Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 238/2020-98
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr Květoslavem Šárkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 757 024,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 757 024,76 Kč, úrok 7,9 % ročně z částky 657 988,07 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 657 988,07 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 757 024,76 Kč, úrok 7,9 % ročně z částky 657 988,07 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 657 988,07 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán uhradit částku 757 024,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 700 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit v měsíčních splátkách 9 946 Kč spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně a platit sjednané poplatky. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Úvěr byl proto zesplatněn ze strany žalobkyně ke dni 3. 4. 2019. Žalovaný tak dlužil žalobkyni částku jistiny 657 988,07 Kč, úrok 44 327,81 Kč naběhlý od 12. 4. 2019 do 11. 2. 2020 v sazbě 6,9 % ročně z jistiny a zákonné úroky v sazbě 9,75% ročně od 12. 4. 2019 do 11. 2: 2020 ve výši 54 708,88 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč, kdy částka 531 439 Kč měla být použita na konsolidaci dluhu u žalobkyně a zbývající prostředky dle uvážení žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit, zaplatit úroky z úvěru a další ceny dle sazebníku. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,9 % ročně. Úvěr a úroky se žalovaný zavázal platit měsíčními splátkami ve výši 9 872 Kč, úroky se přitom stanou součástí jistiny, pokud dojde k okamžitému zesplatnění pohledávky za žalovaným. Dle bodu 8.1 smlouvy, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením splátky nad 3 měsíce nebo se splácením více než dvou splátek, banka byla dle bodu 8.2 oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Lhůta k zaplacení dluhu měla být stanovena ve výzvě. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Z žádosti o úvěr a souhrnného info z anonymizováno (stav k 1. 12. 2017) vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z ceníku právnická osoba pro bankovní obchody vyplynula výše účtovaných poplatků za doplňkové služby. Žalovanému byl úvěr ve výši 700 000 Kč převeden na účet ke dni 1. 12. 2017 (aktuální stav úvěru). Žalovaný však nesplácel sjednané splátky řádně a včas, což soud zjistil z podkladů pro soudní jednání, celkem uhradil dle seznamu splátek úvěru 123 738,6 Kč. Ke dni 31. 11 2020 činil neuhrazený zůstatek úvěru na jistině 657 988,07 Kč. Z výpisu z knih anonymizována tři slova bylo zjištěno, že ke dni 11. 2. 2020 je úrok 44 327,81 Kč a úrok z prodlení 54 708,88 Kč. Výzvou ze dne 25. 12. 2018, 26. 1. 2019 a 2. 3. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných splátek. Poslední výzvou ze dne 3. 4. 2019 byl úvěr zesplatněn. Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 4. 2019, bylo dle doložené podací knihy odesláno žalovanému dne 8. 4. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2019 byl žalovaný vyzván naposledy k úhradě dlužné částky a upomínka byla dle obálky zaslána žalovanému dne 2. 12. 2019.
4. Dle výpisu z osobního účtu měl žalovaný příjmy od anonymizována dvě slova v měsíci srpnu 2017 ve výši 17 329 Kč a splácel úvěr 9 309 Kč, v měsíci září příjem 21 501 Kč a splácel úvěr ve výši 9 309 Kč a v měsíci říjnu příjem 60 401 Kč a splácel úvěr ve výši 9 309 Kč.
5. Dle ustanovení § 3028 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ustanovení § 2395 obč. zák., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 1810 obč. zák., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud má z žalobkyní předložené smlouvy o úvěru za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému 700 000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách i s úrokem. Banka si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému poskytla finanční prostředky. Žalovaný si však své povinnosti vyplývající mu z uzavřené smlouvy nesplnil, když nehradil sjednané splátky včetně úroku sjednaného dle § 2395 obč. zák. ve stanovené době v rozporu se smlouvou. Banka pro porušení smluvních podmínek zesplatnila pohledávku za žalovaným ke dni 3. 4. 2019 v souladu se smluvními podmínkami.
10. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru tak, že porovnávala veřejně dostupné informace (např. informace publikované státem o životním a existenčním minimu) se známými nebo od žalovaného zjištěnými informacemi, k čemuž doložila výpisy z účtu žalovaného, žádosti o úvěr a souhrnného info z anonymizováno (stav k 1. 12. 2017). Z těchto byly zřejmé příjmy od zaměstnavatele anonymizována dvě slova, výdaje žalovaného, i schopnost žalovaného splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši 9 872 Kč. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru dlouhodobým klientem žalobkyně.
11. Jelikož žalovaný žalobkyni uhradil pouze 123 738,6 Kč, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení částky 757 024,76 Kč (nesplacená jistina ve výši 657 988,07 Kč, úrok za dobu od 12. 4. 2019 do 11. 2. 2020 ve výši 44 327,81 Kč, úrok z prodlení za dobu od 12. 4. 2019 do 11. 2. 2020 ve výši 54 708,88 Kč), a to včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalovaného s úhradou. Soud vázal počátek prodlení žalovaného na rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 3. 4. 2019, které bylo dle doložené podací knihy odesláno žalovanému dne 8. 4. 2019. Ode dne následujícího po dni doručení, za použití domněnky dojití dle ust. § 573 obč. zák., tedy od dne 12. 4. 2019 byl žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení právě od tohoto data.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 282 Kč, za zaplacený soudní poplatek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.