Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 156/2020-60
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 124 016,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 104 521,57 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 103 597 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 924,57 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 19 494,9 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 8 493,94 Kč, spolu s úroky ve výši 14,4 % ročně z částky 121 341,90 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 358,71 Kč a spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 19 494,90 Kč ve výši 10 % od 5. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 136 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 104 521,57 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 103 597 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 924,57 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 19 494,9 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 8 493,94 Kč, spolu s úroky ve výši 14,4 % ročně z částky 121 341,90 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 358,71 Kč a spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 19 494,90 Kč ve výši 10 % od 5. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 136 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 31. 12. 2018 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 10. 12. 2026 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 14,40 % ročně. Výše měsíční splátky činila 2 301 Kč. Od 10. 2. 2019 byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné k 10. 1. 2020 a následujících, čímž porušil smluvní podmínky čerpání úvěru. Žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila celý poskytnutý úvěr. Dne 13. 5. 2020 zaslala žalovanému dopis, ve kterém vyzvala žalovaného k zaplacení celé úvěrové pohledávky do 26. 5. 2020. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 123 191,90 Kč, která zahrnuje nesplacenou jistinu ve výši 121 341,90 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 750 Kč (1x 250 Kč za 1. upomínky, 3x 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 14,40 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy žalovaný uhradil poslední splátku, tj. od 11. 12. 2019 do vydání výpisu tj. do 4. 6. 2020, ve výši 8 493,94 Kč. Žalobkyně dále požaduje i přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 358,71 Kč.
2. Žalobkyně dále s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést od účinnosti smlouvy pro žalovaného běžný účet v Kč č. bankovní účet. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a příslušná oznámení a sazebník. Na účtu žalovaného byl i po opakovaných urgencích evidován nepovolený debet, proto byl žalovaný výzvou ze dne 28. 1. 2020 vyzván k vyrovnání nepovoleného debetu. K 28. 1. 2020 činil nepovolený debet částku - 699,03 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, proto žalobkyně z důvodu přečerpání prostředků žalovaným na uvedeném účtu odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Žalovanému toto odstoupení od smlouvy oznámila dne 3. 3. 2020, účinností odstoupením od smlouvy zanikl celý závazek založený smlouvu ke dni 19. 3. 2020. Žalobkyně byla podle čl. 13 odst. 13.4 Všeobecných obchodních podmínek oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu vč. příslušenství. Žalovanému bylo dne 24. 3. 2020 zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Konečný zůstatek na účtu - 924,57 Kč byl ke dni 24. 3. 2020 převeden na účet bankovní účet. Žalovaná částka je představována toliko jistinou pohledávky z nepovoleného debetu.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byla k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně (celkově částku 220 154,81 Kč) v 96 měsíčních splátkách po 2 301 Kč, tedy do 10. 12. 2026. Ode dne zahájení čerpání se žalovaný zavázal splácet pouze úroky z vyčerpané jistiny, od 10. 2. 2019 se žalovaný zavázal splácet vyčerpanou jistinu spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Splátky byly splatné vždy k 10. dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byl mj. i sazebník a všeobecné obchodní podmínky banky.
5. Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru č. žádosti číslo má soud za prokázané, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 130 00 Kč, přičemž o svých osobních a majetkových poměrech uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu, má pravidelný měsíční čistý příjem 12 000 Kč, jeho výdaje spojené s bydlením činí 4 000 Kč, ostatní výdaje vyčíslil na částku 500 Kč, nemá žádané jiné závazky u jiných poskytovatelů úvěru.
6. Z oznámení právnická osoba o úrokových sazbách má soud za prokázané, že obsahuje informace o úrokových sazbách pro běžné účty, a to i pro případ nepovoleného debetu ve výši 25 %.
7. Z interního účetního dokladu ze dne 19. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 130 000 Kč na účtu č. bankovní účet.
8. Z výzvy k okamžitému splacení úvěrové pohledávky ze dne 13. 5. 2020 a dodejky má soud za prokázané, že dne 14. 5. 2020 byla žalovanému na adresu adresa žalovaného, odeslána výzva k zaplacení dlužné částky ve výši 130 590,66 Kč do 26. 5. 2020,
9. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2020 a záznamu o odeslání zásilky ze dne 15. 7. 2020 a informace o sledování zásilek RR anonymizováno má soud za prokázané, ze dne 15. 7. 2020 byla žalovanému na adresu adresa žalovaného, odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky s tím, že 17. 7. 2020 byla zásilka uložena do schránky žalovaného.
10. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby a nepodnikatele má soud za prokázané, že obsahuje podrobné vymezení podmínek, za kterých mohou fyzické osoby a nepodnikatelé čerpat úvěr.
11. Z historického výpisu k úvěru číslo vyhotoveného ke dni 4. 6. 2020 má sodu za prokázané, že žalobkyně evidovala zůstatek úvěru ve výši 121 341,90 Kč, splatné úroky ve výši 8 493,94 Kč, pokutu z prodlení ve výši 358,71 Kč, úvěrové poplatky ve výši 1 750 Kč, celkem tedy dlužnou částku 131 944,55 Kč. Dále soud zjistil, že k 10. 1. 2019 žalovaný zaplatil částku 1 092 Kč, k 10 dni v měsíci od února 2019 do prosince 2019 žalovaný zaplatil vždy částku 2 301 Kč, žalovaný ten celkem zaplatil částku 26 403 Kč.
12. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný účet č. bankovní účet, součástí této smlouvy pak byly mj. i všeobecné obchodní podmínky, podle jehož čl. 10 odst. 10.1 měly smluvní strany upraveny podmínky odstoupení od smlouvy, kdy účinky odstoupení od smlouvy nastávaly dnem doručení odstoupení, v čl. 13 odst. 13.2 se smluvní strany dohodly, že je žalobkyně oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství.
13. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 28. 1. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyrozuměn o nepovoleném debetu na běžném účtu a byl vyzván k úhradě dlužné částky 699,03 Kč, zároveň byl informován i o úrokové sazbě pro vzniklý nepovolený debet ve výši 25 % ročně.
14. Z periodického výpisu z účtu č. bankovní účet vyhotoveného dne 23. 3. 2020 má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil částku – 924,57 Kč (k 7. 3. 2020) k 23. 3. 2020 byla na tento účet připsána částka 924,57 Kč a to z účtu č. bankovní účet. Konečný zůstatek činil 0 Kč.
15. Z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 3. 3. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyrozuměn o tom, že žalobkyně odstoupila od smlouvy, na jejímž základě se zavázala žalovanému vést účet č. bankovní účet Smluvní vztah byl ukončen z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Žalovaný byl zároveň vyrozuměn o tom, že odstoupením od smlouvy žalobkyní nezanikla povinnost žalovaného uhradit svůj dluh.
16. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 24. 3. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný vyrozuměn o zrušení účtu č. bankovní účet a byl žalovanému zřízen zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu č. bankovní účet. Končený zůstatek na účtu č. bankovní účet činil minus 924,57 Kč, tento účet byl žalovanému zrušen k 24. 3. 2020.
17. Z kopie občanského průkazu má soud za prokázané, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného z číslo obč. průkazu.
18. Z otisku z externích registrů má soud za prokázané, že žalobkyně neevidovala negativní záznam v systémech BRKI/NRKI.
19. Z kreditní informace má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala v tomto záznamu závazky žalovaného.
20. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru má soud za prokázané, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 130 000 Kč, přičemž uvedl, že má čistý příjem ve výši 12 000 Kč, výdaje spojené s bydlením vyčíslil částkou 4 000 Kč a ostatní výdaje uvedl ve výši 500 Kč. V uvedené žádosti byly evidovány negativní výsledky ohledně insolvenčního řízení, defaultu, účtů po splatnosti, exekuci
21. Na základě shora uvedených skutkových zjištění má soud prokázáno, že se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný bankovní účet č. bankovní účet, přičemž součástí smluvního ujednání byla podmínka, že nebude na tomto účtu žalovaného evidován tzv. nepovolený debet a v případě, že nebude nepovolený debet doplacen, byla žalobkyně oprávněna zřídit žalovanému zvláštní úvěrový účet. K 28. 1. 2020 evidovala žalobkyně na účtu žalovaného nepovolený debet ve výši 699,03 Kč, žalovaného vyzvala dopisem ze dne 28. 1. 2020 k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, převedla žalobkyně k 24. 3. 2020 částku ve výši 924,57 Kč na zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu. Žalobkyně žalovanému zrušila běžný účet č. bankovní účet. Žalobkyně žalovaného informovala o zrušení běžného účtu a o vytvoření zvláštního účtu dopisem ze dne 24. 3. 2020. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. bankovní účet finanční prostředky ve výši 130 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 96 měsíčních splátkách společně s úrokem ve výši 14,40 % ročně. Žalovaný na svůj dluh uhradil dne 10. 1. 2019 splátku ve výši 1 092 Kč a dále každý následující měsíc roku 2019 částku 2 301 Kč, celkem tedy uhradil částku 26 403 Kč. Žalovaný ani po opakovaných upomínkách již nic nezaplatil. Naopak nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, když řádně nezjistila majetkové poměry na příjmové a výdajové stránce žalovaného. Žalobkyně ověřila způsob plnění dosavadních závazků, když ověřovala případnou insolvenci nebo exekuci žalovaného nebo jeho prodlení se splátkami.
