Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 120/2021-44
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 150 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 4 350 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 937,20 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, anonymizována dvě slova.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 4 350 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 937,20 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova].
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenství. V žalobě tvrdila, že žalovaná, coby úvěrovaná, uzavřela dne 9. 11. 2016 se společností právnická osoba, IČO (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO, dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo (dále jen " Smlouva) dle zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ smlouva“). Žalobkyně, coby postupník, uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba IČO, coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Dle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 25 350,00 Kč (Smlouva čl. I a čl. II), a to ve 13 splátkách ve výši 1 950 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 4. 12. 2017. Původní věřitel žalované poskytl částku dne 9. 11. 2016, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná částka 20 150 Kč je tak tvořena:
a) neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 15 000 Kč
b) neuhrazený úrok z úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 1 827 Kč
c) neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3 323 Kč. Dne 26. 2. 2020 byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky dle ust. dle § 142a o.s.ř. Na výzvu žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 (kvalifikovaná výzva) a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO.
3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání.
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: Žalobkyně uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba IČO smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.
9. Původní věřitel posuzoval úvěrychopnost žalované, kdy při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Tento závěr nijak žalovaná nevyvrátila. Naopak žalobkyně, resp. právní předchůdce, její úvěruschopnost zcela legitimně očekávala a od počátku byla v dobré víře, když neměla důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Žalovaná služby poskytovatele úvěru sama aktivně vyhledala a požádala jej o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti.
10. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 9. 11. 2016 s původním věřitelem Smlouvu o úvěru číslo (č. l. 16) dle zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle které původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět ve výši 15 000 Kč a tzv. celkové náklady na úvěr ve výši 10 350 Kč (ve smlouvě chybně uvedena částka 10 800 Kč), které představovaly kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru 450 Kč, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek. Tedy vrátit původnímu věřiteli celkovou částku výši 25 350 Kč = 15 000 Kč jistina + 10 350 Kč, tyto celkové náklady představovaly náklady odpovídající 69 % z jistiny, (Smlouva čl. I a čl. II, ve smlouvě chybně uvedena částka 25 800 Kč), a to ve 13 splátkách ve výši 1 950 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 4. 12. 2017. Původní věřitel žalované poskytl dne 9. 11. 2016, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná částka 20 150 Kč dle žalobkyně je tak tvořena:
a) neuhrazenou jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 15 000 Kč
b) neuhrazeným úrokem z úvěru ve výši 1 827 Kč
c) neuhrazeným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 3 323 Kč. Pokud tedy žalovaná byla povinna dle žalobkyně vrátit částku 25 350 Kč a žalobou je uplatněna částka 20 150 Kč, pak žalovaná na smlouvu plnila částkou ve výši 5 200 Kč. Dne 26. 2. 2020 byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky dle ust. dle § 142a o.s.ř. (č. l. 12, 13 včetně podacího lístku na č. l. 14, 15). Na výzvu žalovaná nereagovala.
11. Pokud tedy dle smlouvy měla žalovaná povinnost vrátit původnímu věřiteli celkovou částku 25 350 Kč, žalobou uplatněna částka 20 150 Kč, pak dle názoru soudu žalovaná na smlouvu plnila částkou 5 200 Kč.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v části týkající se jistiny, poplatku za sjednání úvěru, úroku z úvěru. Pokud celkové náklady na úvěr ve výši 10 350 Kč představovaly kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru 450 Kč, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek a výše těchto nákladů je celkem 69 % z jistiny 15 000 Kč, dospěl soud k závěru, že v části celkových nákladů na úvěr spočívající v inkasním poplatku, poplatku za sjednání úvěru, je smlouva absolutně neplatná. Dle názoru soudu, je přiměřená výše celkových nákladů na úvěr v rozsahu do 40 % z jistiny, tedy v daném případě 6 000 Kč. Dle uvedených skutečností tak žalovaná byla povinna dle soudu vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 15 000 Kč + 6 000 Kč na celkových nákladech za poskytnutí úvěru, tedy celkovou částku, kterou byla žalovaná povinna vrátit, je částka ve výši 21 000 Kč, nikoliv 25 350 Kč, jak tvrdí žalobkyně. Pokud tedy žalovaná plnila částku 5 200 Kč, tak dosud žalovaná dluží částku 15 800 Kč (21 000 Kč minus 5 200 Kč se rovná 15 800 Kč). Za tohoto stavu soud proto v rozsahu částky 15 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny 15 000 Kč žalobě vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. V rozsahu částky 4 350 Kč představující rozdíl mezi 20 150 Kč minus 15 800 Kč, žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
13. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla v jistině a v převažujícím rozsahu úspěšná i v celkových nákladech na úvěr úspěšná, soud proto považuje za správné a spravedlivé, aby žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, když tyto náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 806 Kč, odměně advokáta ve výši 1 940 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 8 937,20 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí.
14. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
15. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.