Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 377/2016-289
název soudu rozhodl samosoudkyní titul Annou Coufalovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
se sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka spolu se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – název soudu náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta. IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka se smluvním úrokem ve výši 3 % p.a. od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalobce jako fyzická osoba půjčil žalovanému jako fyzické osobě finanční prostředky ve výši částka ve 4 splátkách, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Při předání poslední splátky uzavřeli smlouvu o půjčce, v níž žalovaný svým podpisem stvrdil přijetí půjčky a zavázal se půjčku vrátit ve 4 splátkách s úrokem ve výši 3 % p.a., částku částka do datum, částku částka do datum, částku částka do datum a částku částka do datum a příslušenství k jednotlivým splátkám nejpozději do datum. Žalovaný půjčku dosud nevrátil, dostal se tak do prodlení dnem datum. Žalovaný dne datum písemně uznal dluh vůči žalobci ve výši částka včetně příslušenství a zavázal se jej uhradit do datum, což nesplnil.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává s tím, že k důkazu přikládá úředně ověřenou kvitanci – potvrzení o úhradě dluhu a dále k důkazu navrhuje svědka jméno příjmení, který byl přítomen při podpisu kvitance.
3. Svědek jméno příjmení před soudem vypověděl, že žalovaný je jeho společník ve firmě. Uvedl, že byl přítomen u schůzky žalobce s žalovaným v kanceláři v název instituce v obec, vojenská hodnost. příjmení 2, kde si předávali hotovost, dle svědka se jednalo o směnky, půjčky. Nevěděl, o jakou přesnou částku se mělo jednat, ale dle svědka se jednalo o hodně peněz, pokud by se jednalo o pětitisícové bankovky, pak mohlo jít o milion korun. Svědek viděl, jak žalobce podepisoval nějaké papíry. Žalobce s žalovaným se hádali, že je tam něco špatně napsané, že tam mělo být v obec a ne v obec. Peníze dle svědka předával pan celé jméno žalovaného panu celé jméno žalobce.
4. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z půjčky v celkové výši částka ve lhůtě 7 dnů od doručení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum.
5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem soud zjistil, že žalobce jako fyzická osoba na základě této smlouvy poskytl žalovanému půjčku ve výši částka předanou žalovanému před podpisem smlouvy v hotovosti ve 4 splátkách, a to částku částka dne datum, částku částka dne datum, částku částka dne datum a částku částka dne datum, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě, že půjčku od žalobce přijal. Ve smlouvě byl dohodnut úrok ve výši 3 % p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal půjčku vrátit žalobci s příslušenstvím ve sjednaných splátkách, a to částku částka do datum, částku částka do datum, částku částka do datum, částku částka do datum a příslušenství k jednotlivým splátkám se zavázal uhradit nejpozději do datum. V čl. III. smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou, se celý dluh stává splatným. Na smlouvě je podpis žalobce i žalovaného, kdy žalovaný v průběhu řízení prohlásil, že smlouvu o půjčce podepsal.
6. Z písemného uznání dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný písemně uznal vůči žalobci částku částka co do důvodu i výše včetně příslušenství (smluvního úroku 3 % p.a. a zákonného úroku z prodlení) a zavázal se dluh včetně příslušenství uhradit nejpozději do datum. I v případě uznání dluhu žalovaný prohlásil, že tuto listin u osobně podepsal.
7. Soud neprovedl k důkazu směnky vlastní datované datum, neboť tento důkaz je zcela bez právního významu pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Rovněž neprovedl k důkazu přepis SMS zpráv předložený žalovaným, neboť z předložené listin y není zřejmé, kdo měl tyto zprávy psát ani není zřejmé, co by tento důkaz měl prokazovat.
