Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 7/2021-21
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytnul dne datum žalovanému půjčku ve výši částka, která měla být jednorázově splacena do dne datum společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Žalovaný v termínu splatnosti nesplatil zápůjčku ani částečně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a jeho souhlas s tímto postupem se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání
Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ) a sdělením banky, které si vyžádal. Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:
Právní předchůdce žalobkyně uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši částka (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Jistina byla na bankovní účet žalovaného zaslána dne datum (prokázáno potvrzením o provedené platbě, sdělením banky). Zápůjčka měla být splacena jednorázovou splátkou do dne datum, avšak v tomto termínu nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Dne datum byla žalovanému rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum).
Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalovaného a právní předchůdce žalobkyně) jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“). Toto ustanovení uvádí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně uzavřel v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a § 1813 o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, pak soud považuje tuto částku za sjednaný úrok. Soud má za to, že žalobkyně na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 30 dnů částku částka, což znamená, že úroky činní přibližně 400 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018 -51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018 -77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce července 2019 činila 8,60 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného anonymizována tři slova (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy bezmála 47krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o smluvních úrocích a poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci červenci 2019, jak již bylo výše uvedeno, 8,60 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.
S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2390 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka jako nesplacenou jistinu ve výši částka a úrok ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne datum (tj. od prvního dne prodlení) do zaplacení § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 věty prvé o.s.ř. , když soud neshledal důvody k jinému postupu.
O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení pr. předpisu podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobkyně skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka částka a běžící zákonný úrok z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalobkyně měla tedy úspěch celkově ohledně částky částka. Žalovaný měl naproti tomu úspěch ohledně částky částka s běžícím zákonným úrokem z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozsudku činí částka. Žalovaný měl tedy úspěch celkově ohledně částky částka. Soud tak pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení považoval za tarifní hodnotu částku částka. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěšnosti mezi účastníky činí anonymizováno ve prospěch žalobkyně.
Náklady žalobkyně v tomto případě představuje odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po částka dle ustanovení pr. předpisu“), dále 3 režijní paušály po částka dle ustanovení pr. předpisu, zaplacený soudní poplatek ve výši částka a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ustanovení pr. předpisu v částce částka, celkem tak náklady žalobkyně činí částka. Z těchto nákladů má žalobkyně nárok na poměrnou část v rozsahu anonymizováno, tj. na částku částka. Podle ustanovení pr. předpisu bylo postupováno z důvodu, že žalobkyně podala návrh ustáleném vzoru opakovaně podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o zápůjčce u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.