Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 145/2020-35

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr Renatou Urbánkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 569,44 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 569,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 5 569,44 Kč od 14 4. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 569,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 5 569,44 Kč od 14 4. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 569,44 Kč spolu s úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný žalobkyni nejpozději dne 16. 2. 2019 telefonicky kontaktoval se žádostí o odbornou pomoc při koupi lyžařského areálu v lokalitě anonymizováno v Polsku v rámci podnikatelské činnosti žalovaného. Žalovaný dále požádal žalobkyni, aby byl jednání o koupi lyžařského areálu přítomen jednatel žalobkyně. Žalobkyně souhlasila, ale upozornila žalovaného, že bude nezbytné uhradit odměnu a náklady spojené s cestou jednatele žalobkyně. Dne 20. 2. 2019 se uskutečnila v sídle advokátní kanceláře anonymizováno, sídlící ve Vratislavi, schůzka k projednání prodeje lyžařského areálu, které se zúčastnili žalovaný, jednatel žalobkyně a zástupci advokátní kanceláře jméno příjmení a jméno příjmení. Schůzku zprostředkoval jednatel žalobkyně titul. jméno příjmení. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému odměnu za poskytnuté služby a vynaložené výdaje fakturou ze dne 3. 4. 2019 na částku 5 569,4 Kč, splatnou ke dni 13. 4. 2019. Žalovaný na uvedenou částku ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Polsku, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v Polsku, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaný je státním občanem České republiky. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má bydliště a také sídlo v České republice, a to na adrese adresa žalovaného. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný žalobkyni požádal o odbornou pomoc při koupi lyžařského areálu v lokalitě anonymizováno v Polsku v rámci podnikatelské činnosti žalovaného. Jednatel žalobkyně zprostředkoval žalovanému schůzku se zástupci aktuálního vlastníka areálu. Následně žalovaný požádal žalobkyni, aby byl jednání o koupi lyžařského areálu přítomen jednatel žalobkyně, částečně i kvůli potřebě tlumočení. Dne 20. 2. 2019 se uskutečnila v sídle advokátní kanceláře anonymizováno, sídlící ve Vratislavi, schůzka k projednání prodeje lyžařského areálu, které se zúčastnili žalovaný, jednatel žalobkyně a zástupci advokátní kanceláře jméno příjmení a jméno příjmení. Schůzka trvala několik hodin. Cesta ze sídla žalobkyně do sídla advokátní kanceláře a zpět je dlouhá 524 km. Náklady na cestu činily celkem 3 868 Kč, včetně dálničních poplatků, a odměna žalobkyně za služby poskytnuté žalovanému činila po poskytnuté slevě 660 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému odměnu za poskytnuté služby a vynaložené cestovní výdaje fakturou ze dne 3. 4. 2019 na částku 5 569,4 Kč, splatnou ke dni 13. 4. 2019. Vyúčtovaná částka je navýšena o daň z přidané hodnoty.

6. Pravidla pro určení rozhodného práva pro právní poměr účastníků jsou obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Jelikož nebylo zjištěno, že by si účastníci zvolili rozhodné právo, uplatní se pravidla uvedená v čl. 4 tohoto nařízení. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Žalobkyně, která žalovanému poskytla své služby, má své skutečné i formální sídlo v Polsku, proto se pro posouzení předmětného právního poměru použije polského práva.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle článku 734 polského (Kodeks cywilny), dohodou o provedení práce se příkazník zavazuje k provedení právní činnosti pro příkazce.

8. Podle článku 735 polského (Kodeks cywilny), pokud nevyplývá z dohody ani z okolností, že příkazník se zavázal provést příkaz bezplatně, přísluší za provedení příkazu odměna ( ). Pokud neexistuje platná sazba a nebyla dohodnuta výše odměny, přísluší odměna odpovídající vykonané práci ( ).

9. Podle článku 742 polského (Kodeks cywilny), příkazce je povinen vrátit příkazníkovi výdaje, které příkazník vynaložil za účelem řádného provedení příkazu, společně se zákonnými úroky. Je povinen také osvobodit příkazníka od závazků, které tento vlastním jménem přijal pro výše uvedené účely.

10. Po právní stránce tedy účastníci uzavřeli příkazní smlouvu, na základě které žalobkyně jako příkazník provedla činnosti dle pokynů žalovaného jakožto příkazce. Jelikož nebylo sjednáno, že žalobkyně tyto činnosti provede bezplatně, vznikl jí nárok na zaplacení odměny. Stejně tak žalobkyni vznikl nárok na úhradu výdajů, které v souvislosti s příkazem vynaložila. Jejich výše byla určena v souladu s platnými polskými předpisy o náhradě nákladů při užívání služebních vozidel. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni odměnu a vynaložené výdaje uhradil, že jeho povinnost k úhradě žalované částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně žalované částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

11. Protože žalovaný své povinnosti k zaplacení odměny a vynaložených výdajů nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s článkem 481 polského (Kodeks cywilny), nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s vyhláškou ministra spravedlnosti Polské republiky ze dne 7. 1. 2016, je její nárok i v této části po právu.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 569,44 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

14. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. )

Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.