8. Žalobce předložil k prokázání nevěrohodnosti svědka jméno příjmení anonymizované usnesení NS ČR sp. zn. spisová značka s tím, že toto rozhodnutí se týká jméno příjmení, který byl uznán vinným pokusem trestný čin padělání a pozměnění peněz (unesením NS ČR byl zrušen jak rozsudek název soudu z datum, tak rozsudek název soudu z datum) a navrhl, aby si soud vyžádal zprávu o stavu druh řízení řízení sp. zn. spisová značka. Na dotaz zdejšího soudu název soudu soudu sdělil, že rozsudek ve věci dosud nenabyl právní moci, že věc se nachází u název soudu soudu. Krajský soud pak zdejšímu soudu poslal rozsudek ve věci, kdy se jedná se o rozsudek s obžalovanými celé jméno žalovaného, jméno příjmení a jméno příjmení a týká se druh řízení činu padělání a pozměňování peněz, úvěrového podvodu. Vzhledem k tomu, že rozsudek nebyl dosud v právní moci soud z něho nemohl učinit žádná skutková zjištění.
9. Žalovaný předložil k prokázání svého tvrzení, že půjčku žalobci vrátil, kvitanci datovanou dne datum v obec, v níž žalobce potvrzuje, že žalovaný mu dnešního dne v místě bydliště žalobce splatil dluh ve výši částka včetně příslušenství, celkem částku ve výši částka ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum. Na listin ě je podpis celé jméno žalobce jako věřitele s ověřovací doložkou datovanou dne datum a dále je na ní uvedeno„ převzal datum“ a pod tím nečitelný podpis, kdy se má jednat o podpis žalovaného. Jedná se o reprografickou kopii listin y s tím, že žalovaný uvedl, že originál nemá k dispozici, neboť ho předal žalobci, který mu ho nevrátil, což žalobce popřel. K okolnostem podpisu kvitance žalovaný uvedl, že originál kvitance přivezl na jednání dne datum žalobce, z jehož strany byla již podepsána. Následně po předání hotovosti žalobci, žalobce předal žalovanému kvitanci a žalovaný podepsal její převzetí od žalobce. K předání peněz dle žalovaného nedošlo v obec, ale v obec v sídle žalovaného. U podpisu a předání peněz byl přítomen svědek jméno příjmení. Žalobce popřel pravost i pravdivost kvitance, když uvedl, že předloženou kvitanci nikdy nepodepsal a byla padělána. Ohledně pravosti podpisu pak byl zpracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Žalovaný pak ve svém vyjádření ze dne datum, přiznal, že předložil soudu kvitanci, o jejíž pravosti měl pochybnosti, když přitom vycházel z toho, že se touto případně fiktivní kvitancí oprávněně brání proti fiktivnímu dluhu.
10. Žalovaný následně u jednání dne datum (poté, co žalobce předložil soudu audionáhravku hovoru mezi žalobcem a žalovaným) předložil soudu prohlášení datované dne datum s tvrzením, že na prohlášení je chybně uvedené datum, kdy správně tam mělo být uvedeno datum. Okolnosti podpisu tohoto prohlášení žalovaný ani k výzvě soudu nedoplnil. Z prohlášení vyplývá, že žalobce potvrzuje, že žalovaný mu dne datum uhradil dluh ve výši částka včetně příslušenství, tj. celkem částku ve výši částka ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum. Žalobce dále v prohlášení potvrzuje, že k dnešnímu dni nemá žádnou pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum ani z uznání dluhu z datum. Žalobce dále v čl. III. prohlášení prohlásil, že vezme podanou žalobu zpět.
11. Z přípisu žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný reagoval na předžalobní upomínku ze strany žalobce ze dne datum tak, že žalobci nic nedluží, dle žalovaného mu žalobce neoprávněně zadržuje proti jeho vůli dokumenty, které mu měl žalobce odevzdat a pokouší se ho vydírat. V přípise dále uvedl, že v případě, že mu žalobce dokumenty nedoručí, tak na něho podá druh řízení oznámení.
