Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 221/2020-22

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní titul Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 28 977,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21 555 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 555 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadované částky 7 422,78 Kč, úroku 13,49 % ročně z částky 28 977,78 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 7 422,78 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 926,78 Kč,

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21 555 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 555 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadované částky 7 422,78 Kč, úroku 13,49 % ročně z částky 28 977,78 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 7 422,78 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 926,78 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 28 977,78 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o hotovostní zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum.

2. V podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně tvrdila, že uzavřela (tehdy ještě pod názvem právnická osoba) s žalovanou dne datum Smlouvu o anonymizována dvě slova číslo (dále též jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Téhož dne poskytla žalované 30 000 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Za poskytnutý úvěr byl účtován v souladu s článkem 2. Smlouvy poplatek ve výši 600 Kč, který byl v souladu se Smlouvou započten na poskytnutý úvěr. Žalobkyně tedy částku zaslanou na účet žalované ponížila o výši poplatku za poskytnutí úvěru a na účet žalované zaslala částku 29 400 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 468 Kč měsíčně. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky. První splátka byla splatná dne datum, datum splatnosti druhé a následujících splátek bylo sjednáno vždy k 15. dni v měsíci. Úvěr byl úročen roční úrokovou sazbou 13,49 %. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradila celkem 5 předepsaných splátek (splátky předepsané za období anonymizováno rok - anonymizováno rok), a to prostřednictvím 5 úhrad v celkové výši 7 245 Kč. Jednotlivé úhrady byly započteny na jistinu ve výši 5 041,81 Kč, na úrok ve výši 1 698,19 Kč, na pojistné ve výši 505 Kč. Během trvání úvěrového vztahu se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, a to již od 6. splátky. Protože žalovaná zaslala poslední řádnou platbu v srpnu 2019, byla jí ve dnech datum, datum, datum, datum v souladu s článkem 5. Smlouvy účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, tedy celkově 2 500 Kč (sic!). Dne datum zaslala žalobkyně žalované příjmení před zesplatněním, ve které byla žalovaná upozorněna na prodlení se splácením úvěru a zároveň jí byla poskytnuta lhůta 30 dní k uhrazení aktuálně dlužné částky. Žalovaná tak neučinila, a proto žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila dopisem z téhož dne zaslaným žalované doporučeně prostřednictvím České pošty. Žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění již neuhradila žádnou splátku, žalobkyně proto ke dni sepsání žaloby eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 28 977,78 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 958,19 Kč, smluvních pokut ve výši 2 500 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 317,59 Kč, neuhrazeného pojistného ve výši 202 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 13,49 % ročně od datum (tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění) do zaplacení ze součtu zesplatněných částek, tedy částek spočívajících z neuhrazené jistiny, úroku, pojistného a pokut ve výši 28 977,78 Kč, a zákonný úrok z prodlení od datum (tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění) do zaplacení ze součtu zesplatněných částek, tedy částek spočívajících z neuhrazené jistiny, úroku, pojistného a pokut ve výši 28 977,78 Kč.

3. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně tvrdila, že její klienti již v úvodu žádosti o úvěr zadávají své jméno, rodné číslo, kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mailová adresa), požadovanou celkovou částku úvěru s uvedením výše měsíční splátky. Dále poskytují další podstatné informace o příjmech a výdajích, bydlišti a rodinném stavu. Klienti potvrzují v této části podání žádosti o úvěr zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobkyní na uvedené telefonní číslo. Po tomto potvrzení klienti pokračují s dodáváním dalších podkladů důležitých pro posouzení nejen jejich úvěruschopnosti, nahráním dvou dokladů totožnosti a bankovních výpisů k účtu vedenému v České republice na jméno klienta, ale také z důvodu kontroly, neboť všechny doklady a dokumenty procházejí automatickými anebo manuálními kontrolami, které ověřují jejich platnost a pravost. Samotná smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaného na ověřené tel. číslo klienta, který v tomto případě supluje podpis klienta. SMS zpráva s autorizačním kódem je vygenerována až na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu na anonymizováno, což je mu umožněno až po prostudování předsmluvních informací, úvěrových podmínek a znění samotné smlouvy o hotovostním úvěru. Informace o telefonním čísle a času, kdy přesně byla SMS zpráva a kam zaslána, žalobkyně uchovává. Po zadání SMS kódu klient ještě potvrzuje kliknutím na příslušné tlačítko, že smlouvu chce podepsat, a jeho jméno a příjmení se spolu s SMS kódem pevně propíše do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit. V průběhu předkontraktace si klienti zakládají personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil do internetové aplikace žalobkyně (tzv. Portál). Klienti si volí heslo pro přístup do svého uživatelského profilu na základě odkazu zaslaného na klientem uvedenou e-mailovou adresu. Uživatelský profil na anonymizováno je tak chráněn a veden výlučně za daným klientem (po ověření jeho identity) a přístup k němu je chráněn a umožněn pouze prostřednictvím jedinečného přístupového hesla, případně i ověřovací SMS zaslané na ověřené telefonní číslo klienta. V uživatelském profilu mají klienti přehled o svých půjčkách (např. mají k dispozici splátkový kalendář, veškeré dokumenty, které souvisí s uzavřenou smlouvou o úvěru), mohou elektronicky komunikovat se zaměstnanci žalobkyně nebo měnit své osobní či kontaktní údaje při současném doložení potřebných dokladů ověřujících danou změnu (např. nový občanský průkaz), nebo si odsud zažádat o změnu data splátek, či sjednat pojištění schopnosti splácet.

