Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 77/2021-29

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 570,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 445,50 Kč

-) s úrokem ve výši 1 097,49 Kč a ve výši 8,58 % ročně z částky 10 934 Kč

od 21. 5. 2020 do zaplacení,

-) s úrokem z prodlení ve výši 1 247,15 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 124,50 Kč

-) s úrokem ve výši 1 977,81 Kč,

-) s úrokem ve výši 6,42 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

-) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 1 787,63 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

-) s úrokem z prodlení ve výši 321,90 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 2 822,15 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 445,50 Kč</b> <b>-) s úrokem ve výši 1 097,49 Kč a ve výši 8,58 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 1 247,15 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 124,50 Kč</b> <b>-) s úrokem ve výši 1 977,81 Kč,</b> <b>-) s úrokem ve výši 6,42 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 1 787,63 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 321,90 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 2 822,15 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou dne 10. 12. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 570,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 20. 1. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 750 Kč, s úhradou za administrativní činnost ve výši 1 378 Kč a s úhradou za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, to vše ve výši 27 272 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Celková splatnost závazku připadala na 20. 3. 2019. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, takže nejpozději dnem 20. 3. 2019 se žalovaný dostal do prodlení se všemi splátkami. Vzhledem k neuhrazení pohledávky ke dni 20. 3. 2019 se dnem následujícím úročí neuhrazená jistina nadále úrokem ve výši 15 % ročně, dále Společnosti vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z částky 13 756,15 Kč (neuhrazená jistina a smluvní úrok), jakož i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla s účinností ke dni 8. 7. 2020 pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši 12 721,63 Kč, z úroku ve výši 1 034,52 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 258,66 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 158,55 Kč, z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 5 646,65 Kč a ze smluvní pokuty za období od 21. 3. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 8 750 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 3 075,30 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 12 721,63 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v kapitalizované výši 2 011,44 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 13 756,15 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

2. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 6. 4. 2021, č. j. -22, zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 0,01 Kč s úrokem z prodlení od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 442,39 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Společnost a žalovaný si dne 20. 1. 2018 ujednali Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 2 700 Kč (celkem tedy částku 27 272 Kč) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil, že od Společnosti převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Úrokem z prodlení bude úročena jak jistina úvěru, tak i narostlý splatný a nezaplacený úrok. RPSN u úvěru na 14 měsíců činí 252,65 %. Přílohou č. 1 Smlouvy byl předpis splátek (viz Smlouva). Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím jím sdělených údajů, z nichž vyplynulo, že žalovaný má měsíční příjem 27 802 Kč, výdaje 27 103 Kč, tj. použitelný příjem 629 Kč a že použitelný měsíční příjem manželky činí 6 241 Kč, takže společně se svou manželkou mají použitelný příjem ve výši 6 246 Kč; tyto údaje žalobkyně ověřila pracovní smlouvou, výplatními páskami žalovaného a jeho manželky za poslední 3 měsíce a výší inkasa (viz y na č. l. 15).

6. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku 4 452 Kč, a sice dne 21. 1. 2018 částku 1 952 Kč, dne 14. 4. 2018 částku 2 000 Kč a dne 30. 6. 2018 částku 500 Kč (viz transakční historie).

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila Společnost ke dni zaplacení úplaty, tj. ke dni 8. 7. 2020, žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy; v příloze č. 1 byla pod č. 1286 uvedena pohledávka Společnosti za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, příloha č. 1 k této smlouvě, dodatek č. 1, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne 24. 7. 2020). Dne 23. 11. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k plnění, v níž žalovaného informoval o postoupení pohledávky a současně jej vyzval k úhradě dlužné částky 38 344,67 Kč nejpozději do 8. 12. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 23. 11. 2020 vč. podacího lístku).

8. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v lednu 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,58 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 9,27 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz).

Právní posouzení věci

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 8. 7. 2020 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno Společností dopisem ze dne 24. 7. 2020, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky patřičných účinků. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

15. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 22 820 Kč, která se sestává ze zbylé výše jistiny ve výši 12 721,63 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 034,52 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 258,66 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 158,55 Kč, z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 5 646,64 Kč; tento nárok shledal soud důvodný toliko částečně.

16. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 20. 1. 2018 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalovanému coby vydlužiteli v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, čímž vznikla zápůjčka coby reálný kontrakt. Žalovanému na základě Smlouvy vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 2 700 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 27 272 Kč, v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč s tím, že 1. splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

17. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 1 444 Kč, dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 378 Kč a inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 2 700 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. či ), úplata za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu nejsou nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany Společnosti, nýbrž tyto položky jsou přímo odvislé od výše poskytnuté finanční částky, o čemž svědčí také fixně stanovená výše RPSN u úvěru na 14 měsíců ve výši 252,65 %. Rovněž ani inkaso plateb v hotovosti není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny proměnlivá v závislosti na výši jistiny zápůjčky; soud má za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.

18. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 15 000 Kč společně s částkou 12 272 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 14 měsíců lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 70,13 % ročně ( (12 272 Kč/14) × (12/ 15 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 252,65 %. Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů ( o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 8× vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně v době uzavření Smlouvy (leden 2018), RPSN uváděné žalobkyní je pak více jak 27× vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy (leden 2018). V souladu s  o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,58 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

19. Jelikož žalovaný měl dluh splácet v anuitních splátkách, lze dovodit, že žalovaný měl do 20. 3. 2019 vrátit žalobkyni jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč společně s úrokem ve výši 8,58 % za období od 21. 1. 2018 do 20. 3. 2019 v kapitalizované výši 820 Kč, tedy celkově měl žalovaný v celkem 14 splátkách po 1 130 Kč uhradit částku 15 820 Kč.

20. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný na dluh uhradil dne 21. 1. 2018 částku 1 952 Kč, čímž došlo k úplné úhradě splátky č. 1, splatné dne 20. 2. 2018, ve výši 1 130 Kč a co do částky 822 Kč k úhradě splátky č. 2, splatné dne 20. 3. 2018, jejíž nesplacená výše tak činila na jistině 308 Kč. Platbou ze dne 14. 4. 2018 ve výši 2 000 Kč došlo k doplacení splátky č. 2, splatné dne 20. 3. 2018, k úplnému splacení splátky č. 3, splatné dne 20. 4. 2018, a co do částky 562 Kč k úhradě splátky č. 4, splatné dne 20. 5. 2018, jejíž nesplacená výše tak činila na jistině 568 Kč. Platbou ze dne 30. 6. 2018 došlo k částečnému splacení splátky č. 4, splatné dne 20. 5. 2018, kdy její nesplacená výše činila na jistině 68 Kč. Následně do splatnosti poslední splátky žalovaný ničeho neuhradil, z čehož lze dovodit, že ke dni 20. 3. 2019 činil dluh žalovaného na jistině 10 934 Kč, na smluvním úroku 434 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl, naopak co do částky 11 452 Kč soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

21. Zadruhé žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužných splátek za každý započatý den prodlení kapitalizovaný ke dni 24. 10. 2019 na částku 8 750 Kč; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Uvedená smluvní pokuta byla sjednána přímo ve Smlouvě, pročež nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. a rovněž smluvní pokuta není v tomto konkrétním případě nepřiměřeně vysoká. Soud nicméně dospěl k závěru o nižší výši smluvní pokuty, než jakou požadovala žalobkyně. Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 308 Kč (zbylá výše splátky č. 2) od 21. 3. 2018 do 14. 4. 2018 ve výši 7,70 Kč, z částky 568 Kč (zbylá výše splátky č. 4) od 21. 5. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 40,33 Kč, z částky 68 Kč (zbylá výše splátky č. 4) od 1. 7. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 32,71 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 5) od 21. 6. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 554,83 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 6) od 21. 7. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 520,93 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 7) od 21. 8. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 485,90 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 8) od 21. 9. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 450,87 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 9) od 21. 10. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 416,97 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 10) od 21. 11. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 381,94 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 11) od 21. 12. 2018 do 24. 10. 2019 ve výši 348,04 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 12) od 21. 1. 2019 do 24. 10. 2019 ve výši 313,01 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 13) od 21. 2. 2019 do 24. 10. 2019 ve výši 277,98 Kč, z částky 1 130 Kč (splátky č. 14) od 21. 3. 2019 do 24. 10. 2019 ve výši 246,34 Kč. Celkově tak smluvní pokuta činí 4 077,50 Kč, k jejíž úhradě zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím, naopak žalobu co do částky 4 672,45 Kč pro nedůvodnost zamítl.

22. Na příslušenství požadovala žalobkyně v první řadě nárok na smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 12 721,63 od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 3 075,30 Kč a od 21. 5. 2020 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. S ohledem na neplatnost ujednání výše smluvního úroku a jeho moderaci na výši 8,58 % p. a. byl žalovaný povinen uhradit do 20. 3. 2019 jistinu ve výši 15 000 Kč a smluvní úrok v kapitalizované výši 820 Kč. Žalovaný nicméně dlužnou jistinu do 20. 3. 2019 zcela nesplatil, když dluh na jistině tohoto dne činil 10 934 Kč, pročež žalobkyni od 21. 3. 2019 vzniklo právo na úrok ve výši 8,58 % p. a. z dlužné jistiny 10 934 Kč (a nikoliv z částky 12 721,63 Kč) až do úplného zaplacení. Smluvní úrok za období od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši přitom činí 1 097,49 Kč. S ohledem na uvedené soud shledal důvodným nárok na smluvní úrok v kapitalizované výši 1 097,49 Kč a ve výši 8,58 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

23. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení za období od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 569,05 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 13 756,15 Kč (dlužná jistina a dlužný pevný úrok) od 21. 5. 2019 do zaplacení; i tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Žalovaný řádně a včas neuhradil splátky č. 3 až č. 14, pročež se vždy dnem následujícím dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle , který žalobkyně žalobou uplatnila až od 21. 3. 2019, tedy za kratší období, než na které by měla nárok. Ke dni 21. 3. 2019 činila dlužná jistina 10 934 Kč a smluvní úrok činil 434 Kč, soud má přitom za to, že žalobkyně je oprávněna domáhat se úroku z prodlení pouze z dlužné jistiny, neboť úročení smluvní úroku zákonným úrokem z prodlení nebylo sjednáno, stejně jako to, že by se smluvní úrok měl stát součástí jistiny. S ohledem na uvedené přiznal soud žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 3. 2019 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 1 247,15 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

24. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 445,50 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 097,49 Kč a ve výši 8,58 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 247,15 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.). Naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 124,50 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 977,81 Kč, ve výši 6,42 % ročně z částky 10 934 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 1 787,63 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 321,90 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 2 822,15 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k splnění

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení, bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou původně domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (20. 5. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 19 832,78 Kč (jistina + smluvní úrok za období řádného trvání smlouvy + smluvní pokuta ve výši 15 445,50 Kč + kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 097,49 Kč + smluvní úrok od 21. 5. 2020 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 956,13 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 247,15 Kč + úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 1 086,51 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 38 904,68 Kč (jistina + smluvní úrok za období řádného trvání smlouvy + smluvní pokuta ve výši 31 570,01 Kč + kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 011,44 Kč + smluvní úrok od 21. 5. 2020 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 1 944,84 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 011,44 Kč + úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 1 366,95 Kč). Procesní úspěch stran je tak v zásadě totožný (50,98 %: 49,02 %), a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

26. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.