12. Soud k důkazu provedl dvě audionahrávky hovoru mezi žalobcem a žalovaným z října a listopadu 2018 pořízené žalobcem během mimosoudních jednání mezi účastníky bez vědomí žalovaného, které žalobce předložil ke zpochybnění důvěryhodnosti svědecké výpovědi jméno příjmení a podpoře svého tvrzení ohledně nepravosti kvitance. Soud nahrávky připustil jako důkaz za situace, kdy žalovaný ve prospěch svého tvrzení, že žalobci půjčku již splatil, předložil jednak kvitanci z datum, avšak pouze kopii listin y, kdy bylo zřejmé, že i v případě znaleckého zkoumání nebude možné za situace, kdy není k dispozici originál listin y, určit, zda se jedná či nejedná o pravý podpis žalobce a dále za situace, kdy ve prospěch žalovaného vypovídal svědek jméno příjmení, kterému soud v daném okamžiku neměl důvod nevěřit. Žalovaný pak popřel pravost nahrávky. Z nahrávky číslo soud zjistil, že se jedná o rozhovor mezi žalobcem a žalovaným, kdy žalobce uvádí, že se s žalovaným dohodli, že dostane zpátky peníze z„ kšeftu“, což žalovaný potvrzuje s tím, že na tom dělá. Žalobce říkal žalovanému, že stáhne soud, pokud dostane peníze z kšeftu. Žalovaný řekl žalobci, že musel vracet dotace, přišel o příjem, byl u soudu, kde dostal podmínku. Žalovaný žádal žalobce, aby zrušil soud, že peníze spolu vydělají. Dále žalovaný uváděl, že má dva tisíce na účtu, že musel vše vrátit a ještě si půjčit, prodává dům ve obec, že je úplně na dně. Dohodli se, že žalovaný dá žalobci peníze z kšeftu. Z nahrávky číslo soud zjistil, že žalovaný hledal zájemce o odkoupení prostor. Žalobce se žalovaného dotazoval na falešnou kvitanci předloženou u soudu, kdy žalovaný uvedl, že to nedělal on, ale jméno to zařizoval, kdy dle žalovaného falešnou kvitanci navrhl jméno. Žalovaný slíbil jméno, že to neřekne. Dále se bavili o vracení peněz z kšeftu.
13. Soud nechal vypracovat dva znalecké posudky, a to znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie k přezkoumání pravosti předložených audionahrávek a provedení identifikace řečníků a dále znalecký posudek z oboru písmoznalectví ohledně přezkumu pravosti podpisu žalobce na kvitanci z datum a prohlášení z datum.
14. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví fonoskopie z datum vypracovaného název instituce ústavem Policie ČR soud zjistil, že znalec zkoumal jednak pravost nahrávky a dále prováděl identifikaci řečníků na audionahrávce, k tomu použil metodu KUP-SOP-01„ individuální identifikace mluvčího“ a metodu KÚP-SOP-48„ pravost digitálních zvukových nahrávek“. Ohledně zkoumání pravosti nahrávek znalec dospěl k závěru, že zkoumáním nebyly zjištěny zásahy do pravosti předložených zvukových nahrávek, kdy charakter hluku v pozadí nahrávek je stabilní (plynule se mění a odpovídá zaznamenanému ději), promluvy mluvčích navazují přirozeně bez náhlých skoků hlasitosti či rychlosti řeči, rovněž uvnitř těchto promluv se neobjevily nepravidelnosti v toku řeči. Analýzou ENF (Electric Network Frequency) nebyly zjištěny zásahy do pravosti nahrávek (celistvosti). Pokud je o identifikaci řečníků pak znalec po provedeném zkoumání nahrávek a srovnávacích nahrávek dospěl k závěru, že celé jméno žalobce je s největší pravděpodobností totožný s mluvčím A na obou nahrávkách a celé jméno žalovaného je s největší pravděpodobností totožný s mluvčím B na obou nahrávkách. Žádný z účastníků neměl proti znaleckému posudku námitky a netrvali na výslechu znalce, soud z těchto důvodů výslech znalce neprováděl.