4. K posuzování schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně v žalobě uvedla, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale informace poskytnuté spotřebitelem ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé v rámci úvěrové žádosti deklarují výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu klienta. Primárním podkladem pro ověření příjmů klienta jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. Žalobkyně pro ověření výdajů žadatele využívá údaje o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. příjmení úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru příjmení. Na základě výsledku posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, proto žalobkyně úvěr žalované poskytla. Žalovaná při žádosti o úvěr prokázala svoji totožnost doklady totožnosti a uvedla do aplikace v internetovém rozhraní žalobkyně své majetkové poměry, tj. že pobírá důchod ve výši 13 235 Kč měsíčně a je dále zaměstnána u právnická osoba, kde pobírá mzdu ve výši 14 230 Kč. Dále předložila výpisy ze svého bankovního účtu, na který byla poukázána úvěrová částka, za rozhodné období. Výše splátky byla toliko částka.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

7. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně odeslala dne datum na účet žalované částku 29 400 Kč, tato částka byla na účet žalované připsána (prokázáno potvrzením o provedené platbě od jméno příjmení příjmení ze dne datum).

8. Naopak prokázána nebyla tvrzení žalobkyně o procesu uzavírání Smlouvy mezi ní a žalovanou (tak, jak jsou popsána v odst. 3 výše). K celému tvrzenému procesu kontraktace sestávajícímu z mnoha kroků žalobkyně doložila pouze vyplněný formulář - smlouva o hotovostním úvěru ze dne datum, jenž žalovanou není vlastnoručně podepsaný, u místa pro podpis je uvedeno jméno a příjmení žalované, datum a SMS kód číslo, a kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalované.

9. S ohledem na prokázanou skutečnost, že žalované byla vskutku poukázána na její účet žalobkyní částka 29 400 Kč, jakož i na údaje vyplněné ve smlouvě o hotovostním úvěru ze dne datum a kopie dokladů žalované však lze dospět k závěru, že s vysokou pravděpodobností došlo k uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků. Ostatně žalovaná toto nikdy nesporovala.

10. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne datum se přitom podává, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnutí této částky poplatek 600 Kč. Žalovaná měla vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem 13,49 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 1 569 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Součástí splátek bylo měsíční pojistné na pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 101 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu (pod bodem 5 Smlouvy). Poskytnutí částky 29 400 Kč žalované bylo v řízení prokázáno (viz odst. 7. výše), žalovaná přitom soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a vrácení celé částky obdržené od žalobkyně netvrdila.

11. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni 5 splátek po 1 569 Kč, celkem tedy 7 845 Kč.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného název soudu, oddíl anonymizováno, vložka číslo, soud zjistil, že žalobkyně (do datum vystupující pod právnická osoba s. r. o.) má zapsaný předmět podnikání anonymizováno nebo zprostředkování anonymizováno úvěru.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

14. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“), a směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“).

15. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 29 400 Kč. Žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem 13,49 % ročně. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.

23. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet.

24. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

25. Žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá výše citované ustanovení. Zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě podrobně tvrdila, neunesla však ohledně těchto tvrzení břemeno důkazní. Žalobkyně má povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , ve spojení s judikaturou anonymizováno dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizováno dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne datum,

sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo OPR- právnická osoba proti GK).

