Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 7/2021-21

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytnul dne datum žalovanému půjčku ve výši částka, která měla být jednorázově splacena do dne datum společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Žalovaný v termínu splatnosti nesplatil zápůjčku ani částečně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a jeho souhlas s tímto postupem se tak dle předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání

Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. ) a sdělením banky, které si vyžádal. Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:

Právní předchůdce žalobkyně uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši částka (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Jistina byla na bankovní účet žalovaného zaslána dne datum (prokázáno potvrzením o provedené platbě, sdělením banky). Zápůjčka měla být splacena jednorázovou splátkou do dne datum, avšak v tomto termínu nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Dne datum byla žalovanému rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum).

Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalovaného a právní předchůdce žalobkyně) jako smlouvu o zápůjčce podle ust. , („o.z.“). Toto ustanovení uvádí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, pak soud považuje tuto částku za sjednaný úrok. Soud má za to, že žalobkyně na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 30 dnů částku částka, což znamená, že úroky činní přibližně 400 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. -51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. -77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce července 2019 činila 8,60 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného anonymizována tři slova (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy bezmála 47krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích a poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci červenci 2019, jak již bylo výše uvedeno, 8,60 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2390 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka jako nesplacenou jistinu ve výši částka a úrok ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne datum (tj. od prvního dne prodlení) do zaplacení o.z. ve výši podle Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle věty prvé , když soud neshledal důvody k jinému postupu.

O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení pr. předpisu podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj.  – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobkyně skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka částka a běžící zákonný úrok z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalobkyně měla tedy úspěch celkově ohledně částky částka. Žalovaný měl naproti tomu úspěch ohledně částky částka s běžícím zákonným úrokem z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalovaný měl tedy úspěch celkově ohledně částky částka. Soud tak pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení považoval za tarifní hodnotu částku částka. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěšnosti mezi účastníky činí anonymizováno ve prospěch žalobkyně.

Náklady žalobkyně v tomto případě představuje odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po částka dle ustanovení pr. předpisu“), dále 3 režijní paušály po částka dle ustanovení pr. předpisu, zaplacený soudní poplatek ve výši částka a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ustanovení pr. předpisu v částce částka, celkem tak náklady žalobkyně činí částka. Z těchto nákladů má žalobkyně nárok na poměrnou část v rozsahu anonymizováno, tj. na částku částka. Podle ustanovení pr. předpisu bylo postupováno z důvodu, že žalobkyně podala návrh ustáleném vzoru opakovaně podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o zápůjčce u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.