15. Ze znaleckého posudku z oboru a odvětví písmoznalectví – specializace ruční písmo číslo vypracovaného znalkyní titul celé jméno znalkyně soud zjistil, že znalkyně zkoumala pravost podpisu na prohlášení z datum a na kvitanci z datum. Při zkoumání použila standardizované metody, a to metodu analyticko-syntetickou, srovnávací a grafometrickou a dále použila technické pomůcky. Pokud se jedná o podpis na prohlášení z datum pak se jedná o originální zápis podpisu, jednoduššího charakteru se značně omezeným množstvím identifikačních znaků, proto jej znalkyně hodnotila jako obtížně zpracovatelný až na hranici zpracovatelnosti, resp. nezpracovatelnosti pro zkoumání a vyjádření se k pravosti. Znalkyně mikroskopickým zkoumáním vyloučila hypotézu technického padělání, rovněž vyloučila variantu smyšleného podpisu, neboť se svojí konstrukcí opticky podobá nacvičenému druhu nesporných podpisů na listinách v soudním spisu adekvátních přibližnou dobou vzniku inkriminovaného prohlášení. Zkoumáním a porovnáním sporného podpisu se srovnávacím materiálem znalkyně zjistila identifikační plné a dílčí znaky shodné i některé rozdílné. Dle znalkyně ohledně podpisu na prohlášení nelze vyslovit jiný než nerozhodný závěr zkoumání, zřejmě bez možnosti dalšího upřesnění, kdy takto jednoduchý podpis je schopen zhotovit kdokoliv, žalobce nevyjímaje. Znalkyně ohledně této listin y dospěla k závěru, že nelze rozhodnout, zda sporný podpis na prohlášení je pravý podpis žalobce nebo se jedná o jeho padělek napodobením. Do závorky uvedla, že pravděpodobnost pravého podpisu se jeví jako větší. Pokud jde reprografickou kopii sporného podpisu na kvitanci z datum tato je opticky totožná s reprografickou kopií podpisu na listin ě uznání dluhu z datum. Při výslechu znalkyně opakovaně uvedla, že pokud se jedná o sporný podpis na prohlášení, platí závěr, že nelze rozhodnout, zda se jedná o podpis žalobce či nikoliv, a to z důvodu jednoduchosti podpisu, kdy nelze vyloučit jeho nacvičení ze strany případného padělatele. Pokud znalkyně v posudku uvedla, že pravděpodobnost pravého podpisu se jeví jako větší, pak toto dovodila z údaje nad podpisem„ V obec dne datum“, který sice zkoumat neměla, ale při provádění zkoušky s panem celé jméno žalobce, mu nadiktovala i tento údaj a shledala určité podobnosti, kdy pan celé jméno žalobce přichází v úvahu jako pisatel, nicméně závěr ohledně podpisu je i tak nerozhodný.
16. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že od roku 1995 byl ředitelem právnická osoba, měl peníze, poskytoval půjčky od roku 2009 až dosud. Uvedl, že byl přinucen k podpisu smlouvy o půjčce a uznání dluhu, a to dohodou, domluvou, neboť on poskytl panu příjmení půjčku ve výši částka v roce 2009 na směnky, dluh mu nebyl splacen. Hledal cestu, jak dluh vymoci. Pan příjmení mu představil pana celé jméno žalobce jako specialistu na vymáhání dluhů. Žalovaný slíbil žalobci odměnu ve výši 40 % z částky částka, kdy žalobce tvrdil, že má s panem příjmení společné obchody a že dluh vymůže. Smlouva o půjčce a uznání dluhu mu byly představeny jako instrumenty pro vymáhání. Žalobce si od žalovaného půjčoval peníze v roce 2016, a to částka a částka Smlouvu o půjčkách uzavřel s žalobcem ústně, žalobce mu půjčky nevrátil. V srpnu 2016 po něm chtěl žalobce půjčit částka, což žalovaný odmítl, žalobce mu na to řekl, že po něm bude dluh vymáhat soudně. V době, kdy podepsal smlouvu o půjčce, měl žalovaný na účtu částka. Žalobce ho ujišťoval, že žalobu stáhne, pokud mu půjčí peníze a vezme ho do obchodu. Do roku 2015 na tom byl žalovaný dobře, pak mu začaly chybět peníze, které půjčil žalobci. Dle žalovaného měl pan příjmení dosvědčit, že vrátil žalobci nějaké peníze, vše bylo fiktivní. Žalovaný dal žalobci 300 000 až částka, postupně po deseti, dvaceti, padesáti tisících, chtěl po žalobci, aby mu podepsal prohlášení a on to podepsal, na žádost žalovaného tam žalobce dopsal místo a datum. Pan příjmení byl přítomen u toho, jak žalovaný platil žalobci výpalné, všimné. Od žalobce nikdy neobdržel ani korunu. Smlouva o půjčce a uznání dluhu byly podepsány v jeden den, kdy mu byl představen žalobce s tím, že pro něho vymůže dluh. Žalobce chtěl po žalovaném podepsat smlouvu a uznání s tím, že nemůže vymáhat dluh za cizího člověka. Účelem smlouvy o půjčce a uznání bylo pouze vymáhání dluhu od pana příjmení. Žalobce při podepisování prohlášení udělal chybu a napsal tam rok 2017. V den podpisu prohlášení dal žalobci částka a žalobce slíbil, že vezme žalobu zpět.
17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
18. S ohledem na datum podpisu smlouvy o půjčce (datum) soud vycházel při posuzování uzavření smlouvy o půjčce z dosavadní právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoniku, kdy dle ustanovení § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. (2) Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.
19. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
20. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož bylo v řízení prokázáno, že dne datum byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému půjčku v celkové výši částka ve 4 hotovostních splátkách, jejichž převzetí od žalobce žalovaným stvrdil svým podpisem na smlouvě o půjčce. Podle smlouvy se žalovaný zavázal půjčku vrátit žalobci postupně ve sjednaných splátkách spolu s úrokem 3 % p.a. s tím, že celý dluh včetně příslušenství byl splatný nejpozději do datum. Žalovaný dne datum písemně uznal dluh ze smlouvy o půjčce vůči žalobci co důvodu i výše s tím, že se zavázal k jeho úhradě včetně příslušenství nejpozději do datum. Žalovaný v řízení potvrdil, že oba tyto dokumenty podepsal. Žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z půjčky.