26. V projednávané věci předložila žalobkyně jako důkaz, že splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, toliko výpisy z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne datum, číslo výpisu 2018, ze dne datum, číslo výpisu 2018, ze dne datum, číslo výpisu 2019, ze dne datum, číslo výpisu 2019, a tabulku„ příjmy výdaje klienta“ zřejmě vytvořenou v interním systému žalobkyně na základě žalovanou zadaných údajů. V uvedené tabulce je uvedeno, že žalovaná je zaměstnanec na hlavní poměr u zaměstnavatele právnická osoba s příjmem 14 230 Kč, k tomu uvedeno„ bankovní výpis: nahráno“, vedle toho má žalovaná pobírat důchod ve výši 13 235 Kč, u toho uvedeno„ doklad: nahráno“. Dále jsou v tabulce uvedeny měsíční výdaje celkem 9 500 Kč, z toho měsíční výdaje na bydlení 4 000 Kč. Výpočet příjmy minus výdaje klienta tak vychází na 17 965 Kč disponibilního příjmu. Žádné doklady o příjmech žalované však žalobkyně soudu nepředložila. Soud tak mohl vycházet jen z výpisů z účtu žalované za měsíce prosinec 2018 až únor 2019. Z těchto výpisů se podává toliko pravidelný příjem žalované od jméno, resp. Ahold, Česká republika v proměnlivé výši (17 373 Kč za prosinec 2018, 17 125 Kč za leden 2019, 18 283 Kč za únor 2019). Skutečnost, že by žalovaná byla příjemkyní důchodu ve výši 13 235 Kč, se z výpisů z účtu nepodává. Tvrdila-li žalovaná v žádosti o úvěr, že výše jejích výdajů na bydlení je 4 000 Kč, tato částka je na pražské poměry podezřele nízká a žalobkyně měla toto tvrzení prověřit. Z výpisů z účtu žalované přitom plyne, že žalovaná odeslala v únoru 2019 ze svého účtu částku 13 990 Kč s popisem„ ulice“, v lednu 2019 ve prospěch totožného účtu částku 14 140 Kč s popisem„ ulice elektřiny“, jde tedy zřejmě o skutečné náklady na bydlení žalované. Ve výpisu z účtu za prosinec 2018 tato částka sice chybí, je zde ale výdaj 10 000 Kč ve prospěch účtu„ příjmení jméno“. Z výpisů z účtu plynou také další výdaje žalované, vedle běžných částek na uspokojování každodenních potřeb, jež lze očekávat u každé osoby. Konkrétně ve výpisu za prosinec 2018 drobné částky za úrok na povolený debet, neoznačená odchozí platba ve výši 2 917 Kč, splátka úvěru 2 271,18 Kč, za leden 2019 poplatek za zaslání upomínky 600 Kč, překročení limitu anonymizováno 300 Kč, splátka úvěru 101,18 Kč a 2 371,76 Kč, neoznačená odchozí platba ve výši 3 354 Kč, za únor 2019 drobné částky za úrok na povolený a nepovolený debet, splátka úvěru 2 371,76 Kč. Ve všech třech měsících se konečný zůstatek na účtu žalované pohyboval v minusových hodnotách, těsně u hranic na účtu povoleného záporného debetního zůstatku 10 000 Kč, přičemž v jednom případě došlo k jeho překročení, a spolu se splátkou úvěru poskytnutého žalované žalobkyní by byl tento povolený záporný zůstatek (krom února 2019) překročen. Z předložených listinných důkazů se tak žalovaná soudu jeví jako na první pohled neúvěruschopná. Pokud žalobkyni nedoložila další listinné důkazy, bylo poskytnutí předmětného úvěru žalované v rozporu s povinností odborné péče žalobkyně. Nestačí si od zájemců o úvěr vyžádat doklady o jejich příjmech a výdajích, aniž by pak poskytovatel úvěru vyhodnotil jejich obsah. Jak už bylo řečeno, žalobkyně soudu nepředložila žádné další důkazy, z nichž by plynuly skutečnosti způsobilé zvrátit negativní závěr o majetkových poměrech žalované.

27. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán (z tohoto jednání se omluvil, aniž by požádal o odročení), čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu o. z.

28. Z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku ve výši 1 317,59 Kč, smluvních pokut ve výši 2 500 Kč ani pojistného ve výši 202 Kč; co do těchto částek je tak žaloba bez dalšího nedůvodná.

29. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 29 400 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržela plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinna žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaná dosud žalobkyni uhradila 7 845 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalované tedy trvá co do částky 21 555 Kč. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Proto soud žalobě výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl.

30. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle o. z., ve výši dle , neboť ohledně této částky je žalovaná s plněním své povinnosti v prodlení. Úrok z prodlení žalobkyni přiznal od jí požadovaného data datum (vázán žalobním návrhem) za situace, kdy žalobkyně žalovanou prokázaně upomínala k úhradě dluhu již datum a tato výzva se dostala do sféry dispozice žalované dne datum (prokázáno výzvou před zesplatněním ze dne datum, včetně dodejky).

31. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení klíčových otázek vymezených výše.

32. Ve zbývajícím rozsahu proto soud ze shora popsaných důvodů žalobu výrokem II. zamítl.

33. V usnesení ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. , Vrchní soud v Olomouci dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 28 % nákladů řízení z částky 10 452,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 160 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a bodu 5. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 28 977,78 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), tj. celkem 6 780 Kč, včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč. Předmětem řízení bylo ke dni vydání rozhodnutí s příslušenstvím, tj. celkem 37 799,87 Kč (28 977,78 Kč + 3 755,68 Kč úrok z prodlení od datum k dnešnímu dni + 5 066,41 Kč smluvní úrok od datum k dnešnímu dni), žalobkyně však byla úspěšná jen co do cca 64 % předmětu řízení (částky 21 555 Kč a úroku z prodlení z této částky od datum k dnešnímu dni ve výši 2 793,65 Kč, tj. celkem ohledně 24 348,65 Kč z celkové částky 37 799,87 Kč), žalovaná byla úspěšná co do 36 % předmětu řízení. Podle se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 28 % nákladů řízení, jež činí 2 926,78 Kč. Podle přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

35. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).