si strany vrátí vzájemně to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud přihlížel rovněž k judikatuře NS ČR sp. zn. a sp. zn. s tím, že podle citovaných rozhodnutí je rozporným s dobrými mravy smluvní úrok sjednaný v rozsahu, který přesahuje až trojnásobek průměrné úrokové sazby za níž poskytují úvěry v daném období a místě banky. Podle usnesení NS ČR sp. zn. ( Sb. soudních rozhodnutí) je naplněním znaku trestného činu lichvy podle (dnes ) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky či úvěru peněžního sjednán úrok v rozsahu přes 70 % ročně. Dále je třeba přihlížet i k rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. , podle nějž výkonu práva, který je zneužitím práva, nelze poskytnout soudní ochranu. Soud také zohlednil, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalovaného v pozici spotřebitele proti žalobkyni v pozici podnikatelky. Pokud jde o sjednané smluvní pokuty a jejich přípustnost, přihlížel soud k rozhodnutí NS ČR sp. zn. .

7. V posuzované věci má soud za, že žalobkyně sjednala ve smlouvě o úvěru smluvní úrok, který je v rozporu se shora citovanou judikaturou, neboť představuje 2,6 násobek maximálně přípustného smluvního úroku, který v tomto případě činil 31,92 % ročně, byť tato hranice je pouze orientační. Tvrzení žalobkyně o případném nižším nominálním úroku proti úroku uvedeném ve smlouvě, na tomto závěru s ohledem na procentní hranici i žalobkyní tvrzeného nižšího úroku, nemůže nic změnit. Sjednaný smluvní úrok přesahuje maximální možnou výši úroku, kterou je z hlediska smluvní volnosti a dobrých mravů možno dohodou stran určit. Výše smluvního úroku přesahuje i procentní výši, jenž v trestní oblasti vede k závěru o naplnění jednoho ze znaků trestného činu lichvy. Smluvní úrok je tedy rozporný nikoliv pouze z hlediska dobrých mravů, ale jeho výše je také v rozporu s  . Vedle smluvního úroku je však třeba přihlížet také k žalobkyní sjednaným a nárokovaným smluvním pokutám. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v úvěrové smlouvě se týkají výlučně porušení povinnosti ze strany žalovaného spotřebitele. Nároky na smluvní pokuty za porušení povinnosti řádně a včas zaplatit splátku jsou zde kombinovány ve vazbě na různou délku prodlení, smluvní pokuta je tak sjednána vícenásobně za totéž jednání, spočívající v prodlení s úhradou splátky. Z uvedeného je zřejmé, že důsledky ujednání o smluvním úroku ale i smluvních pokutách, zasahují žalovaného v pozici spotřebitele nejen v jeho právní sféře, ale i v jeho sféře osobní. V důsledku značně nevyvážených smluvních podmínek hrozí nepřiměřené (a tudíž celospolečensky škodlivé) zadlužení žalovaného v pozici spotřebitele. Způsob smluvního ujednání ohledně sankcí není podle soudu navíc dostatečně transparentní. Lze totiž předpokládat, s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut, že si běžný spotřebitel může jen těžko učinit reálnou představu o skutečných nákladech (hmotně právních dopadech) situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku.

8. Soud má tedy za to, že za situace, kdy je úvěrová smlouva s ohledem na všechna její ujednání hodnocena ve smyslu jako neplatná. Přichází v úvahu vypořádání mezi účastníky toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1 a 2 a . V poměrech projednávané věci to znamená, že pokud žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka, a vrátil-li částka, je nárok žalobkyně důvodný v rozsahu částka (rozdílu uvedených částek). S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy je třeba prodlení žalovaného vázat v této souvislosti až na marné uplynutí tří denní lhůty podle od doručení předžalobní výzvy ze dne datum a zaslané poštou datum s tím, že žalovaný se ocitl v prodlení od datum. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ve spojení s  , 2a) Žalobě bylo tedy z části, v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno. Ve zbytku, s ohledem na závěry o neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy musela být žaloby, pokud jde o ostatní smluvní nároky zamítnuta jako nedůvodná.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s tím, že s ohledem na výši uplatňovaných smluvních pokut a smluvního úroku přihlížel soud s ohledem na důvodu zamítnutí žaloby i k příslušenství ve smyslu závěru nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. , přičemž celková žalovaná částka činila částka složená z jistiny, žalováno částka a smluvního úroku částka, za situace, kdy soud kapitalizoval požadovaný smluvní úrok za období od datum do datum na částku částka. Jestliže žalobkyně učinila předmětem řízení nároky celkem za částka a bylo jí přiznáno částka, jde o 23,9 % žalované částky, v níž měl žalobce úspěch. Nárok na náhradu nákladů řízení mu tedy nevznikl. Na straně žalovaného pak je zřejmé, že i jemu náklady řízení, jak plyne z obsahu spisu, nevznikly, a proto bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.