21. V daném případě od počátku řízení nebyl mezi účastníky spor o tom, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce a zda žalovaný svůj dluh z půjčky vůči žalobci písemně uznal, když žalovaný v řízení nikdy netvrdil, že by mu půjčka ze strany žalobce nebyla poskytnuta, naopak se od počátku bránil pouze tvrzením, že půjčku již žalobci vrátil včetně sjednaného příslušenství, kdy k prokázání svého tvrzení nejprve předložil kvitanci z datum a k důkazu navrhl výpověď svědka jméno příjmení, který měl být přítomen podpisu kvitance a předání peněz. Svědek příjmení pak před soudem vypověděl, že byl přítomen schůzce žalobce s žalovaným na adrese sídla žalovaného, při níž došlo mezi nimi k podpisu listin a předání hodně peněz, kdy dle svědka se jednalo o půjčku (směnku). Žalobce pak popřel pravost i pravdivost této kvitance s tím, že předloženou kvitanci nikdy nepodepsal a půjčka mu dosud vrácena nebyla a tvrdil, že výpověď svědka příjmení se nezakládá na pravdě. Žalobce poté předložil k důkazu audionahrávku pořízenou během mimosoudních jednání mezi účastníky bez souhlasu žalovaného, kdy soud vědom si toho, že tajně pořízená nahrávka se zpravidla považuje za důkaz nepřípustný, tuto nahrávku však k důkazu připustil, a to s ohledem na judikaturu název soudu a název soudu, dle níž je použitelnost záznamu hovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení, je závislá na poměřování chráněných práv a zájmů, které se v této soukromé sféře střetávají. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je ospravedlnitelný zájmem na ochraně strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma. V daném případě je nutné aplikovat princip proporcionality, a to poměřováním práva na ochranu osobnosti dotčené osoby a práva na spravedlivý proces osoby, která může prostřednictvím takového důkazu prokázat svá tvrzení, kterou nelze prokázat jinak a kdy i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces. V daném případě se dle názoru soudu jedná právě o takový případ, kdy žalobce se po předložení kopie kvitance žalovaným (kdy bylo zřejmé, že ani znaleckým zkoumání nebude možné bez pochybností určit, zda se jedná o pravý podpis či nikoliv) a svědeckou výpovědí jméno příjmení, jehož svědectví soud v dané chvíli neměl důvod nevěřit, ocitl v situaci, kdy by mohlo být na základě nepravdivého svědectví a padělané kvitance prokázáno, že žalovaný půjčku žalobci vrátil. Žalovaný pak následně poté, co mu bylo soudem zasláno vyjádření žalobce s návrhem na provedení důkazu nahrávkou, předložil u jednání dne datum prohlášení žalobce o splacení dluhu ze strany žalovaného datované dne datum, dle tvrzení žalovaného se mělo jednat o datum„ datum“. Žalobce k předloženému vyjádření uvedl, že se ho žalovaný sice snažil přimět k podpisu tohoto prohlášení, avšak toto nikdy nepodepsal a popřel jeho pravost a pravdivost. Žalovaný ani k výzvě soudu nedoplnil svá tvrzení ohledně okolností podpisu předloženého prohlášení. Ve vyjádření doručeném soudu dne datum žalovaný začal tvrdit, že půjčka mu nikdy nebyla ze strany žalobce poskytnuta a předložení falešného důkazu (kvitance) omlouval tím, že se nemohl jinak bránit fiktivnímu dluhu vůči žalobci. Tvrdil, že důvodem k podepsání smlouvy o půjčce ze dne datum a uznání dluhu z datum byla pouze skutečnost, že tyto listin y měly být právním titulem k vymáhání pohledávky žalovaného za panem příjmení prostřednictvím žalobce. Tvrdil, že smlouva o půjčce a uznání dluhu byly podepsány v jeden den a že tyto listin y měly žalobce opravňovat k vymáhání pohledávky žalovaného za panem příjmení.
22. Naopak žalobce po celou dobu řízení byl ve svých tvrzeních zcela konstantní, když po celou dobu setrvával na svém tvrzení, že žalovaným mu půjčku poskytnutou v roce 2013 a písemně uznanou v roce 2016, dosud nevrátil a že veškeré důkazy předkládané soudu k prokázání skutečnosti, že půjčku žalobci vrátil, jsou nepravdivé.
