Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 60/2021-28
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 13 351,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 486,38 Kč s 8,05 % zákonným úrokem
z prodlení z částky 1 486,38 Kč jdoucím od 19.7.2016 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků se nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 486,38 Kč s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 486,38 Kč jdoucím od 19.7.2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků se nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 28. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 13 351,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti právnická osoba a žalovanou došlo dne 26. 4. 2011 k uzavření smlouvy o půjčce číslo to poté, co právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , s odbornou péčí posoudil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala půjčku vrátit včetně částky ve výši 6 687 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 021 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 520 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč. To vše se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 6. 2012. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, řádným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tak byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Po postoupení pohledávky žalovaná v souvislosti s poskytnutou půjčkou uhradila celkem částku 6 513,62 Kč, po postoupení pohledávky již ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 s účinností k témuž dni, o čemž žalovaná byla písemně informována dopisem ze dne 17. 6. 2016. Žalobkyně tak požadovala zaplacení celkem částky 8 173,37 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 596,92 Kč a dlužné části poplatku ve výši 576,45 Kč, dále požadovala kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky z prodlení a dále úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 18. 6. 2016 do zaplacení a taktéž úroky z prodlení z dlužné jistiny od téhož data.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byla poskytnuta žalované peněžní hotovost v den uzavření smlouvy o půjčce ve výši 25 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce taktéž souhrnný poplatek ve výši 20 900 Kč, kdy celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 775 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 27. 1. 2012. Nejpozději k tomuto dni tak měl právní předchůdce žalobkyně právo domáhat se uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná celkem do postoupení pohledávky uhradila v souvislosti s poskytnutou půjčkou částku 28 096,38 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016. Žalobkyně dále uvedla, že po postoupení pohledávky bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 21 500 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalované uhrazení celkové dlužné částky ve výši 5 178,01 Kč sestávající se z dlužné jistiny v této výši a dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a zákonných úroků z prodlení z jistiny jdoucím od 14. 1. 2020 do zaplacení.
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po zhodnocení předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná se současně zavázala uhradit za poskytnutí této půjčky souhrnný poplatek ve výši 20 900 Kč, celkem tak se zavázala uhradit částku 45 900 Kč a to formou 59 týdenních splátkách po 775 Kč RPSN bylo stanoveno ve výši 224,28 %. Právní předchůdce žalobkyně dále uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce dne 26. 4. 2011, kdy žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč, poplatek v tomto případě činil 6 687 Kč a byl rozčleněn na úrok ve výši 1 021 Kč, dále poplatek za administrativní činnost 1 520 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč. Žalovaná se tak zavázala celkem uhradit částku 14 687 Kč formou v 60 týdenních splátek po 245 Kč. V tomto případě RPSN bylo stanoveno ve výši 63,91 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek pak byla osvědčena aktivní věcná legitimace žalobkyně. Předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 se žalobkyně domáhala uhrazení dlužných částek.
6. Podle ust. § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle ust. § 451 odst. 1 , 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně, když na smlouvy o půjčce uzavřené dne 26. 4. 2011 a ze dne datum je nutno z níže uvedených důvodů pohlížet jako na smlouvy neplatné. V řízení bylo prokázáno, že žalované v případě smlouvy ze dne 26. 4. 2011 byly poskytnuty právním předchůdcem žalobkyně peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně tzv. souhrnného poplatku ve výši 6 687 Kč, který byl rozdělen na úroky ve výši 1 021 Kč, dále poplatek za administrativní činnost ve výši 1 520 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč. V případě smlouvy ze dne 3. 12. 2010 byla žalované poskytnuta peněžní částka ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná se rovněž zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 20 900 Kč, který nebyl nijak specifikován. Soud má za to, že takto sjednané poplatky v obou případech ve smlouvách nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno předchůdce žalobce jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občansko-právních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla vyjádřena ve výši 63,91 % a ve výši 224,28 %, ale také při přepočtu úrokové sazby ročně ve výši cca 66 % ročně. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod sp. zn. 25 Co 145/2018 , dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Pokud žalované byly poskytnuty peněžní prostředky v případě smlouvy ze dne 3. 12. 2010 ve výši 25 000 Kč a z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s touto půjčkou uhradila celkem částku 8 096,38 Kč do data postoupení pohledávky a částku 21 500 Kč od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby, pak je zřejmé, že žalovaná případné bezdůvodné obohacení, které by žalobkyni vzniklo, zcela uhradila. Ve vztahu k tomuto požadavku žalobkyně bylo nutné žalobu zamítnout. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 26. 4. 2011, v souvislosti s níž byla žalované poskytnuta peněžní hotovost ve výši 8 000 Kč a žalovaná celkem uhradila částku 6 513,62 Kč, a to před postoupením pohledávky, kdy následně dle tvrzení žalobkyně neuhradila ničeho a žalovaná netvrdila, tudíž neprokazovala opak, pak žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které činí rozdíl mezi částkou, která byla poskytnuta a částkou, která byla zaplacena, celkově tak částka představující bezdůvodné obohacení je ve výši 1 486,38 Kč. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobkyně, co do zákonného úroku z prodlení ve vztahu přiznanému bezdůvodného obohacení (§ 1970 obč. zák.), kdy počátek prodlení soud váže k doručení oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k zaplacení ze dne 17.6.2016, která byla poštou zaslána dne 1.7.2016, fikce doručení tak nastala ke dni 8.7.2016 (§ 573 obč. zák.), kdy žalovaná měla nejpozději do 10-ti dnů od doručení výzvy plnit, tedy je dni 18.7.2016, pokud tak neučinila, den následující se dostala do prodlení.
9. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, by soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal poměrnou část nákladů řízení, v řízení však nebylo prokázáno, že by žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.
10. Ke splnění povinnosti žalované byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.