Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
61 C 258/2020-226
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
doručovací adresou adresa žalované
o zaplacení 5 874,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 874,66 Kč, s úroky ve výši 17,9 % p.a. od 2. 2.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 2.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 874,66 Kč, s úroky ve výši 17,9 % p.a. od 2. 2.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 2.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Návrhem podaným dne 28.5.2020) se žalobce domáhal zaplacení částky 5 874,66 Kč, smluvených úroků a úroků z prodlení, to vše z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 2.12.2008, kterou žalovaný uzavřel s právnická osoba (původní věřitel). Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019.
2. Soud za splnění podmínek § 115a o.s.ř. rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav.
4. Na základě Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 2.12.2008 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč k jeho bankovnímu účtu č. bankovní účet. Skutečnost, že označený bankovní účet patřil žalované, vyplývá z předložených výpisů z účtu.
5. Kontokorent byl založen dne 2.12.2008 (viz. výpis z účtu - rok 2008 stránka 9). Podle odst. 4 smlouvy je majitel účtu oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavazuje se nepřekročit jeho sjednanou výši. Splatnost dluhu z kontokorentu včetně úroků a cen za služby v souladu s odst. 5 smlouvy činí jeden rok od prvého čerpání. Pokud je dluh řádně uhrazen v uvedené lhůtě, popřípadě před touto dobou, je majitel účtu oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent s tím, že pro další čerpání a splácení platí shodné podmínky. Smluvní strany si ujednaly v odst. 2 smlouvy o úvěru roční úročení ve výši 17,90 %.
6. Žalovaná neplnila povinnosti plynoucí ze sjednané smlouvy a právní předchůdce žalobce tedy dopisem ze dne 1.2.2019 informovala o výpovědi smlouvy o účtu a všech službách s ní spojených a vyzvala k neprodlené úhradě částky 5 874,66 Kč a vyčíslených úroků z prodlení ve výši 11,40 Kč. Žalovaná na výzvu nereagovala.
7. Žalobce dále uplatňuje nárok na řádný úrok 17,90 % p. a. z jistiny spolu s nárokem na úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po zesplatnění kontokorentu, tj. od 2. 2.2019 do zaplacení.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 10. 2019 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou od společnosti právní předchůdce žalobce, a tuto skutečnost žalované oznámil dopisem ze dne 9.10.2019 zaslaným na adresu uvedenou ve smlouvě. Pohledávka žalobce pak sestává z dlužné jistiny ve výši 5 5 874,66 Kč a příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení.
9. Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala, že by tuto svoji smluvní povinnost splnila.
10. S ohledem na datum uzavření smlouvy soud za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) posuzoval práva a povinnosti účastníků dle příslušných ust. zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.).
11. Smlouvu mezi původním věřitelem a žalovanou tedy hodnotil jako smlouvu o úvěru dle ust. § 497 a násl. obch. zák., následky prodlení dlužníka dle ust. § 506 obch. zák., smluvené úroky z úvěru dle ust. § 502 obch. zák a právo na úroky z prodlení podle ust. § 517 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).
12. Z listinných důkazů soud jednoznačně zjistil, že žalovaná byla povinna splácet věřiteli peněžitý dluh - úvěr, z titulu smlouvy o úvěru. Za doby trvání jejich právního vztahu žalovaná tuto svou povinnost porušila. Proto jí vznikla povinnost zaplatit i úroky z prodlení. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Protože právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o kontokorentním úvěru poskytl žalované částku ve výši 5 874,66 Kč, má žalobce s ohledem na postoupení pohledávky právo na vrácení dosud nesplacené jistiny s dohodnutým úrokem včetně úroků z prodlení. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl. Správnost stanovené výše dlužné částky žalovaná nijak nerozporoval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
13. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.
14. Soud aplikoval speciální ustanovení o výši odměny dle § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (viz ISAS), že žaloba, jak byla podána v tomto řízení, je žalobou, která žalobci slouží jako ustálený vzor pro řešení týchž typově obdobných věcí. Jen u zdejšího soud se jich nachází řada. Co se týká úkonu žalobce ze dne 26.1.2021 – doplnění žaloby, za ten soud náhradu nákladů nemohl přiznat. Jedná se svou povahou o rozhodné skutečnosti o věci samé, které ale měla obsahovat již žaloba. Doplnění žaloby o tyto zásadní skutečnosti není účelným úkonem, u kterého by možné žalobci přiznat náhradu nákladů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu/exekuce.