23. Soud nechal zpracovat v řízení dva znalecké posudky, a to ohledně pravosti nahrávky a identifikace řečníků na nahrávce, přičemž název instituce ústav dospěl k závěru, že nahrávka je pravá a že se s největší pravděpodobností jedná o žalobce a žalovaného. Dále nechal vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, a to ohledně pravosti podpisu žalobce na kvitanci z datum a na prohlášení z datum, kdy znalkyně pokud jde o kvitanci dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že se nejedná o originál, jedná se pouze o obrázek podpisu, který je opticky totožný s reprografickou kopií podpisu na uznání dluhu z datum. V případě prohlášení z datum pak znalkyně dospěla k závěru, že závěr ohledně podpisu je nerozhodný, tedy, že nelze určit, zda se jedná o pravý podpis žalobce či nikoliv. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalovaný soudu předložil padělaný důkaz (kvitanci), kterým se snažil prokázat, že půjčku žalobci vrátil a zároveň navrhl lživé svědectví jméno příjmení, který dle tvrzení žalovaného měl být přítomen podpisu kvitance a předání peněz z půjčky. Pokud tedy kvitance z datum byla padělaná a svědectví jméno příjmení lživé, je zcela evidentní, že dne datum k žádnému vrácení půjčky žalobci nedošlo. Předložené prohlášení z datum pak dle názoru soudu vzbuzuje velké pochybnosti o jeho pravosti, neboť jestliže dne datum k žádnému předání peněz z půjčky nedošlo, z jakého důvodu by pak žalobce dne datum, resp. datum měl žalovanému podepisovat prohlášení, v němž by potvrzoval, že dne datum (tedy ve stejný den, kdy mělo dojít k vrácení peněz dle falešné kvitance), tj. téměř po dvou letech, že mu žalovaný půjčku vrátil. Tyto skutečnosti dle názoru soudu oprávněně vzbuzují důvodné pochybnosti o pravosti podpisu žalobce na prohlášení, za situace, kdy dle znalkyně nelze určit, zda se jedná o pravý podpis žalobce či nikoliv. Navíc žalovaný ani přes výzvu soudu, vůbec neobjasnil, kdy, kde a za jakých okolností mělo k podpisu tohoto prohlášení ze strany žalobce dojít. Ve prospěch tvrzení žalobce, že k vrácení půjčky ze strany žalovaného dosud nedošlo, svědčí i audionahrávka, z níž je zřejmé, že žalovaný se snaží přimět žalobce k zpětvzetí žaloby s tím, že peníze mu vrátí z„ kšeftu“. Na nahrávce žalovaný přiznává i skutečnost, že kvitanci si nechal„ vyrobit“. Soud veškeré provedené důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, i ve vztahu ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, a přiklonil se k závěru, že podpis na prohlášení z datum, není podpisem žalobce. Rovněž svědeckou výpověď jméno příjmení soud ve světle skutečností, jež v řízení vyšly najevo, vyhodnotil jako nevěrohodnou (lživou), když i z účastnické výpovědi žalovaného vyšlo najevo, že svědek nebyl přítomen ani podpisu kvitance ani vrácení finančních prostředků z půjčky, ale placení údajného výpalného. Tvrzení žalovaného ohledně důvodu podpisu smlouvy o půjčce a uznání dluhu, ani tvrzení ohledně placení„ výpalného“ soud neuvěřil, když toto tvrzení bylo podloženo pouze účastnickou výpovědí žalovaného, který v průběhu řízení měnil svá tvrzení a předkládal soudu nepravdivé důkazy. Žalovaný navrhl k prokázání skutečnosti, že žalobce mu z důvodu svých majetkových a příjmových poměrů nemohl půjčku v roce 2013 poskytnout, aby si soud vyžádal zprávu od správy sociálního zabezpečení ohledně zaměstnání a příjmů žalobce, kdy soud k těmto důkazním návrhům žalovaného nepřihlížel, neboť tyto důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a dle názoru soudu se nejedná o žádnou výjimku. Soud nesouhlasí ani s argumentem žalovaného, že by se soud měl z úřední povinnosti ve sporu ze smlouvy o půjčce zabývat majetkovou situací věřitele. Z nahrávky pak vyplývá, že žalovaný se nachází ve špatné finanční situaci a dle nahrávky měl„ dohazovat“ obchod žalobce žalovanému, nikoliv naopak, jak tvrdil žalovaný ve své výpovědi.
