Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 296/2020-52
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Helenou Kolbabovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 131 489,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 131 129,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do úroku ve výši 15,9 % ročně z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení, do kapitalizovaného úroku ve výši 2 231,33 Kč za dobu od datum do datum, do úroku ve výši 9,4 % ročně z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení, do kapitalizovaného úroku ve výši 1 770,57 Kč za dobu od datum do datum, a co do částky 360 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 131 129,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 803,84 Kč od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 325,18 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do úroku ve výši 15,9 % ročně z částky 55 803,84 Kč od [datum] do zaplacení, do kapitalizovaného úroku ve výši 2 231,33 Kč za dobu od [datum] do [datum], do úroku ve výši 9,4 % ročně z částky 75 325,18 Kč od [datum] do zaplacení, do kapitalizovaného úroku ve výši 1 770,57 Kč za dobu od [datum] do [datum], a co do částky 360 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 131 489,02 Kč s příslušenstvím přestavující zákonný úrok z prodlení, úrok a pojistné ve výši 360 Kč. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smluv o úvěru č. anonymizováno a č. anonymizováno, uzavřených mezi účastníky řízení ve dnech datum a datum, na jejichž základě poskytla žalobkyně žalované úvěry ve výši 60 000 Kč a 80 000 Kč. Žalovaná přestala platit splátky dnem datum. Dne datum žalobkyně zesplatnila oba úvěry, přičemž žalovaná již neuhradila od té doby ničehož. Žalobkyně tak po žalované požadovala z prvého úvěru: jistinu ve výši 55 803,84 Kč, smluvní úrok 15,9% ročně z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 231,33 Kč za období od datum do datum; a z druhého úvěru: jistinu ve výši 75 325,18 Kč, smluvní úrok 9,4% ročně z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 770,57 Kč za období od datum do datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně z jednání před soudem konaného dne datum omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti.
4. Žalovaná ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:
6. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum rámcovou smlouvu číslo včetně dodatků a dne datum a dne datum smlouvy o úvěru č. anonymizováno a č. anonymizováno, na jejichž základě žalobkyně žalované poskytla částky 60 000 Kč a 80 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 108 Kč a 1 189 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % ročně, respektive 9,4 %, vždy k 25. dni měsíce počínaje dne datum a dne datum s tím, že předpokládané datum splacení celých úvěrů bylo stanoveno na datum a datum. Nedílnou součástí smluv byly i obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Žalovaná se též zavázala hradit i pojištění úvěrů (prokázáno rámcovou smlouvou číslo ze dne datum, dodatkem číslo ze dne datum, dodatkem číslo ze dne datum, dodatkem číslo ze dne datum, obchodními podmínkami žalobkyně ze dne datum, obchodními podmínkami žalobkyně ze dne datum, ceníkem účinným od 1. 1. 2018, ceníkem účinným od 1. 2. 2019, podmínkami pro používání úvěru číslo účinné od 16. 3. 2017, podmínkami pro používání úvěru číslo účinné od 31. 10. 2018, předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 60 000 Kč, předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 80 000 Kč, splátkovým kalendářem smlouvy č. anonymizováno, splátkovým kalendářem smlouvy č. anonymizováno). Žalovaná dne datum uvedla, že dosahuje příjmu ve výši 8 240 Kč průměrně čistého měsíčně, což potvrdil její zaměstnavatel a není ve zkušební době ani výpovědní lhůtě (prokázáno potvrzením o výši příjmů ze dne datum). příjmení úvěru 60 000 Kč byla žalované poskytnuta dne datum a částka 80 000 Kč dne datum (prokázáno výpisem z běžného účtu za období datum a výpisem z běžného účtu za období datum). Žalovaná řádně splácela splátky od datum do datum (první úvěr) a od datum do datum (druhý úvěr), dne datum uhradila žalovaná pouze na první úvěr částku 52,69 Kč a po té již do dne zesplatnění neuhradila ničeho (prokázáno přehledem plateb úvěru ve výši 60 000 Kč a přehledem plateb úvěru ve výši 80 000 Kč). Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaným bylo v souladu s anonymizováno podmínkami pro používání úvěru právnická osoba (čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3) dne datum rozhodnuto o zesplatnění úvěrů z důvodu neplnění smluvních podmínek žalovanou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum, dokladem odeslané pošty a podacím archem ze dne datum). Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenými jistinami 55 803,84 Kč a 75 325,18 Kč, nesplacenými úroky z úvěrů kapitalizovanými v částkách 2 231,33 Kč a 1 770,57 Kč, úroky z úvěru ve výši 15,9 % z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení a ve výši 9,4 % z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení, zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % z částky 55 803,84 Kč od datum do zaplacení a z částky 75 325,18 Kč od datum do zaplacení, a pojištěním ve výši 360 Kč (prokázáno přehledem plateb úvěru ve výši 60 000 Kč, přehledem plateb úvěru ve výši 80 000 Kč a výpisem z běžného účtu za období od datum do datum). Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes opakovanou výzvu žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím archem ze dne datum).
7. Z dalších za řízení provedených listinných důkazů (přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, úvěrová zpráva vytvořená datum, úvěrová zpráva vytvořená datum a přehled žádostí o úvěr) nezjistil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.
8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.
9. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje,
že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
10. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr, i když z jejího zkoumání nevyplynulo, že by jej žalovaná byla schopna splácet, respektive žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně si sice ověřila příjmy žalované, které činili 8 240 Kč průměrně měsíčně čistého, ale již si neověřila další tvrzení žalované, a to zejména ohledně její běžné výdajové stránky. Splátky úvěrů v souhrnné částce činily 2 297 Kč měsíčně, tj. čtvrtinu příjmů žalované. Žalobkyně si nikterak neověřovala, kolik žalovaná vydává na bydlení, s kým žije a jaké jsou její ostatní měsíční výdaje. Toto zůstalo pouze v rovině tvrzení žalované, respektive v řízení skutkových tvrzení žalobkyně.
11. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou anonymizována dvě slova Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizována dvě slova zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
12. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru.
13. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěrů v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů, a je ho třeba považovat za absolutně neplatný ve smyslu § 588 o.z.
14. Jsou-li neplatné smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a pojištění.
15. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované celkem 140 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná uhradila žalobkyni na jistinu celkem částku 8 870,98 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částku 131 129,02 Kč s tím, že žalovaná se do prodlení dostala s první výzvou k peněžitému plnění (výzva ze dne datum) ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 , ze dne 7. 4. 2010, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kdy soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně a přiznal úroky z prodlení z částky 131 129,02 Kč ode dne datum do zaplacení.
16. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do částky 131 129,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 860 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 260 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.