Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
67 C 175/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Kloudovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky:
- 24 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení,
- 1 500 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení,
zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
- 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení,
- 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky:</b> <b>- 24 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>- 1 500 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku</b> <b>- 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>- 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný dne datum cestoval tramvají číslo čímž došlo mezi ním a žalobkyní k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny jízdného ve výši 24 Kč a v souladu s čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek rovněž nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne datum předžalobně upomenut.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 524 Kč s příslušenstvím zpět, neboť„ v důsledku stejného příjmení, podobného křestního jména, čísla OP rozdílného jen o jedno koncové číslo, stejné bydliště a stejné skutkové okolnosti“ byla podána žaloba týkající se obou přepravních přestupků, ačkoli správně měla být podána pouze o jeden z nich.
Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než-li soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem řízení vůči žalovanému co do částky 1 524 Kč s příslušenstvím zastavil, aniž by zjišťoval jeho stanovisko, neboť jeho případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
Předmětem žaloby tak nadále zůstalo zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím.
Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě (č.l. 6 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaný dne datum cestoval tramvají – linkou číslo provozovanou žalobkyní, přičemž na zastávce ulice byl vyzván k předložení platného jízdního dokladu. Žalovaný se na výzvu platným jízdním dokladem neprokázal. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (zápis o provedené přepravní kontrole ze dne datum). Dle čl. 8 odst. 2 je přepravní kontrolor oprávněn požadovat od cestujícího předložení jízdního dokladu. Cestující je povinen na vyzvání pověřené osoby kdykoliv během přepravy nebo během pobytu ve vyznačeném přepravním prostoru a v okamžiku vystoupení z tramvaje, z autobusu, z trolejbusu nebo z plavidla nebo v okamžiku, kdy opouští přepravní prostor, neprodleně předložit jízdní doklad. V případě jízdy bez platného jízdního dokladu nebo jiného porušení Smluvních přepravních podmínek je přepravní kontrolor oprávněn ukládat a vybírat stanovenou přirážku a odebrat neplatnou jízdenku (Smluvní přepravní podmínky anonymizováno platné od datum, anonymizována tři slova dopravy platný od datum). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému (předžalobní upomínka ze dne datum včetně potvrzení o odeslání z Hybridní pošty).
Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky ve výši 1 524 Kč byla podána důvodně.
V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou dne datum uzavřeli konkludentně smlouvu o přepravě (§ 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ), čímž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jízdného. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by kontrolorovi řádně předložil platný jízdní doklad. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by v předmětný den datum necestoval tramvají číslo. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. toto rozsudku, když nárok žalobkyně se opírá o § 2550 o.z. ve spojení s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách. S ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ) mu byla rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když poměrný úspěch stran v tomto řízení byl stejný, přitom žalobkyně dne datum vzala žalobu co do částky 1 524 Kč s příslušenstvím zpět bez procesního zavinění žalovaného. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně věci samé byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.