24. Smlouva o půjčce je reálnou smlouvou, k jejímuž uzavření je kromě konzensu stran, nutné také přenechání předmětu půjčky dlužníkovi. Dosažení konsenzu o obsahu smlouvy a přenechání předmětu půjčky spadají zpravidla časově v jedno, ale není to nezbytné. K přenechání předmětu půjčky může dojít i před dojednáním obsahu smlouvy. Ve sporu o vrácení půjčené částky má žalobce břemeno tvrzení a důkazní, že s žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o půjčce, že mu poskytl finanční prostředky a že žalovaný dluh řádně a včas nezaplatil. Ohledně uznání dluhu pak dle ustanovení § 2053 o.z. platí vyvratitelná zákonná domněnka, že dluh v době uznání trval a je tedy na žalovaném, aby v řízení prokázal, že dluh splatil nebo že dluh zanikl jiným způsobem. V případě, že došlo k platnému uznání dluhu, nemůže být žaloba zamítnuta s odůvodněním, že žalobce jako věřitel neunesl důkazní břemeno. V takovém případě lze zamítnutí žaloby založit pouze na závěru, že domněnka vyplývající z uznání dluhu byla vyvrácena důkazem opaku. V projednávaném případě žalobce splnil svou povinnost tvrzení i důkazní, když v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o půjčce mezi účastníky, na základě níž žalobce poskytl žalovanému půjčku, přičemž její převzetí žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Dne datum pak žalovaný písemně uznal svůj dluh z půjčky vůči žalobci co do důvodu i výše a zavázal se k jeho úhradě ve lhůtě do datum. Důkazní břemeno tedy přešlo na žalovaného, kdy bylo na něm, aby prokázal, že půjčku žalobci vrátil nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Soud v daném případě s ohledem na shora uvedené závěry ohledně provedených důkazů uzavřel, že žalovaný v řízení neunesl břemeno tvrzení ani důkazní ohledně vrácení půjčky nebo zániku dluhu z jiného důvodu.
25. Není povinností soudu ve sporu ze smlouvy o půjčce zkoumat z úřední povinnosti majetkového poměry toho, kdo půjčku poskytl. To, že žalovaný půjčku od žalobce vůbec neobdržel, mohl tvrdit od počátku sporu a v tomto směru navrhovat důkazy, nikoliv až poté, co v řízení proběhla koncentrace řízení, a bylo provedeno rozsáhlé dokazování ohledně splacení půjčky. Obrat v tvrzení žalovaného soud považuje za ryze účelový.
26. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky částka s úrokem ve výši 3 % ročně z této částky od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení v zákonné třídenní lhůtě (výrok I.).
27. Soud žalobu zamítl co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum, když žalobce tvrdil, že splatnost celého dluhu nastala dne datum. Z předložených důkazů však vyplývá, že splatnost celého dluhu dle smlouvy o půjčce nastala dnem datum. Dle uznání dluhu se pak žalovaný zavázal dluh splatit do datum, ode dne následujícího se pak žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení. Soud proto žalobci přiznal nárok na úroky z prodlení ode dne následujícího, tj. od datum (výrok II.).
28. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. , když žalobce měl neúspěch v pouze nepatrné části a přiznal žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne datum, datum, datum, datum) ve výši mimosmluvní odměny 8 x částka, a úkon dle § 11 odst. 2 § 14 odst. 2 (jednoduchá výzva k plnění, účast u jednání dne datum, datum, datum a účast u vyhlášení rozhodnutí dne datum) ve výši mimosmluvní odměny 5 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 11 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné k jednání soudu ze sídla advokáta, kdy advokát žalobce využíval služeb carsharingu od společnosti právnická osoba, kdy náklady za cestu dne datum činily částka, za cestu dne datum částka, za cestu dne datum částka, za cestu dne datum částka, za cestu dne datum částka, za cestu dne datum částka, za cestu dne datum částka a za cestu dne datum částka, celkem částka. Součástí nákladů žalobce je i záloha ve výši částka, kterou žalobce složil na náklady znaleckého zkoumání. Celkem tedy náklady řízení činí částka (výrok III.).
29. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu ve věci, proto soud v řízení neúspěšnému žalovanému uložil povinnost státu vzniklé náklady. Celkem vznikly státu náklady ve výši částka. Soud uložil žalovanému povinnost k úhradě této částky (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.