22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet
24. Podle § 580 odst. 1 o.z, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
27. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
28. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
29. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 130 000 Kč zaplatit částku 220 154,81 Kč, a to v měsíčních splátkách po 2 301 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zjistila příjmy a výdaje žalovaného a tyto následně porovnala a řádně zhodnotila. Žalobkyně sice při ověřování úvěruschopnosti žalovaného provedla kontrolu v interních systémech, jejichž prostřednictvím mohla zjistit stávající finanční závazky plynoucí z úvěrových smluv žalovaného, tj. ověřila dosavadní způsob plnění dosavadních závazků žalovaného (a z těchto výpisů skutečně nebyly zjištěny informace, které by svědčily o finanční tísni žalovaného – avšak takto zjištěné údaje zároveň nevypovídají nic o příjmech a výdajích žalovaného. Lze z nich zjistit, zda žalovaný v případě, že má nějaké závazky, je hradí řádně a včas, ale nelze z nich zjistit, jaké jsou příjmy a výdaje žalovaného a jestli má dostatečnou finanční rezervu). Žalobkyně v podstatě rezignovala na řádné zjištění a ověření příjmů a výdajů žalovaného, když se spokojila s čestným prohlášením žalovaného o jeho příjmech ve výši cca 12 000 Kč měsíčně, výdajích na bydlení ve výši cca 4 000 Kč měsíčně a ostatních výdajích ve výši 500 Kč měsíčně (sic! necelých 17 Kč na den), aniž by si vyžádala nezbytné doklady ověřující uvedené údaje, např.: potvrzení od zaměstnavatele, nájemní smlouvu, SIPO či podobné, zcela běžné listiny. Navíc je na první pohled zjevné, že žalovaný neuvedl např. položku ostatní výdaje v relevantní částce, neboť částka 500 Kč je 6 x nižší než částka životního minima. Těžko pak lze mít za prokázané i údaje o výdajích žalovaného na bydlení. Žalovaný uvedl velmi nízký příjem a nestandardně nízké výdaje, proto nelze mít za to, že by žalobkyně postupovala s řádnou péčí odborníka, když si takto zjištěné údaje neověřila. Splátka úvěru přitom dosahovala 20 % uvedeného příjmu žalovaného, proto měla řádně zjišťovat, jaká je skutečná finanční rezerva žalovaného. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když nijak neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného, ačkoli bylo zjevné, že žalovaným uvedené údaje, minimálně v částce ostatní výdaje jsou nerealisticky nízké a podhodnocené.
30. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 26 403 Kč a poskytnutá jistina činila částku 130 000 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce 103 597 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru, ve kterém mu stanovila lhůtu pro zaplacení dlužné částky do 26. 5. 2020. Jelikož žalovaný do tohoto data nic neuhradil, byl nejpozději od 27. 5. 2020 v prodlení s úhradou dluhu, proto soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny od 27. 5. 2020 do zaplacení. Jelikož bylo také prokázáno, že žalovaný přečerpal v rozporu se smluvními podmínkami běžný účet, na základě čehož byla žalobkyně oprávněna převést dlužnou částku žalovaného na zvláštní účet, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni i částku 924,57 Kč, což odpovídá částce, o kterou žalovaný přečerpal běžný účet a úrokům z tohoto nepovoleného debetu (výrok I).
31. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit zbývající část poskytnuté jistiny (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu podle § 160 o.s.ř.
32. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadovaný smluvní úrok ani část zákonného úroku z prodlení, který se odvíjel od data splatnosti jednotlivých splátek sjednaný ve smlouvě. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně z 69 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 136 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 961 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 016,47 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 5. 2021 za 106 ujetých km v částce 644,42 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 644,42 Kč ve výši 5 595,34 Kč. Soud snížil celkovou výši nákladů řízení žalobkyně v částce 37 200,75 Kč o hodnotu úspěchu žalovaného, tj. o 31 % a přiznal tak žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 136 Kč Místo plnění náhrady nákladů bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.